Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 2736/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně PHOENIX lékárenský velkoobchod, a. s., se sídlem v Praze 10, K pérovně 945/7, PSČ 102 00, identifikační číslo osoby 45359326, zastoupené JUDr. Pavlem Koukalem, advokátem se sídlem v Praze 9 – Hloubětíně, Milovická 199/5, PSČ 198 00, proti žalované Pharmmedic, s. r.o., se sídlem v Ostravě – Přívoze, Podmolova 1009/19, PSČ 702 00, identifikační číslo osoby 26206340, zastoupené Mgr. Pavlem Bednaříkem, advokátem se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Štěpánská 1742/27, PSČ 110 00, o zaplacení částky 5,204.563,67 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 12. února 2013, č. j. -390, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení – v souladu s bodem 7. článku II, části první, přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a s bodem 2. článku II, části první, přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (dále též jen „).

Dovolání žalované proti v záhlaví označenému rozsudku, proti výroku pod bodem I odst. 1, jímž Vrchní soud v Praze změnil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. května 2012, č. j. -362, ve znění opravného usnesení ze dne 29. června 2012, č. j. -375, v části zamítavého výroku ve věci samé pod bodem I tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 3,909.388,82 Kč s úrokem z prodlení, a proti výroku pod bodem II, jímž odvolací soud rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů, není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle ustanovení v dovolání musí být vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( ) v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného a procesního práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

Dovolatelka prostřednictvím otázek, „zda je odvolací soud oprávněn se, v rozporu s dosavadní rozhodovací činností Nejvyššího soudu, odchýlit od skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně, aniž by opakoval dokazování, a přihlížet i k důkazům, ohledně nichž soud prvního stupně neučinil žádné zjištění, a to aniž by je znovu provedl“, a „zda je odvolací soud oprávněn, a to aniž účastníky seznámí se změnou právního názoru, zcela změnit rozhodnutí soudu prvního stupně, když tato změna není zjistitelná z postupu odvolacího soudu“, pouze uplatňuje námitky vad řízení, jichž se měl dopustit odvolací soud; otázky procesního práva, které odvolací soud řešil (tj. jimiž se v napadeném rozhodnutí zabýval) a při jejíchž řešení se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, tu nepředkládá. Námitky vad řízení nezahrnující otázku procesního práva řešenou odvolacím soudem požadavkům vytýčeným v ustanovení neodpovídají (vzhledem k nejsou ostatně ani způsobilým dovolacím důvodem), přípustnost dovolání tudíž založit nemohou, i kdyby se jich odvolací soud dopustil (srov. shodně např. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. února 2014, sp. zn. , ze dne 29. července 2014, sp. zn. , ze dne 7. listopadu 2014, sp. zn. , ze dne 14. listopadu 2014, sp. zn. , a ze dne 24. září 2014, sp. zn. , která jsou, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu zde citovaná, veřejnosti dostupná na jeho webových stránkách).

Ani v případě další nastolené otázky, „zda žalobce unese břemeno důkazní, pokud předloží pouze potvrzení o převzetí dodacího listu, se kterým uvedený dodací list není spojen, obsahující nečitelný podpis neidentifikovaného zaměstnance žalované a otisk jeho razítka, a to za situace, kdy žalovaná tuto dodávku popírá, včetně sporování otisku jeho razítka, a jiné důkazy neprokazují splnění této konkrétní dodávky“, dovolatelka nevymezuje otázku procesního práva, nýbrž toliko kritizuje způsob, jakým odvolací soud hodnotil důkazy, a polemizuje s jeho skutkovými zjištěními a skutkovými závěry (prosazuje názor, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno, a zpochybňuje tak skutkový stav věci zjištěný odvolacím soudem). Správnost skutkového stavu věci zjištěného v řízení před soudy nižších stupňů však v dovolacím řízení probíhajícím v procesním režimu účinném od 1. ledna 2013 v žádném ohledu zpochybnit nelze. Dovolací přezkum je ustanovením vyhrazen výlučně otázkám právním, ke zpochybnění skutkových zjištění odvolacího soudu nemá tudíž dovolatel k dispozici způsobilý dovolací důvod; tím spíše pak skutkové námitky nemohou založit přípustnost dovolání (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2014, sp. zn. , a ze dne 30. října 2014, sp. zn. ). K tomu, že k závěru o přípustnosti dovolání nemohou vést ani námitky vad řízení nezahrnující otázku procesního práva řešenou odvolacím soudem, odkazuje Nejvyšší soud na stručný výklad shora.

Ve vztahu k takto položené otázce ostatně dovolatelka neuvedla, od které ustálené rozhodovací praxe se měl odvolací soud odchýlit, nedostála tudíž požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání (v bližším k tomu srov. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v tomto rozsahu tedy dovolání trpí vadou, kterou v důsledku uplynutí lhůty k dovolání nelze již odstranit ( věta první ) a pro niž by beztak nebylo možno přípustnost dovolání posuzovat (srov. větu první ).

Tím spíše pak nevyhovuje požadavkům na obligatorní náležitosti dovolání stanoveným v dovolání v té části, v níž směřuje proti výroku o nákladech řízení a která postrádá jakoukoliv argumentaci, natož pak vymezení příslušné právní otázky řešené odvolacím soudem a označení ustálené rozhodovací praxe, od níž se měl odvolací soud odchýlit. Ani v tomto směru se tudíž nelze přípustností dovolání vůbec zabývat.

Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), dovolání podle ustanovení odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. ledna 2015

JUDr. Pavel P ř í h o d a

předseda senátu