Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 2476/2014

25 Cdo 2476/2014

U S N E S E N Í

ČEZ Distribuce, a. s.,

I. B.,

zastoupenému JUDr. Bohuslavem Sedlatým, advokátem se sídlem Nymburk, Boleslavská třída 137/8, o 348.325,00 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 17. 9. 2013, č. j. -193, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Kolíně rozsudkem ze dne 6. 2. 2013, č. j. -142, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 273.949,60 Kč s úrokem z prodlení, co do částky 74.375,40 Kč s úrokem z prodlení žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že žalovaný na základě smluvního vztahu s žalobcem odebíral v letech 2010 a 2011 elektřinu v odběrném místě v Chotuticích, kde dne 22. 2. 2011 provedli zaměstnanci ČEZ Měření, s.r.o., kontrolu měřícího zařízení a zjistili neoprávněný odběr, za dohledu Policie ČR provedli demontáž měřícího zařízení a po jeho přezkoušení vyplynulo ze znaleckého posudku, že olověné plomby jsou falzifikáty a na obou číselnících jsou patrny stopy svědčící o násilném přetočení číselníků. Soud dle ust. bodu 1. a 3. , energetického zákona, a ust. a 15 , o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, ve znění účinném do 31. 3. 2011, dovodil, že došlo k neoprávněnému zásahu do zařízení, a vzhledem k povaze zásahu a k tomu, že odběr žalovaného v předchozích fakturačních obdobích nebyl konstantní, nelze stanovit skutečně vzniklou škodu, k dohodě o její náhradě nedošlo, a proto v daném případě stanovil výši škody za dobu od 23. 4. 2010 do 22. 2.2011 postupem upraveným v uvedených právních předpisech.

K odvolání obou účastníků Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 17. 9. 2013, č. j. -193, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalovaný je povinen zaplatit 272.776 Kč s úrokem z prodlení a že ohledně částky 74.375,40 Kč s úrokem z prodlení se žaloba zamítá, odvolání žalovaného proti zamítavému výroku odmítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Ztotožnil se se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně a s jeho závěrem, že ke stanovení výše škody způsobené neoprávněným odběrem je třeba v daném případě postupovat podle a 15 Po doplnění řízení ohledně ceny elektřiny v r. 2010 a 2011 a po opětovném provedení důkazu fakturou s detailním vyúčtováním dospěl k závěru, že kromě nepřesnosti při výpočtu výše škody po odečtu částky již uhrazené je rozhodnutí soudu prvního stupně správné.

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalovaný dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z ust. s tím, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která má být dovolacím soudem posouzena jinak. Ze změny znění ust. provedené dovozuje, že by otázka aplikace a objektivní odpovědnost neoprávněného odběratele elektřiny měla být posouzena jinak, než v dosavadní rozhodovací praxi dovolacího soudu. Namítá, že soud prvního stupně měl postupovat dle ust. vyhlášky a nikoli dle ust. vyhlášky, neboť v řízení byly provedeny důkazy dokládající výši spotřeby elektřiny za období předcházející neoprávněnému odběru, z nichž lze určit reálnou výši odběru elektřiny v odběrném místě dovolatele. Namítá, že byl sice prokázán zásah do elektroměru, nebylo však prokázáno, kdy přesně k zásahu došlo a zda byl číselník skutečně přetočen nebo pouze mechanicky poškozeno ozubení soukolí, což má význam pro řešení otázky, zda za tohoto skutkového stavu nelze dospět k závěru, že již nemůže obstát aplikace příslušných ustanovení energetického zákona o objektivní odpovědnosti odběratele a aplikace náhradního způsobu výpočtu výše škody, která je pro žalovaného zjevně nevýhodná.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ), po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou – účastníkem řízení, zastoupeným advokátem ( a 4 ), dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.

Vzhledem k datu, kdy bylo vydáno dovoláním napadené rozhodnutí, tj. po účinnosti , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, Nejvyšší soud postupoval podle ve znění účinném od 1. 1. 2013 (dále jen „ “) – srov. čl. II bod 1 a 7

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Při naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru el. energie podle (ve znění pozdějších předpisů) se nárok dodavatele proti jeho odběrateli na náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny řídí podle tohoto zvláštního právního předpisu a vyhlášky jej provádějící – , která (stejně jako nynější i vyhláška předcházející - č. ) vychází ze zásady, že výše škody se stanoví výpočtem stanoveným vyhláškou, pokud nelze výši škody zjistit měřením nebo z jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru a nedošlo ani k dohodě mezi odběratelem a dodavatelem.

Na základě skutkového závěru, že celkovou spotřebu neoprávněně odebrané elektřiny nelze v daném případě určit podle změřených nebo jinak prokazatelně zjistitelných údajů o neoprávněném odběru, když historie spotřeby elektřiny v odběrném místě v předchozích obdobích před zjištěním neoprávněného odběru vykazovala značnou míru nestálosti, čímž se soud prvního stupně řádně zabýval, a za situace, že mezi účastníky v tomto směru nedošlo ani dodatečně k dohodě, je právní názor odvolacího soudu na způsob stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny podle energetického zákona a plně v souladu s judikaturou dovolacího soudu (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2013, sp. zn. , ze dne 14. 12. 2005, sp. zn. , publikované v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 4024, ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. , nebo ze dne 30. 8. 2011, sp. zn. ). S ohledem na konkrétní skutkové okolnosti daného případu (odstranění plomb a jejich nahrazení falzifikáty, zásah do číselníků měřidla) odvolací soud uzavřel, že nebyly shledány žádné okolnosti, aby ve světle nálezu Ústavního soudu ze dne 20. září 2006, sp. zn. , neobstál výklad užitých ustanovení energetického zákona a prováděcího předpisu, jak jej provedl soud prvního stupně.

K tomu lze dodat, že aplikací vyhlášky po změně znění energetického zákona se ve svém plenárním usnesení ze dne 1. dubna 2014, , zabýval Ústavní soud, který uvedl, že energetický zákon v stanoví, že se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje, a ustanovením přenechává způsob výpočtu škody, způsobené neoprávněným odběrem, prováděcímu předpisu, jímž je konkretizován způsob náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny s tím, že vyhláška o způsobu stanovení náhrady škody nemá být aplikována mechanicky, nýbrž je třeba zohledňovat specifické okolnosti případu a v odůvodněných případech nemusí být způsob výpočtu dle vyhlášky paušálně akceptován; neshledal však neústavním stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr podle právní úpravy účinné do 3. 7. 2009.

Vzhledem k tomu, že určení objemu celkové spotřeby elektřiny a vyčíslení náhrady škody na základě změřených nebo jinak prokazatelně zjištěných údajů o neoprávněném odběru nebylo v daném případě podle skutkových zjištění možné, byl po zjištění všech relevantních skutečností použit výpočet uvedený ve vyhlášce pro určení náhrady. Odvolacímu soudu nelze vytýkat, že způsob výpočtu výše škody měl na základě konkrétních skutkových zjištění posoudit jinak, a není ani důvod, aby otázka aplikace byla v tomto případě posouzena jinak.

Pokud dovolatel namítá, že z provedených důkazů lze učinit závěr, že v jeho případě lze postupovat podle , brojí vlastně proti hodnocení důkazů soudem a proti jeho skutkovým závěrům, avšak skutkové otázky nemohou být napadeny žádným dovolacím důvodem (srov. a např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2013, sp. zn. ).

Dovolání žalovaného není podle ustanovení přípustné, Nejvyšší soud proto dovolání podle věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. listopadu 2014

JUDr. Marta Škárová

předsedkyně senátu