Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 2412/2009

25

Cdo 2412/2009

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

F. Š.,

zastoupeného Mgr. Ing. Vojtěchem Třískou, advokátem se sídlem Praha 1, Národní 60/28, proti žalované

Z. H.

, zastoupené JUDr. Karlem Krůfou, advokátem se sídlem Praha - Chodov, Dobronická 1257, o 84.517,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 12. 2008, č. j. -207, takto:

I. Dovolání

se zamítá

.

II. Žalovaná

je povinna

zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 13.362,- Kč k rukám Mgr. Ing. Vojtěcha Třísky, advokáta se sídlem Praha 1, Národní 60/28, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne 29. 5. 2008, č. j. -170, ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 13. 6. 2008, č. j. -169, zamítl žalobu na zaplacení 84.517,- Kč s 9,25 % úrokem z prodlení od 20. 6. 2005 do zaplacení a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že právní předchůdce žalobce dodával elektřinu do odběrního místa žalované, kde bylo dne 26. 11. 2004 zjištěno porušení plomb elektroměru a napojení kabelu, který byl neměřený, na hlavní jistič. Kromě částky za neoprávněný odběr žalobce požaduje náhradu za porušení plomb a za náklady spojené se zjištěním a šetřením neoprávněného odběru. Soud dovodil, že ačkoliv znalec i svědci uváděli, že neměřený kabel směřoval na pozemek žalované, nebylo to v řízení prokázáno, neboť svědci uvedli, že nebylo zcela zřetelně vidět, kam odběr směřuje, kabely byly vedeny pod zemí a v době, kdy soudem ustanovený znalec prováděl místní šetření, byly již odstraněny. S ohledem na přístupnost měřícího zařízení mohl zásah provést kdokoliv a není vyloučeno, že došlo k chybnému zapojení pracovníky právního předchůdce žalobce, kteří předtím prováděli opravu přívodního kabelu, což nelze přičítat k tíži žalované. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. soud požadavek žalobce shledal v rozporu s dobrými mravy, a proto žalobu zamítl.

K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 17. 12. 2008, č. j. -207, rozsudek soudu prvního stupně ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 13. 6. 2008, změnil tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobci 84.517,- Kč s příslušenstvím, a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Ztotožnil se se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně, nikoliv s jeho právními závěry. Uvedl, že okresní soud přehlédl, že odpovědnost je v zákoně č. (o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů - energetický zákon) koncipována na principu objektivity, tedy bez ohledu na zavinění. Z tohoto pohledu je zcela nerozhodné, kdo zavinil neoprávněný odběr. Jelikož byl neoprávněný odběr ve smyslu uvedeného zákona prokázán v řízení listinnými důkazy, svědeckými výpověďmi i znaleckým posudkem, nemůže se žalovaná zprostit odpovědnosti za škodu podle a 2 Podmínky pro aplikaci obč. zák. odvolací soud neshledal, neboť žalovaná neučinila žádné opatření k odstranění závadného stavu svého odběrního místa, o němž nepochybně věděla v dostatečném časovém předstihu před kontrolou, při níž byl neoprávněný odběr zjištěn, a nepostupovala tak v souladu s ust. obč. zák. ve spojení s ust. Za této situace nepovažoval uplatněný nárok za odporující dobrým mravům.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání z důvodu podle a Poukazuje na to, že ona i její manžel jsou v důchodovém věku, bez znalostí v oblasti elektroinstalací a zřejmě mylně předpokládali, že když opravy prováděli pracovníci tehdejšího správce sítě (původního žalobce), že vědí, jak si počínat. Namítá, že rozporná a neurčitá tvrzení svědků C., B., M., T. a S. nedávají jednoznačný obraz o skutkovém zjištění, jak jej uvedl odvolací soud. Veškerá manipulace v rozvodném místě, spočívající v odstranění plomb a odpojování a znovu zapojování kabelů, byla prováděna pracovníky původního žalobce se souhlasem dispečera. Nepravdivá tvrzení svědků C. a M. vyvrátil svědek B. i soudní znalec. Poukazuje na to, že pracovníci žalobce svou činnost na opravě kabelu prováděli v pracovní době jako „melouch“ a za své služby byli placeni žalovanou. Postupným prodáváním pohledávky došlo k nárůstu úroků z prodlení a odvolací soud věc nesprávně posoudil z hlediska obč. zák., neboť žalovaná právě za účelem předejití škodám požádala odbornou firmu o odstranění závady přívodního kabelu. V této souvislosti dovolatelka poukázala na závěr nálezu Ústavního soudu sp. zn. o tom, že ochrana poskytovaná jednomu subjektu vlastnického práva nesmí být v nepoměru k možnostem ochrany, jež má subjekt druhý, a navrhla, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalobce se ve vyjádření k dovolání ztotožnil se závěrem odvolacího soudu a navrhl, aby dovolání bylo zamítnuto. Bylo prokázáno, že z odběrného zařízení žalované došlo k neoprávněnému odběru elektrické energie a současně s tím došlo k odstranění plomb. Tuto skutečnost prokázal znalecký posudek i výpovědi svědků. Povinností žalované bylo řádně pečovat o technický stav měřícího zařízení s tím, že v případě neoprávněného odběru je dle energetického zákona uplatněn princip objektivní odpovědnosti.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení, zastoupeným advokátem ve smyslu , dospěl k závěru, že dovolání, které je přípustné podle , není z hlediska uplatněných dovolacích námitek, jejichž vymezením je dovolací soud vázán, důvodné. Vzhledem k tomu, že rozsudek odvolacího soudu byl vydán 17. 12. 2008, postupoval podle dosavadních předpisů (tj. podle ve znění účinném před 1. 7. 2009 – srov. čl. II, bod 12, , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony).

Nesprávné právní posouzení věci, které dovolatelka uplatňuje jako důvod dovolání [ ], může spočívat v tom, že odvolací soud věc posoudil podle nesprávného právního předpisu, nebo že správně použitý právní předpis nesprávně vyložil, případně jej na zjištěný skutkový stav věci nesprávně aplikoval. Dovolací soud je přitom vázán uplatněným dovolacím důvodem, včetně jeho obsahového vymezení ( věta první ), tzv. kvalitativní stránka přezkumné činnosti je zásadně určena tím, jak dovolatel vymezí důvod dovolání.

Z obsahu dovolání vyplývá, že dovolatelka, byť uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci, zpochybňuje nikoliv právní názory odvolacího soudu, nýbrž skutková zjištění, z nichž jeho rozhodnutí vychází. V podstatě zpochybňuje věrohodnost výpovědí svědků C., B., M., T. a S.

Námitky proti skutkovým zjištěním jsou dovolacím důvodem podle ust. , tj. že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. O skutkové zjištění, které nemá oporu v provedeném dokazování, se ve smyslu uvedeného ustanovení jedná v případě, že soud vzal v úvahu skutečnosti, které z provedených důkazů nebo přednesů účastníků nevyplynuly ani jinak nevyšly za řízení najevo, nebo pominul rozhodné skutečnosti, které byly provedenými důkazy prokázány nebo vyšly za řízení najevo, popř. v hodnocení důkazů a poznatků, které vyplynuly z přednesů účastníků nebo které v řízení vyšly najevo, z hlediska závažnosti (důležitosti), zákonnosti, pravdivosti, event. věrohodnosti je logický rozpor. Nelze-li soudu v tomto směru vytknout žádné pochybení, není možné polemizovat s jeho skutkovými závěry, např. namítat, že soud měl či neměl uvěřit svědkovi, že některý důkaz není pro skutkové zjištění důležitý, nebo že z provedených důkazů vyplývá jiný závěr apod. Znamená to, že hodnocení důkazů, a tedy ani skutkové zjištění jako jeho výsledek, z jiných než z výše uvedených důvodů nelze dovoláním úspěšně napadnout.

V dané věci odvolací soud převzal skutková zjištění soudu prvního stupně, neshledal však podmínky pro aplikaci § 3 odst. 1 obč. zák. vzhledem k tomu, že žalovaná neučinila žádné opatření k odstranění závadného stavu, ač o něm byla včas informována. Skutkový závěr, z něhož vycházel odvolací soud při svém rozhodnutí, má oporu v provedených důkazech, především ve výpovědi svědka B. a manžela žalované, který veškeré záležitosti ohledně opravy přívodního kabelu a zapojení odběrného místa zajišťoval.

Nejde tedy v daném případě o situaci, že by soud pro svá skutková zjištění neměl oporu v provedeném dokazování, nebo že by při zjišťování skutkového stavu věci opomenul nějaké rozhodné skutečnosti, jež byly v řízení prokázány. Nelze tedy dovodit, že by rozhodnutí odvolacího soudu vycházelo ze skutkových zjištění, která v základní sporné otázce nemají oporu v provedeném dokazování.

Podle se za neoprávněný odběr mj. podle písm. e) považuje připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, a podle písm. f) bod 3 odběr měřicím zařízením, na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci a měřicí zařízení vykazuje chybu spotřeby ve prospěch odběratele. Ve spojení s ust. cit. zák. je zřejmé, že péče o řádný technický stav měřicího zařízení je zákonem svěřena odběrateli. Právní názor odvolacího soudu na odpovědnost za neoprávněný odběr elektrické energie je v souladu s judikaturou dovolacího soudu (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , , , ) a pokud jde o povinnost zaplatit úroky z prodlení, ta je závislá na délce doby prodlení dlužníka, nikoliv na okolnostech postoupení pohledávky.

Odkaz dovolatelky na nález Ústavního soudu sp. zn. je vzhledem k odlišnému skutkovému stavu v dané věci nepřípadný, neboť nejde o obdobnou situaci, že by soudy přehlédly podstatný fakt, že k neoprávněnému odběru nemohlo po odpojení odběrného místa od elektrického proudu docházet, jak tomu bylo v případě řešeném Ústavním soudem.

Jak vyplývá z uvedeného, dovolací důvody podle , odst. 3 nejsou naplněny. Nejvyšší soud proto dovolání žalované podle ust. , části věty před středníkem zamítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a , neboť žalovaná nemá s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu svých nákladů právo a žalobci přísluší náhrada nákladů dovolacího řízení vzniklých v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta za jeden úkon v částce 11.135,- Kč [odměna z částky určené podle , . v aktuálním znění, krácená o polovinu podle této vyhlášky] a náhrady hotových výdajů podle ve znění , v částce 300,- Kč, vše zvýšeno o 20% DPH podle , tj. celkem 13.362,- Kč.

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. srpna 2011

JUDr. Marta Škárová, v. r. předsedkyně senátu