Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2586/16

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy a soudce zpravodaje Davida Uhlíře, soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Tomáše Lichovníka o ústavní stížnosti Marie Kožejové, zastoupené Mgr. Petrem Miketou, advokátem se sídlem v Ostravě, Jaklovecká 18, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. -38 ze dne 26. května 2016, za účasti Nejvyššího správního soudu jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelka se u Krajského soudu v Ostravě domáhala obnovy řízení vedeného u tohoto soudu pod sp. zn. o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu. Krajský soud návrh odmítl s tím, že nejde o řízení vyjmenované v (dále též " "). Následnou kasační stížnost Nejvyšší správní soud zamítl, s tím, že obnovu řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu zákon skutečně nepřipouští.

2. Proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu stěžovatelka brojila ústavní stížností, neboť se domnívala, že jím došlo k porušení jejího práva na spravedlivý proces. Porušení stěžovatelka spatřovala v tom, že obnova řízení je v právním řádu obecně přípustná a neexistuje rozumný důvod, proč by měla být zásadním způsobem omezena ve správních řízeních. V projednávané věci se objevily skutečnosti rozhodné pro přiznání dávky na bydlení. Jde tedy o věc životně významnou, v některých případech neúspěšný žadatel může zůstat na okraji společnosti zcela bez prostředků a bez bydlení. Úzké vymezení obnovy řízení v stěžovatelka považuje za protiústavní.

3. Ústavní soud se seznámil s ústavní stížností a napadeným rozhodnutím; dospěl k závěru, že se jedná o návrh přípustný, avšak zjevně neopodstatněný [pro rozhodná kritéria srov. nález

sp. zn.

ze dne 25. 9. 2007 (N 148/46 SbNU 471)]. Zjevná neopodstatněnost ústavní stížnosti, přes její ústavněprávní rozměr, může mimo jiné plynout také z předchozích rozhodnutí Ústavního soudu, řešících shodnou či obdobnou právní problematiku [usnesení

sp. zn.

ze dne 24. 9. 2002 (U 31/27 SbNU 341)].

4. Z návrhu je zřejmé, že stěžovatelka zcela pomíjí rozdíl mezi řízením před správními orgány a správními soudy, zejména pak řízením o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle -78 Řízení o této žalobě je zásadně koncipováno jako řízení přezkumné, vztahuje se tedy ke skutkovému a právnímu stavu v době rozhodování správního orgánu ( ). Nové okolnosti tedy z povahy věci mohou být významné zejména pro řízení před správním orgánem, nikoliv správní soud (zřejmě proto zákonodárce obnovu řízení podle směřuje na řízení, která jsou svou povahou převážně nalézací). Bližší podrobnosti stěžovatelka neuvedla, takže není zřejmé, proč nepožádala o obnovu správního řízení podle , nehledě na to, že předchozí zamítavé rozhodnutí by nemělo tvořit překážku věci rozhodnuté ( a contrario).

5. K rozsahu a významu záruk plynoucích z y lze uvést, že původní správní rozhodnutí zjevně přezkoumáno bylo (Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. ). Případné rozhodnutí o zamítnutí žádosti o povolení obnovy taktéž soudnímu přezkumu podléhá (usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. -65 ze dne 12. 3. 2013, publ. pod č. 2838/2013 Sb. NSS). Záruka bezvýjimečného poskytnutí soudní ochrany před rozhodnutími orgánů veřejné správy, jež se týkají základních práv a svobod, tak byla ve věci stěžovatelky dodržena [k významu této záruky srov. odst. 36-39 nálezu

sp. zn.

ze dne 16. 12. 2014 (14/2015 Sb.)]. Speciální ustanovení y se tedy neuplatní. Pochybnosti o ústavnosti obnovy řízení před správními soudy neměl Ústavní soud ostatně ani dříve (usnesení

sp. zn.

ze dne 20. 1. 2015,

ze dne 14. 6. 2012,

ze dne 7. 3. 2011,

ze dne 25. 8. 2008).

6. K uplatnění obecného y lze stručně uvést, že zaručuje právo každého domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu. Stanoveným postupem je přitom v projednávané věci třeba rozumět zejména S tímto ustanovením stěžovatelka sice nesouhlasí, správnost jeho aplikace však nezpochybnila. Ústavní soud sám žádné vady neshledal.

7. Ústavní soud z výše uvedených důvodů odmítl ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. srpna 2016

David Uhlíř v. r.

předseda senátu