Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2455/23

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala, soudce Jana Wintra a soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy o ústavní stížnosti obchodní korporace PRAGON s. r. o., se sídlem v Praze 4, Imrychova 883/9, zastoupené JUDr. Petrem Folprechtem, advokátem se sídlem v Praze 5, Nádražní 344/23, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. -57 ze dne 19. 7. 2023 a usnesení Městského soudu v Praze č. j. -251 ze dne 13. 4. 2023, spojené s návrhem na zrušení ustanovení , , za účasti Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, a dále a) Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Ústředního inspektorátu, se sídlem v Brně, Květná 504/15, b) Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Inspektorátu v Praze, se sídlem v Praze 5, Za Opravnou 300/6, a c) Ministerstva zemědělství, se sídlem v Praze 1, Těšnov 65/17, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelka se žalobou podanou u Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud") domáhala ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu, kterou městský soud usnesením č. j. -154 ze dne 5. 1. 2022 odmítl jako opožděnou. Kasační stížnost proti uvedenému usnesení zamítl Nejvyšší správní soud rozsudkem č. j. -131 ze dne 23. 9. 2022 jako nedůvodnou. Stěžovatelka se následně obrátila na městský soud s návrhem na povolení obnovy řízení vedeného pod sp. zn. . Návrh odmítl ústavní stížností napadeným usnesením městský soud jako nepřípustný, neboť v původním řízení nebylo soudem rozhodnuto meritorně rozsudkem ve smyslu a , ale žaloba byla usnesením odmítnuta pro opožděnost. Proti usnesení městského soudu podala stěžovatelka kasační stížnost, kterou Nejvyšší správní soud zamítl ústavní stížností napadeným rozsudkem.

2. Včasnou a přípustnou ústavní stížností se stěžovatelka jako osoba oprávněná a řádně zastoupená advokátem [k podmínkám řízení viz , a o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ")] domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí; namítá, že jimi byla porušena její ústavně zaručená práva v a 2 a d, , , a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), Dodatkového protokolu k Úmluvě, a Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a a y základních práv Evropské unie.

3. S ústavní stížností stěžovatelka současně spojila návrh na zrušení .

4. Stěžovatelka namítá, že výklad zastávaný správními soudy znamená zjevné krytí trestné činnosti orgánu státní správy. Odmítnutí návrhu na povolení obnovy řízení pouze proto, že nesměřuje proti pravomocnému rozsudku, ale proti usnesení o odmítnutí žaloby, stěžovatelce odpírá řádné projednání věci soudem, představuje maření spravedlnosti a hrubé porušení jejích ústavně zaručených práv. Z toho důvodu spojila s ústavní stížností stěžovatelka rovněž návrh na zrušení Odmítnutí žaloby přitom bylo způsobeno právě podvodem správních orgánů s e-spisem, což stěžovatelka v ústavní stížnosti dále rozebírá. Dále stěžovatelka namítá, že soudy rozhodovaly o jejím návrhu na obnovu řízení v neveřejném zasedání, čímž ji znemožnily v dané věci veřejnou prezentaci návrhu, a vyhnuly se tak kontrole veřejnosti.

5. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

6. Ústavní soud zásadně není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti jiných orgánů veřejné moci, neboť je podle y soudním orgánem ochrany ústavnosti. K výkladu podústavního práva v oblasti veřejné správy je Ústavní soud povolán pouze tehdy, jestliže by jeho aplikace v daném konkrétním případě učiněná správními soudy byla důsledkem interpretace, která by extrémně vybočila z kautel zakotvených v hlavě páté y, a tudíž by ji bylo možné kvalifikovat jako aplikaci práva mající za následek porušení základních práv a svobod [srov. např. nález

sp. zn.

ze dne 10. 10. 2002 (N 127/28 SbNU 95) nebo nález

sp. zn.

ze dne 6. 11. 2003 (N 129/31 SbNU 159)].

7. Z ústavního pořádku žádné ústavně zaručené právo na mimořádný opravný prostředek - jako je právě obnova řízení - nevyplývá [srov. nález

sp. zn.

ze dne 11. 2. 2004 (N 15/32 SbNU 131; 153/2004 Sb.)]. Je proto primárně na vůli zákonodárce, zda vůbec a v jakém rozsahu obnovu řízení připustí. Již v minulosti Ústavní soud neshledal, že by omezení možnosti podat návrh na obnovu řízení ve smyslu vedlo k protiústavním důsledkům (srov. usnesení

sp. zn.

ze dne 15. 8. 2017, usnesení

sp. zn.

ze dne 22. 6. 2021 či usnesení

sp. zn.

ze dne 25. 10. 2022; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz). Navrhovaným zrušením citovaného ustanovení by stěžovatelka navíc ani nedosáhla kýženého stavu, tj. projednání návrhu na obnovu řízení (srov. usnesení

sp. zn.

ze dne 16. 8. 2016).

8. V nyní projednávané věci správní soudy odmítly povolit návrh stěžovatelky na obnovu řízení, které bylo skončeno odmítnutím žaloby pro opožděnost. přitom připouští obnovu řízení pouze ve věci, v níž bylo rozhodováno meritorně rozsudkem (srov. výslovně dikci a ). Správní soudy svůj závěr o nepřípustnosti návrhu na obnovu řízení s odkazem na příslušnou právní úpravu řádně odůvodnily a za takové situace není pro výjimečnou ingerenci Ústavního soudu prostor. Skutečnost, že soud postupuje v řízení v souladu s platnými ustanoveními zákona, mu nelze vytýkat (shodně srov. usnesení

sp. zn.

ze dne 11. 8. 2016 či usnesení

sp. zn.

ze dne 23. 8. 2016).

9. Neopodstatněná je námitka stěžovatelky, že správní soudy nenařídily jednání (v ústavní stížnosti nesprávně používá pojem "veřejné zasedání", přestože není ve správním soudnictví upraveno), neboť jak již odůvodnil Nejvyšší správní soud, jednání nařídí předseda senátu podle pouze tehdy, rozhoduje-li ve věci samé; o takový případ ovšem nešlo (viz body 19 a 20 rozsudku Nejvyššího správního soudu). O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud zpravidla bez jednání ( ).

10. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle jako návrh zjevně neopodstatněný. Spolu s ústavní stížností odmítl Ústavní soud i návrh s ní spojený, a to pro jeho akcesorický charakter [ ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. října 2023

Pavel Šámal v. r.

předseda senátu