Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3022/2023

20 Cdo 3022/2023-558

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné IFIS investiční fond, a. s., sídlem v Praze 1, Vodičkova č. 791/41, identifikační číslo osoby 24316717, zastoupené Mgr. Markem Indrou, advokátem se sídlem v Brně, Čechyňská č. 361/16, proti povinným 1. P. L., 2. M. K., zastoupenému Mgr. Radkem Zapletalem, advokátem se sídlem v Brně, Arne Nováka č. 4, pro 3 742 887,34 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. , o dovolání 2. povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. června 2023, č. j. -541, t a k t o:

Dovolání 2. povinného se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 13. června 2023, č. j. -541, potvrdil ve výroku III. usnesení Okresního soudu Brno-venkov ze dne 31. května 2019, č. j. -343, kterým soud prvního stupně částečně zastavil exekuci, jejímž vedením byl pověřen dne 12. prosince 2013, č. j. -59, soudní exekutor JUDr. Petr Kocián, Exekutorský úřad Brno-venkov (výrok I. a II.), a ve zbývajícím rozsahu návrh 2. povinného na zastavení exekuce zamítl (výrok III.).

Usnesení odvolacího soudu napadl 2. povinný dovoláním, ve kterém namítl, že odvolací soud v rozporu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. února 2005, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. února 2015, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 55/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. ledna 2016, sp. zn. ) nezastavil nařízenou exekuci, ačkoliv oprávněná svou povinnost kvalifikovaně prokázat splnění podmínky, na kterou je vázán vznik právních následků rozhodnutí, ani přes poučení soudu, nesplnila. Naopak oprávněnou opětovně vyzval k předložení důkazů, čímž překročil meze své poučovací povinnosti vyplývající z ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „ “, a narušil tak rovnost účastníků v řízení. Navrhl proto, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) dovolání projednal a rozhodl o něm podle a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení , přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení bez nařízení jednání ( věta první ) a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.

Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 4. února 2005, sp. zn. , vysvětlil, že zákon nevylučuje, aby ve vykonávaném rozhodnutí (nebo jiném titulu) byla povinnost povinného plnit oprávněnému vázána na splnění tam uvedené podmínky (srov. § 36 obč. zák.). Z podmínek, na něž lze vázat splnění povinnosti, přichází v úvahu jako předpoklad vykonatelnosti podmínka odkládací (na jejím splnění závisí, zda nastanou předpokládané právní následky rozhodnutí). Protože při rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí soud rozhoduje zpravidla bez slyšení povinného a bez jednání (srov. ) na základě vlastních zjištění, nemůže zkoumat, zda je podmínka, na kterou je vznik právních následků rozhodnutí vázán, splněna či nikoli. Splnění podmínky proto musí oprávněný doložit (prokázat) již při podání návrhu na soudní výkon rozhodnutí, a to způsobem v zákoně uvedeným (srov. ). Není-li splnění podmínky doloženo (prokázáno), a to ani přes poučení soudem ( ), nelze výkon rozhodnutí nařídit a takový návrh musí být zamítnut.

V projednávané věci je exekučním titulem notářský zápis, jehož vykonatelnost závisí na splnění odkládací podmínky spočívající v poskytnutí peněžních prostředků oprávněnou, resp. její právní předchůdkyní, v budoucnu. Oprávněná splnění této podmínky při podání exekučního návrhu neprokázala kvalifikovaným způsobem uvedeným v ustanovení , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „e. ř.“, proto byla odvolacím soudem (který byl vázán právním názorem Nejvyššího soudu vysloveným v jeho usnesení ze dne 19. dubna 2022, sp. zn. ), poučena a vyzvána k předložení kvalifikované y do 15 dnů od doručení výzvy. Oprávněná soudu předložila dokumenty, které měla k dispozici a uvedla, že pokud je soud neshledá za dostatečné k prokázání odkládací podmínky, nechť oprávněnou vyzve k dalšímu vyjádření a předložení listin, přičemž soud požádala o poskytnutí dostatečné lhůty pro vyžádání podkladů od původní oprávněné. Soud žádosti oprávněné vyhověl a lhůtu prodloužil. Oprávněná v průběhu stanovené lhůty požádala soud o přerušení řízení do doby, než bude rozhodnuto o jejím návrhu na vydání určovacího rozsudku, že právní předchůdkyně oprávněné splnila svou povinnost vyplývající ze smlouvy o úvěru ze dne 9. dubna 2010, načež jí rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 16. ledna 2023, č. j. -62, bylo vyhověno. Druhý povinný ve svém dovolání namítal, že odvolací soud narušil rovnost účastníků řízení opětovnou výzvou oprávněné, nicméně takový závěr z obsahu spisu neplyne. Pokud odvolací soud prodloužil lhůtu oprávněné k opatření kvalifikované y, která měla na probíhající exekuční řízení zásadní vliv (bez ní by došlo k zastavení exekuce), nelze v tomto procesním postupu odvolacího soudu spatřovat jakýkoliv rozpor s výše citovanou judikaturou Nejvyššího soudu (ani judikaturou, na niž odkazoval dovolatel ve svém dovolání). Nadto je třeba dodat, že ani opakovaná výzva soudu by zákonu neodporovala (k tomu např. usnesení Ústavního soudu ze dne 29. července 2013, sp. zn. ).

S ohledem na shora uvedené dovolací soud proto dovolání 2. povinného podle ustanovení jako nepřípustné odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. 10. 2023

JUDr. Zbyněk Poledna

předseda senátu