Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
2B5E9D191C06A613C1258E9C0052BAFF.html
HTML · 25.77 KB
No categories available
20 Cdo 2053/2026
20 Cdo 2053/2026-216
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly, v exekuční věci oprávněného F. V., zastoupeného Mgr. Jiřím Kokešem, advokátem se sídlem v Příbrami, T. G. Masaryka 153, proti povinnému M. C., zastoupenému JUDr. Dagmar Říhovou, advokátkou se sídlem v Příbrami, ul. 28. října 184, pro peněžité plnění, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 9 EXE 837/2024 , o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. 4. 2026, č. j. 17 Co 49/2026 -189, takto:
I. Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
1. Okresní soud v Příbrami (dále též jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 19. 12. 2025, č. j. 9 EXE 837/2024 -165, zastavil exekuci vedenou soudním exekutorem Exekutorského úřadu Strakonice, JUDr. Erikem Smolou, na základě pověření téhož soudu ze dne 11. 7. 2024, č. j. 9 EXE 837/2024 -145 (výrok I). Oprávněnému uložil zaplatit povinnému k rukám jeho zástupkyně na náhradě nákladů řízení o zastavení exekuce 128 719,80 Kč (výrok II). Doplňujícím usnesením ze dne 10. 3. 2026, č. j. 9 EXE 837/2024 -185, pak soud prvního stupně uložil oprávněnému povinnost zaplatit soudnímu exekutorovi JUDr. Eriku Smolovi na náhradě nákladů exekuce 5 865,72 Kč do tří dnů od právní moci usnesení.
2. Soud prvního stupně zjistil, že exekučním titulem v této věci je notářský zápis sepsaný dne 29. 9. 2022 pod sp. zn. NZ 604/2022 Mgr. Karlem Uhlířem, notářem v Praze, na jehož podkladě oprávněný vymáhá pohledávku 56 875 000 Kč s vyčísleným příslušenstvím. Soudní exekutor exekuci ohledně částky 35 850 000 Kč včetně vyčísleného příslušenství zastavil (oprávněný vzal v tomto rozsahu návrh zpět). Podle článku IV odstavce 43 notářského zápisu (viz č. l. 108 soudního spisu) v případě, že dlužník nesplní svou povinnost uhradit věřiteli peněžní prostředky, tj. celkový úvěr v celkové výši 56 875 000 Kč či jakoukoliv jinou část vzniklého celkového dluhu po splatnosti dle tohoto článku notářského zápisu, zavazují se solidární ručitelé, že uspokojí pohledávku věřitele do celkové výše 62 562 500 Kč, vyplývající z celkového dluhu a příslušenství, a to ve lhůtě pěti pracovních dní ode dne doručení písemné výzvy solidárního věřitele jako osoby oprávněné, aby solidární ručitelé splnili svůj ručitelský závazek, když dlužník jako osoba povinná nesplnila svůj splatný celkový dluh. Věřitel, dlužník i solidární ručitelé berou na vědomí, že potvrzení o doručení písemné výzvy solidárního věřitele kterémukoliv ze solidárních ručitelů je třeba osvědčit veřejnou listino u, ze které bude mj. vyplývat, který den došlo k doručení písemné výzvy a jakým dnem se pro solidární ručitele stává splatným celkový dluh. Rovněž bylo zjištěno, že právní předchůdce oprávněného pohledávku postoupil smlouvou ze dne 14. 5. 2024 oprávněnému.
3. Soudní exekutor připojil exekuční řízení v projednávané věci (vedené pod sp. zn. soudního exekutora 212 EX 252/24) usnesením ze dne 15. 7. 2024, č. j. 212 EX 252/24-16, s řízením vedeným pod sp. zn. 212 EX 246/24. Pod tou je vedena exekuce celkem pro tři exekuční návrhy spojené do jednoho řízení. Těmito návrhy bylo vymáháno 10 720 741,20 Kč s příslušenstvím (9 EXE 835/2024 resp. 212 EX 246/24), 22 880 000 Kč s příslušenstvím (9 EXE 836/2024 resp. původně 212 EX 249/24) a 56 875 000 Kč s příslušenstvím (9 EXE 837/2024 resp. původně 212 EX 252/24).
4. Povinný se ve zde projednávané věci domáhal jako solidární ručitel zastavení exekuce s tvrzením, že mu nikdy nebyla doručena písemná výzva k úhradě dluhu, a že doručení takové výzvy nebylo osvědčeno veřejnou listino u. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že oprávněný neprokázal kvalifikovaným způsobem ve smyslu § 43 zákona č. 120/2001 Sb. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, doručení výzvy ručiteli, jež bylo podmínkou vykonatelnosti exekučního titulu. Za kvalifikovaný způsob prokázání splnění podmínky vykonatelnosti exekučního titulu nelze považovat to, že oprávněný důkazy prokazující uvedenou skutečnost předloží notáři, který osvědčí jejich existenci a obsah (notářský zápis ze dne 30. 10. 2025, sepsaný JUDr. Eduardem Grygarem, notářem v Příbrami, pod sp. zn. NZ 405/2025, N 360/2025).
5. Krajský soud v Praze (dále též jen „odvolací soud“) napadeným rozhodnutím změnil výrok II usnesení soudu prvního stupně ohledně výše přiznané náhrady nákladů řízení tak, že tyto činí 197 704 Kč, jinak usnesení v tomto výroku a zcela ve výrocích I a III potvrdil (výrok I). Současně uložil oprávněnému zaplatit povinnému náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 65 340 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupkyně povinného. Stejně jako soud prvního stupně dospěl k závěru, že oprávněným předložené listin y, konkrétně výzva původní věřitelky k úhradě dlužných částek ze dne 28. 3. 2024, podací arch pošty ze dne 28. 3. 2024 a detailní informace ke sledování zásilek ze dne 2. 4. 2024, nemohly kvalifikovaně prokázat, že povinnému byla výzva k zaplacení odeslána, natož doručena. Obálka se zásilkou, resp. dodejka nebyla v řízení předložena, v důsledku čehož nelze učinit žádný závěr o tom, co bylo pod podacím číslem RR8837759411CZ vůbec odesláno. K výzvě soudu prvního stupně oprávněný předložil notářský zápis sepsaný dne 30. 10. 2025 (více než šestnáct měsíců po zahájení exekuce) pod sp. zn. NZ 405/2025, N 360/2025, JUDr. Eduardem Grygarem, notářem v Příbrami, z něhož vyplývá jen to, že notáři byly předloženy listin y, které jsou uvedeny v příloze. Žádnou další skutečnost z něj dovozovat nelze, neboť z obsahu zápisu se nepodává, že by notář byl přítomen tomu, když byla výzva vkládána do obálky, odnesena na poštu a odevzdána k přepravě. Notářským zápisem je pouze potvrzeno, že zmíněné listin y existují. Nadto měl notářský zápis podle oprávněného osvědčovat skutečnost, že výzva se do právní sféry povinného dostala dne 17. 7. 2024, tj. až po zahájení exekučního řízení (19. 6. 2024), ačkoli podmínky splatnosti musí být splněny již ke dni zahájení. Soud prvního stupně tudíž správně exekuci zastavil. V důsledku neprokázání splnění podmínek pro započetí běhu lhůty splatnosti ručitelského závazku nelze považovat exekuční titul za formálně vykonatelný, což zakládá důvod pro zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád .K výtce, že měl soud oprávněného poučit, co konkrétně má předložit, odvolací soud uvedl, že soud nemůže účastníky poučovat, jakým konkrétním způsobem mají splnit své procesní povinnosti, soud je pouze povinen účastníka na případný nedostatek upozornit a obecně jej poučit, jak jej odstranit. Rovněž pak připomněl ustálenou rozhodovací praxi, podle níž se oprávněný může (v případě nemožnosti zajistit písemné potvrzení o splnění podmínky listino u vyhovující požadavkům procesních norem z důvodu nedostatku součinnosti či ochoty povinného) domáhat žalobou v nalézacím řízení určení, že podmínka byla splněna (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2015, sp. zn. 26 Cdo 4997/2014 , nebo ze dne 4. 1. 2016, sp. zn. 20 Cdo 4761/2015 ).
6. Oprávněný vdovolání uvedl, že závěry soudů jsou nesprávné, jelikož stojí na přehnaně formalistickém výkladu a odklání se od samotného smyslu exekučního řízení, čímž je vynucení splnění povinnosti povinným. Zdůraznil, že v řízení předložil notářský zápis sepsaný podle § 79 zákona č. 358/1992 Sb. , notářský řád, jenž má povahu veřejné listin y (§ 565 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , § 134 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád ). Takový notářský zápis osvědčuje pravdivost toho, co v něm bylo notářem úředně potvrzeno nebo zjištěno. Ustanovení § 43 odst. 2 exekučního řádu výslovně s takovým typem důkazu počítá. Přípustnost dovolání pojí s řešením dovolacím soudem dosud neřešených otázek, „…zda lze za splnění požadavku podle § 43 odst. 2 exekučního řádu považovat situaci, kdy oprávněný prokáže splnění podmínky vykonatelnosti notářského zápisu o doručení výzvy k plnění prostřednictvím notářského zápisu sepsaného podle § 79 notářského řádu, který osvědčuje odeslání zásilky, její identifikaci a okamžik jejího doručení do dispoziční sféry povinného, a zda je v takovém případě přípustné exekuci zastavit pro neunesení důkazního břemene, aniž by soudy přesvědčivě vyložily, jaký jiný kvalifikovaný důkaz měl oprávněný k prokázání splnění této podmínky předložit…“. Dovolatel přitom rovněž poukázal na to, že povinný o své platební povinnosti věděl i jako jednatel primárního dlužníka (spol. AMT s. r. o.), kterému výzva byla doručena do datové schránky. Soud by podle jeho názoru měl jasně judikovat, jaké přesné postupy lze za kvalifikované splnění podmínky podle § 43 odst. 2 exekučního řádu považovat. Závěrem navrhl, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu a vrátil mu věc k dalšímu řízení či uložil soudu prvního stupně, aby pokračoval v exekučním řízení, a dále aby přiznal oprávněnému náhradu nákladů dovolacího řízení.
7. Povinný ve vyjádření k dovolání navrhl dovolání odmítnout jako nepřípustné. Odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 6. 2026, sp. zn. 20 Cdo 1262/2026 , vydané v souběžně vedené věci týchž účastníků u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 9 EXE 836/2024 . V něm Nejvyšší soud vyložil, proč k prokázání splnění podmínky nestačí notářským zápisem osvědčené prohlášení oprávněného o splnění podmínky.
8. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb. ), dále též jen „o. s. ř. “, a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.
9. V projednávané věci je exekučním titulem notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný podle § 79b notářského řádu. Jak již správně připomněl odvolací soud, dohoda oprávněné a povinné osoby, obsažená v notářském zápisu se svolením k vykonatelnosti již existujícího závazku, nemá hmotněprávní povahu, jde jen o jednu z nezbytných náležitostí, kterou musí notářský zápis se svolením k vykonatelnosti obsahovat, aby byl z materiálního hlediska vykonatelný. S ohledem na skutečnost, že se jedná o dohodu, je i doba plnění jako další z nezbytných náležitostí notářského zápisu (§ 71b odst. 2 písm. e/ notářského řádu) výsledkem dohody. Jedná se o dohodu procesní, jejímž účelem je zajistit vykonatelnost. Samotné ujednání o době plnění obsažené v notářském zápisu se svolením k vykonatelnosti nemění ujednání obsažená v hmotněprávním titulu. U splatné pohledávky lze ujednat pro účely výkonu jinou dobu plnění, ta však musí nastat až po sepisu notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti, přičemž je třeba mít na zřeteli, že bez současné změny hmotněprávních ujednání se nemění splatnost pohledávky ujednaná v hmotněprávním titulu (což má vliv kupříkladu na okamžik vzniku prodlení).
10. Lhůta k plnění ve vztahu k ručitelům (a tedy i povinnému) byla v notářském zápisu ujednána na pět pracovních dní ode dne doručení písemné výzvy původní věřitelky ke splnění ručitelského závazku, když dlužnice nesplnila svůj splatný celkový dluh. Takto sjednaná doba plnění představuje podmínku formální vykonatelnosti exekučního titulu ve vztahu k ručiteli a její naplnění bylo třeba odpovídajícím způsobem prokázat. Splnění předpokladu formální vykonatelnosti soud posuzuje ke dni, kdy návrh na nařízení exekuce došel soudnímu exekutorovi nebo exekučnímu soudu. Nabytí vykonatelnosti až v průběhu exekučního řízení nestačí, neboť by tím věřitel mohl získat neoprávněné výhody na úkor jiných věřitelů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2008, sp. zn. 20 Cdo 5370/2007 ). Doložení splnění podmínky kvalifikovaným způsobem nelze nahrazovat prováděním dokazování (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1129/2014,ze dne 17. 3. 2015, sp. zn. 26 Cdo 4997/2014,ze dne 4. 1. 2016, sp. zn. 20 Cdo 4761/2015 , ze dne 5. 11. 2019, sp. zn. 20 Cdo 3028/2019 , uveřejněné pod číslem 44/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). Není-li splnění podmínky náležitě doloženo ani přes poučení soudem (§ 254 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ), nelze exekuci nařídit, resp. takový návrh musí být zamítnut. Byla-li exekuce přesto nařízena, soud ji i bez návrhu (§ 269 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ) zastaví.
11. Oprávněný v projednávané věci za účelem doložení splněné podmínky předložil soudu vedle výzvy původní věřitelky ze dne 28. 3. 2024 (včetně dokladů o odeslání a doručování) též notářský zápis sepsaný dne 30. 10. 2025 pod sp. zn. NZ 405/2025, N 360/2025, JUDr. Eduardem Grygarem, notářem v Příbrami, jímž chtěl kvalifikovaně doložit, že (nová) výzva k plnění ze dne 12. 7. 2024 byla ručícímu povinnému doručena dne 17. 7. 2024. Jedná se přitom o notářský zápis sepsaný podle § 80 notářského řádu, osvědčující prohlášení žadatele (nikoli podle § 79 notářského řádu, jak tvrdí dovolatel). Jak Nejvyšší soud připomněl ve svém usnesení ze dne 9. 6. 2026, sp. zn. 20 Cdo 1262/2026 , vydaném v obdobné věci mezi týmiž účastníky, prohlášení samotného oprávněného, byť je osvědčeno notářským zápisem podle § 80 notářského řádu, k prokázání splněné podmínky nestačí. A jak vystihl i odvolací soud, nelze též přehlédnout, že doručením výzvy ze dne 12. 7. 2024 by podmínka splatnosti stejně nebyla ke dni zahájení exekučního řízení splněna.
12. K otázce rozsahu poučovací povinnosti soudu dlužno uvést, že ji nelze chápat jako informování stran sporu o všech možných předpokladech směřujících k úspěchu v řízení; takový postup by byl v rozporu se zásadou kontradiktornosti řízení a principem rovnosti účastníků. Soud by tím navíc nahrazoval činnost právních zástupců, které si strany řízení zajišťují právě proto, aby jim pomáhali, poskytovali odborné rady a poučovali je o jejich možnostech v soudním řízení (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 31.8.2018, sp. zn. IV. ÚS 533/18 ).
13. Patří se též připomenout, že nedostatek ochoty povinného písemně potvrdit splnění podmínky, případně poskytnout součinnost potřebnou k ověření soukromé listin y, nečiní oprávněného bezbranným; prostředkem, jak takový nedostatek ochoty povinného odstranit, je pro oprávněného žaloba o určení podle ustanovení § 80 o. s. ř. o. s. ř. , že se podmínka splnila (k tomu viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 10. 2023, sp. zn. 20 Cdo 3022/2023 , proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta rozhodnutím Ústavního soudu ze dne 17. 1. 2024, sp. zn. IV. ÚS 3428/23 ).
14. Protože dovolatel nepředložil k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by založila přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř. o. s. ř. , a dovoláním napadené usnesení je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, Nejvyšší soud, aniž nařídil jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř. o. s. ř. ), dovolání odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
15. Dojde-li k částečnému zastavení exekuce, za něž lze procesní zavinění přičítat oprávněnému, nese odpovědnost za náhradu nákladů (§ 243c odst. 3 věta první, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ). Za situace, kdy je povinný úspěšný více jak z poloviny, je namístě rozhodnout současně o náhradě nákladů vztahujících se k části nároku, v němž již exekuce nepokračuje, neboť pro takové rozhodnutí vůči oprávněnému již není v jiné fázi exekuce místo (srov. bod 15 a násl. odůvodnění usnesení odvolacího soudu). Protože exekuce byla zastavena pro formální nevykonatelnost exekučního titulu a zčásti i soudním exekutorem pro zpětvzetí exekučního návrhu nikoli pro chování povinného, procesní zavinění lze přičítat oprávněnému, který je tak povinen hradit povinnému za tuto část od počátku nedůvodné exekuce náklady. Nejvyšší soud tudíž rozhodl i o nich. Přitom vzal v úvahu, že exekuce byla zahájena pro celkem tři exekuční návrhy (pro celkovou jistinu 90 475 741,20 Kč) spojené do jednoho řízení, a že byla zastavena v rozsahu 22 880 000 Kč (pův. 212 EX 249/24), v rozsahu 35 850 000 Kč pro zpětvzetí oprávněné nikoli pro chování povinného a nyní v rozsahu 21 025 000 Kč (56 875 000 – 35 850 000). Náklady dovolacího řízení představují odměnu advokáta za 1 úkon právní služby (vyjádření k dovolání) v poloviční výši 26 370 Kč a za 1 úkon právní služby v poloviční výši 26 730 Kč, kdy jeden úkon je počítán z tarifní hodnoty 21 025 000 Kč a jeden z tarifní hodnoty 22 880 000 Kč, dále režijní paušál za dva úkony po 450 Kč a náhradu za 21% DPH z odměny a paušálu ve výši 11 340 Kč [§ 6 odst. 1 , § 7 , § 8 odst. 1 , § 11 odst. 2 písm. e) a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)], tj. celkem 65 340 Kč.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 9. 2026
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.předsedkyně senátu