Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 431/2023

-81

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci navrhovatele J. V., zastoupeného Mgr. Lubomírem Kazdou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Půtova 1219/3, PSČ 110 00, za účasti ALMAPRO, s. r. o., se sídlem v Praze 10, Průběžná 1108/77, PSČ 100 00, identifikační číslo osoby 24150134, zastoupené Mgr. Jaromírem Henyšem, advokátem, se sídlem v Praze 18, Rýmařovská 561, PSČ 199 00, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání ALMAPRO, s. r. o. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 7. 2022, č. j. -61, takto:Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

[2] Vrchní soud v Praze k odvolání ALMAPRO, s. r. o. v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně ve výroku II. potvrdil.

[3] Proti usnesení odvolacího soudu podala ALMAPRO, s. r. o. dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále jen „“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[4] Závěr odvolacího soudu, podle něhož jsou splněny předpoklady pro přerušení řízení podle , neboť je naplněno hledisko hospodárnosti řízení, když v souběžně vedeném řízení u Městského soudu v Praze pod sp. zn. je řešena předběžná otázka, která má zásadní význam pro rozhodnutí v tomto sporu, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.

[5] Z té se podává, že:

1) Důvody k přerušení řízení podle jsou dány zejména v případech, kdy probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu. Musí jít o otázku, která má podstatný význam pro řešení daného případu, která se vztahuje k danému skutkovému stavu a kterou si soud může vyřešit sám podle

2) Smyslem ustanovení je zajistit hospodárnost řízení; proto by měl soud posoudit, zda vyčkání výsledku vedlejšího řízení bude i z hlediska délky původního (hlavního) řízení účelné, nebo zda si otázku, která může mít význam pro jeho rozhodnutí, vyřeší předběžně sám. Při úvaze o tom, zda řízení přeruší, by měl soud postupovat podle okolností konkrétního případu, zejména s ohledem na to, zda v řízení nelze učinit jiná vhodná opatření a také s ohledem na celkovou délku řízení, o kterou se nutně původní řízení prodlouží.

3) Postup podle záleží vždy na individuální situaci a na úvaze soudu, kterou by dovolací soud mohl zpochybnit, jen pokud by byla zjevně nepřiměřená (zejména pokud by soud o přerušení řízení rozhodoval na základě skutečností, které jsou zjevně irelevantní). Není věcí soudu v dovolacím řízení, které se připouští jen pro významné právní otázky, aby v konkrétních věcech zkoumal úvahu, zda z hlediska hospodárnosti řízení je namístě je přerušit či nikoliv.

Srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2014, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 107/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 3. 2014, sp. zn. , ze dne 13. 8. 2014, sp. zn. , ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. , ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. , ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. , a v něm citovanou judikaturu.

[6] V posuzovaném případě lze konstatovat, že odvolací soud posoudil naplnění předpokladů pro přerušení řízení dle v intencích shora citované judikatury a jeho úvaha není zjevně nepřiměřená. Posouzení otázky, zda je navrhovatel aktivně věcně legitimován k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ALMAPRO, s. r. o. podle , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) [dále též jen „z. o. k.“], má v tomto řízení povahu předběžné otázky, která má zásadní význam pro rozhodnutí ve věci. Vzhledem ke stádiu řízení a ke skutečnosti, že je o této předběžné otázce vedeno samostatné řízení, je pravděpodobné, že vyčkáním na výsledek řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. nedojde k neúměrnému prodloužení řízení v nadepsané věci. Přerušení řízení naopak přispěje k hospodárnějšímu projednání věci, neboť stejná otázka nebude posuzována nadbytečně dvakrát.

[7] Přípustnost dovolání nezakládá ani námitka dovolatelky, že podání žaloby na určení vlastnického práva k podílu ve společnosti s ručením omezeným je obcházením nebo zneužitím zákona, konkrétně obcházením kogentních ustanovení § 191 a § 192 z. o. k. Posouzení aktivní věcné legitimace navrhovatele je totiž předběžnou otázkou, která musí být vyřešena před možným soudním přezkumem (ne)platnosti usnesení valné hromady.

[8] Namítá-li dovolatelka vadu řízení spočívající v nepřezkoumatelnosti dovoláním napadeného usnesení, pomíjí, že k vadám řízení (jsou-li skutečně dány) přihlíží dovolací soud jen, je-li dovolání přípustné; vada řízení sama o sobě není způsobilá přípustnost dovolání založit, neboť není způsobilým dovolacím důvodem ( ). Nadto lze uzavřít, že rozhodnutí uvedenou vadou nepřezkoumatelnosti zjevně netrpí (srov. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

[9] O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 7. 9. 2023

JUDr. Marek Doležal předseda senátu