Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 5393/2015

29 Cdo 5393/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelů a) G. P., a b) G. M., obou zastoupených Mgr. Paolou Spoladore, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Myslíkova 2020/4, PSČ 120 00, za účasti ALIMENTARE a. s., se sídlem v Přerově, tř. gen. Janouška 2854/2, PSČ 750 02, identifikační číslo osoby 60792817, zastoupené JUDr. Milanem Otevřelem, advokátem, se sídlem v Přerově, Mostní 227/4, PSČ 750 02, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Krajského soudu v Ostravě– pobočky v Olomouci pod sp. zn. , o dovolání navrhovatelů proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. července 2015, č. j. -88, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 16. března 2015, č. j. -68, zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti ALIMENTARE a. s. (dále jen „společnost“) konané dne 28. listopadu 2014 (výrok I.) a uložil navrhovatelům nahradit společnosti náklady řízení ve výši 12.729,66 Kč (výrok II.).

K odvolání navrhovatelů Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením zamítl návrh na přerušení řízení (první výrok), potvrdil usnesení soudu prvního stupně (druhý výrok) a uložil navrhovatelům nahradit společnosti náklady odvolacího řízení ve výši 4.114 Kč (třetí výrok).

Odvolací soud, neshledávaje důvodným návrh na přerušení řízení do skončení řízení o dovolání navrhovatelů proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. dubna 2014, č. j. -248, (dovozuje, že není povinen řízení přerušit) přisvědčil závěru soudu prvního stupně, podle něhož byla napadená usnesení valné hromady přijata stanovami určenou většinou hlasů (4/5 všech hlasů), neboť navrhovatelé, kteří hlasovali proti přijetí napadených usnesení, disponují (oproti svému názoru) pouze 10 % všech hlasů.

Proti usnesení odvolacího soudu (a to „v jeho celém rozsahu“) podali navrhovatelé dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále též jen „ “). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

Proti prvnímu výroku usnesení odvolacího soudu není dovolání přípustné podle již proto, že nejde o rozhodnutí, kterým se končí odvolací řízení.

V rozsahu, v němž směřuje proti té části druhého výroku napadeného usnesení, jíž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výroku II. o nákladech řízení, a proti třetímu výroku usnesení odvolacího soudu o nákladech odvolacího řízení, je dovolání objektivně nepřípustné [viz a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jež je veřejnosti dostupné – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na jeho webových stránkách].

Konečně dovolání není přípustné ani proti té části druhého výroku napadeného usnesení, kterou odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. o věci samé.

Závěr, podle něhož odvolací soud mohl v projednávané věci rozhodnout, aniž by přerušil (odvolací) řízení, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. června 2013, sp. zn. , ze dne 12. prosince 2013, sp. zn. , či ze dne 27. května 2015, sp. zn. ). Ostatně s ohledem na usnesení ze dne 13. ledna 2016, sp. zn. , jímž Nejvyšší soud (mimo jiné) zamítl dovolání navrhovatelů proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. dubna 2014, č. j. -248, jsou námitky dovolatelů založené na výkladu bezpředmětné.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (od 1. ledna 2014) se podává z článku II. bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinní, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat jeho výkonu.

V Brně dne 26. ledna 2016

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu