Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 Cmo 15/2022-61

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D. a soudců JUDr. Ondřeje Kubáta a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka, v právní věci

navrhovatele: Jméno navrhovatele, narozen Datum narození navrhovatele

bytem Adresa navrhovatele

zastoupen Jméno Zástupce A, advokátem

sídlem adresa

za účasti: Jméno advokáta., IČO IČO advokáta

sídlem Adresa advokáta

zastoupen Jméno Zástupce B, advokátem

sídlem adresa

o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka ze dne 3. 4. 2020, o odvolání účastníka proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. ze dne 22. března 2022

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se v napadeném rozsahu, tedy v bodě II. výroku potvrzuje.

Odůvodnění:

Usnesení soudu prvního stupně se v napadeném rozsahu, tedy v bodě II. výroku potvrzuje.

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně rozhodl v bodě I. výroku takto: „ Jednání nařízené v této věci na 23.3.2022 u Městského soudu v Praze se ruší.“ V bodě II. výroku rozhodl takto: „Řízení se přerušuje podle do pravomocného skončení řízení ve věci, vedené Městským soudem v Praze pod sp. zn. o určení, že navrhovatel je vlastníkem 50 % obchodního podílu ve společnosti účastníka, neboť je v něm řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu v této věci.“

2. Proti rozhodnutí soudu prvního stupně podal účastník včasné odvolání a navrhoval jeho změnu ta, že řízení se nepřerušuje. Namítá, že rozhodnutí soudu je v rozporu s ekonomikou řízení i principem právní jistoty. Má za to, že neexistuje obava, že by stejná věc mohla být u nalézacího soudu posouzena odlišně, protože o výsledku řízení sp. zn. rozhoduje podle rozvrhu práce stejný senát, jemuž musí být zřejmé, že navrhovatel v druhém řízení o určení svého vlastnického podílu uvádí totožná skutková tvrzení. Přitom rozhodnutí, které by nalézací soud učinil ve věci sp. zn. , nezaloží nemění nebo nezruší práva a povinnosti dotčených účastníků, svou povahou by šlo o rozhodnutí deklaratorní, které autoritativně stvrdí právní stav, který existuje od roku 2016. Z tohoto důvodu je nalézací soud oprávněn a současně i povinen posoudit existenci právního stavu věci tak, jak tento stav existuje od roku 2016 i v tomto řízení a neexistuje tedy právem dovolený důvod pro přerušení tohoto řízení.

3. Ve svém odvolání účastník, za použití podrobné, převážně právní argumentace poukázal dále na skutečnost, že si navrhovatel po téměř 4 letech „náhle vzpomněl“ na to, že je „skutečným vlastníkem“ obchodního podílu ve společnosti právnická osoba. ve výši 50%, a žalobou uplatnil svůj nárok, přestože se příslušné hospodářské transakce vůbec nezúčastnil a v jejím rámci ani žádným způsobem právně nejednal, když ani neměl vůli stát se společníkem ve společnosti účastníka ani takovou vůli žádným způsobem neprojevil, neboť neuzavřel žádnou smlouvu o převodu podílu ve společníka, ani neudělil účastníkovi / žalované společnosti / svůj souhlas s tím, aby byl zapsán jako společník v obchodním rejstříku. Z předložených tvrzení a navržených důkazů je již v tomto stádiu řízení naprosto zřejmé, že žalobce nemohl nabýt podíl ve společnosti, a to pro neexistenci právního jednání z jeho strany.

4. Ve svém vyjádření k odvolání se navrhovatel pozastavil nad konfrontačním, v podstatě popudlivým způsobem vyjadřování, který právní zástupce účastníka zvolil ke zcela běžné procesní otázce přerušení řízení. Dle navrhovatele je zcela evidentní, že zásadní právní otázkou pro posouzení vzniklé situace je právě otázka určení vlastnického práva k obchodnímu podílu, která je projednávána v rámci soudního řízení vedeného separátně pod sp. zn. u téhož soudu, tj. Městského soudu v Praze. Je logickým, hospodárným a efektivním způsobem řešení situace řízení o neplatnosti rozhodnutí valné hromady přerušit do té chvíle, než bude vyřešena otázka vlastnictví obchodního podílu. Jedná se o běžný a předvídatelný postup, který je standardně aplikován v řadě jiných řízení, neboť je všeobecně známo, že není v souladu se zásadou hospodárnosti a efektivity řízení, aby soudy dokazovaly ve dvou odlišných řízeních tytéž skutečnosti. Postup soudu prvního stupně je zcela důvodný, je také po právu a navrhovatel jej očekával. Navrhuje potvrzení napadeného usnesení.

5. Dále navrhovatel uvedl, že nemohl postupovat jinak, než v zákonné prekluzivní lhůtě podat návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady společnosti Anonymizováno /účastníka/. Zároveň byl nucen pro své nároky na určení vlastnického práva k obchodnímu podíl podat žalobu proti domnělým společníkům, kteří jsou zapsáni v obchodním rejstříku, a na něž advokát tituly před jménem Anonymizováno, dřívější právní zástupce navrhovatele, zčásti obchodní podíl převedl a část / 10% / si ponechal, ačkoliv věděl, že obchodní podíl spravuje pro svého klienta, tj. navrhovatele. tituly před jménem Anonymizováno opakovaně, ústně i písemně, a to před řadou svědků proklamoval, že skutečným vlastníkem předmětného obchodního podílu je právě navrhovatel. K tomu byla předložena celá řada důkazů.

6. Ve svém vyjádření se dále navrhovatel pozastavil nad tím, že se právní zástupce účastníka v podstatě pasuje do role obhájce v obchodním rejstříku vystupujících společníků.

7. V replice k vyjádření navrhovatele účastník s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu odkázal na zásadu minimalizace zásahů do vnitřních poměrů právnické osoby a současně na závěr, vyplývající rovněž i z judikatury Ústavního soudu, že v jiných řízeních nelze otázku platnosti rozhodnutí valné hromady společnosti s ručením omezeným posuzovat ani jako otázku předběžnou, neboť to zapovídá ustanovení Dle účastníka je nepochybné, že navrhovatel / žalobce / svou žalobou ze dne 2. 12. 2020, kterou se domáhá vyslovení určení, že je vlastníkem podílu ve výši 50% na základním kapitálu žalované společnosti, obchází kogentní ustanovení a , když se fakticky domáhá vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady žalované společnosti ze dne 18. 08. 2016, kterým valná hromada rozhodla o:

a) udělení souhlas s převodem podílu na tituly před jménem Anonymizováno, tituly před jménem Anonymizováno, tituly před jménem Anonymizováno a tituly před jménem právnická osoba;

b) o schválení společenské smlouvy, podle níž jsou společníky společnosti tituly před jménem Anonymizováno, tituly před jménem Anonymizováno, tituly před jménem Anonymizováno a tituly před jménem právnická osoba, a podle níž vklad tituly před jménem Anonymizováno činí 100 tis. Kč, vklad tituly před jménem Anonymizováno činí 50 tis. Kč, vklad tituly před jménem Anonymizováno činí 25 tis. a vklad tituly před jménem Kučery činí 25 tis. Kč.

8. Účastník namítá, že nalézací soud by byl v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. na určení vlastnictví k podílu ve výší 50%, nucen posoudit shora uvedená rozhodnutí valné hromady žalované společnosti jako předběžné otázky, neboť v opačném případě by vůbec nebyl schopen rozhodnout o tvrzeném nároku navrhovatele /žalobce/ o tom, zda je „skutečným vlastníkem“ podílu ve výši 50%. Tedy předmětné řízení o určení vlastnictví k obchodnímu podílu je právě tím řízením, které je dle ustálené judikatury Ústavního soudu i Nejvyššího soudu nepřípustné / usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. ze dne 4. 5. 2021, usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 22. 2. 2017 / neboť v tomto řízení by byl soud nucen přezkoumávat shora uvedená rozhodnutí valné hromady společnosti s ručením omezeným jako otázky předběžné, a dělo by se tak v jiném řízení než v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, což však zákon / / zapovídá.

9. Současně účastník namítá, že platnost usnesení valné hromady žalované společnosti ze dne 18. 08. 2016 nelze přitom přezkoumávat v žádném typu soudního řízení, které bylo zahájeno až dne 2. 12. 2020, když právo na možný přezkum usnesení valné hromady zaniklo v jakémkoliv soudním řízení nejpozději dnem 18. 08. 2017, a to uplynutím objektivní jednoroční propadné lhůty pro takový možný přezkum, která je uvedena v ustanovení § 191 z. o. k. K jejímu marnému uplynutí a propadnutí došlo přitom pouze a výlučně z důvodu nečinnosti navrhovatele / žalobce /.

10. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně podle , aniž za tím účelem nařizoval jednání, / , /, a dospěl k závěru o nedůvodnosti odvolání.

11. Podle ust. , pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.

12. Z obsahu spisu vyplývá, že navrhovatel v rámci svého podání, označeného jako vyjádření navrhovatele k výzvě soudu, datovaného dnem 28. 2. 2022, návrh s odkazem na ustanovení přerušení řízení, s tím, že je vedeno řízení ve věci sp. zn. , v němž se navrhovatel domáhá určení, že je vlastníkem podílu ve výši 50% na základním kapitálu společnosti Anonymizováno. V tomto řízení je řešena předběžná otázka pro řízení sp. zn. , v němž navrhovatel tvrdí, že je aktivně legitimován k podání návrhu na vyslovení neplatnosti valné hromady, protože je skutečným vlastníkem předmětného 50% podílu na společnosti Anonymizováno. Navrhovatel je přesvědčen, že při respektování zásady hospodárnosti řízení má být řízení sp. zn. přerušeno.

13. Napadeným usnesením soud přerušil řízení o vyslovení usnesení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka zde dne 3. 4. 2020 do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o žalobě na určení vlastnictví navrhovatele ve vztahu k 50% podílu v účastníkovi. Soud prvního stupně za významnou pro dané řízení považuje otázku, zda navrhovatel je vlastníkem 50% obchodního podílu v účastníkovi, a ve výsledku zda je dána věcná aktivní legitimace navrhovatele v přerušovaném řízení. Ve shodě se soudem prvního stupně lze konstatovat, že v řízení o určení vlastnictví je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí v řízení o vyslovení neplatnosti valné hromady.

14. Účastník coby odvolatel vznáší především argumenty, jimiž vyvrací důvodnost žaloby v řízení, jehož výsledků vyčkává soud prvního stupně formou přerušení řízení.

15. Je třeba říci, že v rámci rozhodování o přerušení řízení se neposuzuje důvodnost návrhu / žaloby/, o němž je vedeno řízení, do jehož pravomocného skončení je řízení přerušeno. Zákonným hlediskem je, zda je v řízení, do jehož pravomocného skončení soud formou přerušení řízení vyčkává, je řešena otázka, která může mít význam pro řízení jež je přerušováno. Další významné hledisko je nastoleno judikaturou Nejvyššího soudu ČR. Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení sp. zn. ze dne 1.6.2017 s odkazem na dikci ustanovení poukázal na skutečnost, že pokud má být důvodem přerušení řízení situace, kdy probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, „ musí jít o otázku, která má podstatný význam pro řešení daného případu, která se vztahuje k danému skutkovému stavu a kterou si soud podle může vyřešit sám. Hlavní důvod pro přerušení řízení spočívá v hospodárnosti řízení, tj. aby stejná otázka nebyla posuzována nadbytečně dvakrát.“

16. Odvolací soud uzavírá, že jsou splněny předpoklady pro přerušení řízení v dané věci, když v jiném řízení je řešena otázka významná pro přerušované řízení, současně je naplněno hledisko hospodárnosti řízení. V této souvislosti nelze ani konstatovat, že by v přerušovaném řízení bylo řešení otázky věcné legitimace v takovém stádiu, že by přerušení tohoto řízení bylo popřením principu rychlé a účinné ochrany práv účastníků řízení v této věci, tedy ve věci sp. zn. . Současně platí, že sám fakt přerušení řízení nemá na věc samu z hlediska výsledku řízení žádný dopad. Zkrátka, jestliže je řízení přerušeno, nekonají se jednání a neběží lhůty / věta prvá /.

17. Pokud soud řízení přerušil do pravomocného skončení řízení ve věci sp. zn. , nelze tomuto postupu vytknout pochybení. Okolnost, že obě věci rozhoduje v řízení v prvním stupni soud ve shodném obsazení, je pro účely rozhodování o přerušení řízení irelevantní.

18. Odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení jako věcně správné potvrdil.

19. O nákladech odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, jímž řízení ve věci u něho skončí / věta prvá /.

Poučení:

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže toto rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak / /. Dovolání lze podat u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu. / věta prvá /. Přípustnost dovolání je dle oprávněn zkoumat jen dovolací soud.