Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 497/2023

30 Cdo 497/2023-337

USNESENÍ

a) A. A. F.,

narozený XY,

b) A. A.,

narozená XY,

c) H. F.,

narozený XY,

d) nezletilá AAAAA (pseudonym),

narozená XY, všichni bytem XY, společně zastoupených JUDr. Marošem Matiaškem, LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 2, Mánesova 1175/48, proti žalované

České republice – Ministerstvu vnitra

, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 936/3, o zaplacení 1 000 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2022, č. j. -297, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Žalobci (dále též „dovolatelé“) se domáhali zaplacení částky celkem 1 000 000 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nezákonných rozhodnutí a nesprávného úředního postupu Policie České republiky.

Obvodní soud pro Prahu 7 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 8. 3. 2022, č. j. -257, připustil změnu žaloby učiněnou žalobci při jednání dne 30. 11. 2021 (výrok I), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci a) částku 28 000 Kč (výrok II), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni b) částku 28 000 Kč (výrok III), zamítl žalobu co do povinnosti žalované zaplatit žalobci a) částku 176 784 Kč (výrok IV), zamítl žalobu co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni b) částku 176 784 Kč (výrok V), zamítl žalobu co do povinnosti žalované zaplatit žalobci c) částku 270 216 Kč (výrok VI), zamítl žalobu co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni d) částku 320 216 Kč (výrok VII), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok VIII), uložil žalobcům povinnost zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 7 náhradu nákladů řízení – svědečného ve výši 2 116 Kč (výrok IX) a uložil žalované povinnost zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 7 náhradu nákladů řízení – svědečného ve výši 2 116 Kč (výrok X).

Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) napadeným rozsudkem k odvolání žalobců potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu mezi žalobci a) a b) a žalovanou ve výrocích IV a V o věci samé, jakož i ve výroku VIII o náhradě nákladů řízení mezi těmito účastníky navzájem a ve výroku IX o náhradě nákladů řízení státu, pokud jde o povinnost žalobců a) a b) (výrok I), změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích VI a VII o věci samé tak, že konstatoval, že umístění žalobců c) a d) v Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová v době od 11. 9. 2015 do 9. 10. 2015 spolu se žalobci a) a b), kteří byli v témže zařízení umístěni na základě nezákonného rozhodnutí, bylo nesprávným úředním postupem porušujícím právo žalobců c) a d) na osobní svobodu a rodinný život; jinak rozsudek soudu prvního stupně v těchto výrocích potvrdil (výrok II), rozhodl, že ve vztahu mezi žalobci a) a b) a žalovanou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok III), rozhodl, že ve vztahu mezi žalobci c) a d) a žalovanou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok IV), rozhodl, že stát nemá vůči žalobcům c) a d) právo na náhradu nákladů řízení (výrok V), a potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku X o povinnosti žalované k náhradě nákladů řízení placených státem (výrok VI).

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci, v celém rozsahu, včasné dovolání, aniž zaplatili soudní poplatek za dovolání.

Usnesením ze dne 30. 5. 2023, č. j. -320, Nejvyšší soud vyzval dovolatele, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zaplatili soudní poplatek za dovolání ve výši 14 000 Kč za každého dovolatele s tím, že nebude-li ve stanovené lhůtě zaplacen, bude dovolací řízení zastaveno. Výzva byla dovolatelům (jejich právnímu zástupci) doručena dne 29. 6. 2023. Lhůta k zaplacení soudního poplatku dovolatelům marně uplynula v pátek 14. 7. 2023.

Podáním dovolání ze dne 25. 12. 2022 vznikla žalobcům povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů], který činí podle položky 23 bodu 1 písm. d) Sazebníku soudních poplatků 14 000 Kč.

Dovolací soud nepřihlédl k žádosti dovolatelů o osvobození od soudních poplatků za dovolací řízení, doručené zdejšímu soudu dne 17. 7. 2023, neboť byla doručena již po uplynutí lhůty k zaplacení soudního poplatku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2019, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 1/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

K námitkám žalobců týkajícím se samotného zpoplatnění dovolání dovolací soud uvádí, že s ohledem na datum podání dovolání, tedy dobu zahájení dovolacího řízení, je nutno ve smyslu čl. VI (přechodných ustanovení) vznik poplatkové povinnosti, splatnost a výši soudního poplatku posuzovat již podle zákona o soudních poplatcích ve znění , účinného od 30. 9. 2017 [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2018, sp. zn. , též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2018, sp. zn. , dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2018, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2019, sp. zn. (rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na http://www.nsoud.cz)]. Skutečnost, že dovolací řízení po novele poplatkové povinnosti podléhá, byla řešena v rozhodnutích Nejvyššího soudu, jako např. v usnesení ze dne 22. 1. 2020, sp. zn. , nebo v usnesení ze dne 28. 1. 2020, sp. zn. , či v usnesení ze dne 12. 2. 2020, sp. zn. . Obdobně též usnesení Ústavního soudu ze dne 13. 8. 2019, sp. zn. , a usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 10. 2019, sp. zn. , a usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 11. 2019, sp. zn. (rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://www.nalus.usoud.cz).

Protože žalobci nezaplatili soudní poplatek za dovolání, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobců proti napadenému rozsudku podle , o soudních poplatcích, zastavil.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. 7. 2023

Mgr. Vít Bičák

předseda senátu