Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1943/23

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1) A. A. F., 2) A. A., 3) H. F. a 4) nezl. H. F., všech zastoupených JUDr. et Bc. Marošem Matiaškem, LL. M., advokátem, sídlem Mánesova 1175/48, Praha 2, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2023 č. j. -320, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

Ústavnímu soudu byl dne 23. 7. 2023 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), prostřednictvím něhož se stěžovatelé domáhali zrušení v záhlaví uvedeného soudního rozhodnutí.

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po formální stránce a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví .

II.

Stěžovatelé se žalobou u Obvodního soudu pro Prahu 7 domáhali náhrady újmy způsobené nezákonným zbavením osobní svobody a nesprávným úředním postupem státních orgánů České republiky. Obvodní soud rozsudkem ze dne 8. 3. 2022, č. j. -257, stěžovatelům 1) a 2) přiznal odškodnění za nezákonné zajištění ve výši 28 000 Kč pro každého a zbytek nároků zamítnul. Odvolací Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2022 č. j. -297, prvoinstanční rozhodnutí v části potvrdil, v části změnil tak, že umístění stěžovatelů 3) a 4) v zařízení pro zajištění cizinců bylo nesprávným úředním postupem porušujícím jejich právo na osobní svobodu a rodinný život. Rozhodnutí městského soudu stěžovatelé napadli dovoláním. Nejvyšší soud usnesením ze dne 30. 5. 2023 č. j. -320, stěžovatele vyzval, aby do 15 dnů od doručení každý z nich zaplatil soudní poplatek ve výši 14 000 Kč s odkazem na položku 23 bodu 1 písm. d) Sazebníku soudních poplatků, jinak bude dovolací řízení zastaveno. Dne 17. 7. 2023 stěžovatelé podali žádost o osvobození od soudních poplatků, o které v době podání ústavní stížnosti nebylo rozhodnuto.

Stěžovatelé se domnívají, že usnesením dovolacího soudu byla porušena jejich práva garantovaná v a 3 a d, , , a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání a Úmluvy o právech dítěte. Jsou přesvědčeni, že dovolání podané v řízení o žalobě proti státu na náhradu škody způsobené výkonem veřejné moci podle poplatkové povinnosti nepodléhá. Výše poplatku byla navíc určena nesprávně.

III.

Ústavní stížnost je nepřípustná.

Ústavní soud ve své rozhodovací praxi opakovaně dovodil, že ústavní soudnictví a pravomoc Ústavního soudu jsou vybudovány především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky vyplývajícími z příslušných procesních norem. Tento princip subsidiarity plyne již z y, podle kterého je ochrana základních práv a svobod úkolem soudní moci obecně, nikoliv úkolem pouze Ústavního soudu; konkrétně je pak vyjádřen v ustanovení , podle něhož je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

Za nepřípustnou je nutno považovat i nyní projednávanou ústavní stížnost proti usnesení obsahujícímu pouze výzvu k zaplacení soudního poplatku. Otázkou přípustnosti ústavní stížnosti proti tomuto typu usnesení se totiž Ústavní soud zabýval mj. ve svém stanovisku sp. zn. ze dne 23. 4. 2013. V tomto stanovisku Ústavní soud konstatoval, že: "ústavní stížnost proti usnesení soudu, kterým byl účastník řízení podle zákona České národní rady č. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vyzván k zaplacení poplatku za řízení, splatného podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, je podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, nepřípustná." Ústavní soud v tomto stanovisku dále konstatoval, že případné nesprávné určení výše poplatku ve výzvě podle ustanovení zákona o soudních poplatcích samo o sobě není způsobilé bezprostředně přivodit zásah do základních práv a svobod poplatníka. Takovýto důsledek by bylo možné přičíst až usnesení, kterým se zastavuje řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku. Z usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 8. 2020

sp. zn.

, je zřejmé, že uvedené závěry se uplatní i v případě, kdy stěžovatel namítá, že poplatková povinnost vůbec nevznikla. V nynějším případě Ústavní soud neshledal žádný důvod k odlišnému rozhodnutí (v ústavní stížnosti ostatně ani není tvrzen).

Z výše vyložených důvodů proto Ústavní soud, aniž by se zabýval meritem věci a aniž by se vyjadřoval k důvodnosti ústavní stížnosti, předložený návrh odmítl podle jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. srpna 2023

Tomáš Lichovník v. r.

soudce zpravodaj