Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 580/2023

20 Cdo 580/2023-484

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné BRIKLIS, spol. s r. o., se sídlem v Malšicích, Táborská 335, identifikační číslo osoby 43833497, zastoupené obecným zmocněncem K. K., bytem XY, proti povinnému A. G., narozenému XY, bytem XY, za účasti manželky povinného N. G., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Adamem Kopeckým, LL.M., advokátem se sídlem v Praze, Zborovská 1023/21, pro 1 390 350 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. , o dovolání manželky povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. května 2022, č. j. -380, t a k t o:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

1/ Ve shora označené věci Městský soud v Praze (dále „odvolací soud“) usnesením ze dne 10. 5. 2022, č. j. -380, k odvolání manželky povinného potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 (dále „soud prvního stupně“) ze dne 12. 1. 2022, č. j. -351, ve výroku, jímž soud prvního stupně zamítl návrh manželky povinného na zastavení exekuce prováděné exekučními příkazy JUDr. Dalimila Miky, Exekutorský úřad Klatovy (dále „exekutor“), ze dne 16. 7. 2018, č. j. 120 EX 8533/18-42, a ze dne 16. 7. 2018, č. j. 120 EX 8533/18-43, prodejem nemovitých věcí manželky povinného, a to bytu č. 1185/138 v budově č. p. XY v XY, bytu č. 1185/94 tamtéž a bytu č. 70/6 v budově č. p. XY v XY (dále jen „nemovité věci“).

2/ Odvolací soud vyšel ze zjištění, že posuzovaná exekuce je vedena ke dni 11. 7. 2018 pověřeným exekutorem podle směnečných platebních rozkazů Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. 8. 2017, č. j. -14, a ze dne 30. 11. 2017, č. j. -15, ve spojení s rozsudkem téhož soudu ze dne 31. 1. 2018, č. j. -72 (dále „exekuční titul“). Exekutor exekučními příkazy (viz shora) postihl nemovité věci ve vlastnictví manželky povinného, bránící se tvrzením, že ohledně těchto nemovitých věcí došlo dohodou ze dne 1. 10. 2014 k zúžení společného jmění manželů (dále „SJM“). Manželství povinného a odvolatelky bylo uzavřeno dne 23. 4. 1999 v Ruské federaci a tamtéž byla uzavřena dohoda o zúžení SJM bez zapsání (evidence) do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu (viz odvolacím soudem citovaná ustanovení , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále „ex. řád“, a , , ve znění pozdějších předpisů, dále „ “). V situaci, kdy dluh povinného vznikl za trvání manželství povinného s odvolatelkou (dne 22. 1. 2014 a dne 17. 4. 2015, kdy se povinný stal směnečným dlužníkem na základě směnečného rukojemství poté, co avaloval směnky vlastní), rozsudek Zajelcovského rajónního soudu v Novosibirsku o rozdělení (zúžení) SJM nabyl právní moci až po vzniku dluhů (27. 12. 2018) a nebyl zapsán (zveřejněn) v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, bylo možné vydat za podmínek , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále „o. z.“), exekuční příkaz na nemovité věci, ohledně nichž manželka povinného neprokázala, že by je nakoupila ze svých výlučných finančních prostředků či z peněz získaných darem od své matky. K tomuto závěru odvolací soud citoval § 709, § 713, § 716 odst. 2 a § 731 o. z., § 262b odst. 1 o. s. ř, § 42 odst. 1 až 4 ex. řádu a článek 25 odst. 1 a odst. 2 vyhlášky č. 95/1983 Sb., o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních. Odkázal dále na judikaturu Nejvyššího soudu (usnesení ze dne 23. srpna 2016, sp. zn. , a usnesení ze dne 11. března 2019, sp. zn. ) a zdůraznil, že dohoda povinného a jeho manželky o zúžení SJM nebyla sepsána ve formě veřejné y, a je tak bez významu ve vztahu k třetím osobám, současně manželka povinného neprojevila bez zbytečného odkladu vůči věřiteli nesouhlas ve smyslu o. z. Majetek manželky povinného proto lze exekučně postihnout, na čemž nic nemění rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 2. 2022, č. j. , -33, je-li dané insolvenční řízení ovládáno jinými principy než řízení exekuční. Námitka rozporu s dobrými mravy nemá podle judikatury dovolacího soudu v exekučním řízení „své místo“.

3/ Usnesení odvolacího soudu napadla manželka povinného dovoláním, jehož přípustnost vymezila tak, že „dovolání závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, resp. jejíž řešení má být dovolacím soudem posouzena jinak“. Otázkou je, zda lze podle práva České republiky posuzovat v souladu s právním řádem Ruské federace platně založený vztah mezi dvěma cizinci (povinným a dovolatelkou), kteří „zde nemají společné bydliště a kteří si navíc smluvně určili aplikaci práva Ruské federace tam, kde předmětný právní vztah výslovně smluvně neupravili“, konkrétně zda mají manželé cizinci povinnost zveřejnit dohodu o zúžení SJM v Seznamu listin vedeném Notářskou komorou a uzavřít tuto dohodu ve formě veřejné y, ačkoli podle práva cizí země to není pro platnost a účinnost dohody potřebné.

4/ V podrobnostech dovolatelka uvedla, že je nesprávný závěr odvolacího soudu ohledně spoluvlastnictví exekučně postižených nemovitých věcí, tj. že nenáleží do výlučného vlastnictví dovolatelky. Povinný a dovolatelka jsou občany Ruské federace a jejich vztahy se řídí ruským právním řádem, z čehož plyne, že manželé nemají povinnost zveřejňovat dohodu o svém majetkovém režimu způsobem podle notářského řádu. Ruská federace je signatářskou zemí Haagské úmluvy, takže „není potřeba dokumenty pocházející z Ruské federace legalizovat“, publikovat je ve veřejném seznamu a uzavírat je formou veřejné y. Nemovité věci dovolatelky nelze postihnout ani podle českého práva, protože je dovolatelka nabyla dílem za peněžní prostředky získané darem a dílem z půjčky od přítele (s odkazem na a d/ o. z.). Z těchto důvodů navrhla, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu a jím potvrzené usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

5/ Oprávněná a povinný se k dovolání nevyjádřili.

6/ Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (viz ) rozhodl o dovolání manželky povinného podle ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále opět „ “, a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno k tomu legitimovanou účastnicí exekučního řízení (viz , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů - dále „ex. řád“) ve lhůtě uvedené v ustanovení , dospěl bez jednání ( věta první ) k závěru, že dovolání není přípustné.

7/ Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

8/ Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůraznil, že požadavek, aby dovolatel v dovolání konkrétně popsal, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle ustanovení obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako je tomu v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. května 2013, sp. zn. , ze dne 23. července 2013, sp. zn. , ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. , ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , ze dne 23. října 2013, sp. zn. , ze dne 31. října 2013, sen. zn. , a ze dne 30. ledna 2014, sen. zn. ).

9/ V posuzované věci dovolatelka předpoklad přípustnosti dovolání řádně (jednoznačně) nevymezila, protože ohlásila dvě kritéria přípustnosti, přičemž u druhého z nich (řešená otázka má být dovolacím soudem posouzena jinak) ani nespecifikovala ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu, kterou by měl dovolací soud nově překonat. Jestliže dovolací soud není oprávněn do obsahu dovolání „aktivně“ vstupoval vlastním výběrem předpokladu přípustnosti dovolání, nemohou dovolatelkou zvolená zákonná kritéria přípustnosti dovolání vedle sebe obstát, neboť se z povahy věci navzájem vylučují a současně z celého textu dovolání neplyne, k jaké volbě předpokladu přípustnosti se dovolatelka přiklonila (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2014, sp. zn. , proti němuž podanou ústavní stížnost Ústavní soud usnesením ze dne 30. června 2015, sp. zn. , odmítl).

10/ Předpoklad přípustnosti dovolání není ostatně zřejmý ani z hlediska formulace dovolatelkou ohlášené právní otázky. Z nerozporovaného stavu posuzované exekuční věci vyplývá, že exekuce byla nařízena podle tuzemského exekučního titulu k vymáhání pohledávek vzniklých po 1. 1. 2014 na území České republiky ve prospěch české obchodní společnosti, přičemž je vedena prodejem nemovitých věcí nacházejících se na českém území. Za tohoto stavu není srozumitelná první (obecnější) část ohlášené právní věty, neboť toliko se zřetelem k dohodě povinného a dovolatelky (občanů Ruské federace) o zúžení SJM nevznikají pochybnosti o tom, že předmětná exekuce je (musí být) podřízena právnímu režimu České republiky a že exekutor je při jejím provádění vázán (zejména) úpravou ex. řádu či subsidiárně Jinými slovy řečeno, představu dovolatelky (vtělenou do její otázky), že v důsledku na území Ruské federace sjednané a tamním soudem aprobované manželské majetkové modifikace bude exekutor v posuzované exekuci postupovat jiným způsobem, než podle českého právního řádu, nelze akceptovat. V dané souvislosti proto není možné vyloučit úpravu ex. řádu (k němuž směřuje druhá upřesňující část ohlášené právní otázky), zároveň nelze dovodit, že by uvedené ustanovení ukládalo (českým i cizozemským) manželům, kteří po 1. 1. 2014 modifikovali svůj manželský majetkový režim, povinnost příslušnou smlouvu vložit do Seznamu listin (viz dále , jímž byl novelizován vložením až zákon České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti /notářský řád/). Z toho plyne, že na řešení otázky povinnosti manželů - cizinců zveřejnit modifikaci manželského majetkového režimu v Seznamu listin napadené usnesení odvolacího ve smyslu nezávisí, neboť způsob ochrany majetku manželů prostřednictvím Seznamu listin je fakultativní, nikoli zákonem přikázaný. Je nutné dodat, že dovolatelka s povinným příslušnou dohodu uzavřeli za trvání svého manželství až po vzniku jedné z exekučně vymáhaných pohledávek (53 475 EUR), takže ani využití možnosti zápisu do Seznamu listin by potřebnou ochranu nemovitých věcí nezajistilo.

11/ Zcela mimo ohlášenou otázku dovolatelkou tvrzené skutkové námitky či kritika hodnocení důkazů (ohledně způsobu nabytí exekučně postižených nemovitých věcí) nemohou přípustnost dovolání založit (z mnoha rozhodnutí viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2014, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2017, sp. zn. , proti němuž podanou ústavní stížnost Ústavní soud České republiky usnesením ze dne 3. července 2018, sp. zn. , odmítl).

12/ Nejvyšší soud proto dovolání manželky povinného podle odmítl.

13/ O náhradě nákladů řízení bude rozhodováno ve zvláštním režimu (viz § 87 a násl. ex. řádu).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 4. 7. 2023

JUDr. Aleš Zezula

předseda senátu