Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 1638/2022

27 Cdo 1638/2022-476

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka, a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce S. L., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Adamem Bezděkem, advokátem, se sídlem v Brně, Jana Babáka 2733/11, PSČ 612 00, proti žalovanému Z. Z., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Ivo Panákem, advokátem, se sídlem v Brně, Kounicova 284/39, PSČ 602 00, za účasti vedlejší účastnice na straně žalovaného L. – Z., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené Mgr. Stanislavem Breiem, advokátem, se sídlem v Praze, Mrkvičkova 1350/44, PSČ 163 00, o zaplacení 933.825,40 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 10. 2021, č. j. -425, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaný

je povinen

zaplatit žalobci na náhradu nákladů dovolacího řízení 14.955,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobce.

III. Ve vztahu mezi žalobcem a vedlejší účastnicí na straně žalovaného nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

[1] Žalobce se žalobou doručenou soudu 15. 6. 2017 domáhá po žalovaném zaplacení 933.825,40 Kč s příslušenstvím z titulu ručení žalovaného jako bývalého člena statutárního orgánu L. – Z. (dále jen „společnost“) podle ve spojení s , obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“).

[2] Okresní soud Brno-venkov rozsudkem ze dne 26. 9. 2019, č. j. -331, žalobu zamítl (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II. a III.).

[3] K odvolání žalobce Krajský soud v Brně v záhlaví označeným rozhodnutím rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. změnil tak, že uložil žalovanému zaplatit žalobci 933.825,40 Kč s příslušenstvím (první výrok), a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý a třetí výrok).

[4] Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení , (dále též jen „ “ či „ “), odmítl jako nepřípustné.

[5] Učinil tak proto, že dovolání, jež není přípustné podle , neshledal přípustným ani podle

[6] Dovolatel má za to, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, zejména od závěrů formulovaných v rozsudcích Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2012, sp. zn. , ze dne 26. 10. 2016, sp. zn. , uveřejněném pod číslem rozh. obč., ze dne 19. 7. 2018, sp. zn. , ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. a ze dne 20. 5. 2020, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. .

[7] V rozporu s výše citovanou judikaturou Nejvyššího soudu podle mínění dovolatele odvolací soud postupoval zejména tím, že „posuzoval souzenou věc nikoliv prizmatem skutečností, které jednateli byly či při vynaložení potřebné péče měly být známy, ale evidentně v návaznosti na znalost důsledku následně vzniklého.“ Nadto je dovolatel přesvědčen, že odvolací soud nerespektoval judikatorní závěry Nejvyššího soudu, podle kterých platí že „jednal-li jednatel s dostatkem odborných informací a navíc právně zastoupený, není za výsledek a následek odpovědný.“

[8] Dovolatel však při formulaci svých námitek přehlíží, že odvolací soud dospěl (v posuzovaných jednotlivých případech) k závěru, podle něhož dovolatel nejednal s péčí řádného hospodáře. Uzavřel-li odvolací soud, že dovolatel porušil péči řádného hospodáře a odpovídá tak za škodu, která společnosti jeho jednáním vznikla, učinil tak v souladu s (dovolatelem citovanou) judikaturou Nejvyššího soudu.

[9] Vyloučení odpovědnosti jednatele za škodu, kterou způsobil, přichází totiž v úvahu až tehdy, prokáže-li jednatel, že jednal s péčí řádného hospodáře. Důkazní břemeno k prokázání skutečnosti, že jednatel jednal s péčí řádného hospodáře, přitom spočívá na samotném jednateli (§ 135 odst. 2 ve spojení s § 194 odst. 5 obch. zák.). V poměrech projednávané věci přitom odvolací soud uzavřel, že dovolatel důkazní břemeno ohledně jednání s péčí řádného hospodaře dílem neunesl, dílem dokonce vzal za prokázané, že jednatel s péčí řádného hospodáře nejednal.

[10] Nejvyšší soud nemůže přehlédnout ani to, že odvolací soud přijal názor, podle kterého dovolatel odpovídá společnosti za škodu (způsobenou v několika různých případech) v celkové výši 14.616.118,34 Kč, zatímco předmětem řízení je „pouze“ 933.825,40 Kč s příslušenstvím. Dovolatel zvolil procesní postup, kterým se snaží zpochybnit svou odpovědnost za škodu vzniklou ve všech posuzovaných případech. Aby byl dovolatel s takto pojatým procesním postupem v dovolacím řízení úspěšný, muselo by se mu podařit zpochybnit (alespoň) závěry odvolacího soudu, podle nichž odpovídá společnosti za škodu ve výši přesahující 933.825,40 Kč s příslušenstvím.

[11] Je tomu tak proto, že pokud se dovolateli nepodaří zpochybnit závěry odvolacího soudu, podle kterých odpovídá společnosti za škodu ve výši alespoň 933.825,40 Kč s příslušenstvím (které by obstály jako samostatný důvody pro vyhovění žalobě), nemůže mít věcný přezkum dovoláním zpochybněného závěru o tom, že dovolatel odpovídá společnosti za škodu v částce přesahující 933.825,40 Kč s příslušenstvím, vliv na výsledek řízení, a neprojeví se tak v poměrech dovolatele; i kdyby byly dovolatelem napadené závěry odvolacího soudu o dílčích případech odpovědnosti dovolatele za škodu shledány nesprávnými.

[12] Dovolatel přitom v některých případech (např. při zpochybňování závěru odvolacího soudu, podle něhož si „při vrácení půjček vyplatil o 3.104.191,50 Kč více, než do společnosti vložil“) pouze (nepřípustně) vychází z jiného než soudy zjištěného skutkového stavu, případně rozporuje hodnocení důkazů odvolacím soudem, které však (se zřetelem na zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ) nelze úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem (k tomu srov. například důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2011, sen. zn. , uveřejněného pod číslem rozh. obč., včetně tam zmíněného odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. ). Ve vztahu k těmto námitkám dovolatel nevymezuje žádnou otázku procesního práva, na jejímž řešení by napadené rozhodnutí záviselo.

[13] Správnost skutkového stavu, jak byl zjištěn v řízení před soudy nižších stupňů, pak v dovolacím řízení probíhajícím v procesním režimu účinném od 1. 1. 2013 v žádném ohledu zpochybnit nelze. Dovolací přezkum je v vyhrazen výlučně otázkám právním, ke zpochybnění skutkových zjištění odvolacího soudu nemá tudíž dovolatel k dispozici způsobilý dovolací důvod; tím spíše pak skutkové námitky nemohou založit přípustnost dovolání (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. , a ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. ).

[14] Nejvyšší soud by proto nemohl napadené rozhodnutí zrušit, i kdyby některé dílčí závěry odvolacího soudu o odpovědnosti dovolatele za vzniklou škodu byly nesprávné (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2020, sp. zn. , ze dne 28. 1. 2021, sp. zn. , ze dne 15. 9. 2021, sp. zn. , ze dne 27. 4. 2022, sp. zn. , nebo ze dne 7. 9. 2022, sp. zn. ).

[15] Namítá-li dovolatel, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, vytýká odvolacímu soudu (údajnou) vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; pak uplatňuje nezpůsobilý dovolací důvod (viz ), k jehož přezkoumání není dovolání přípustné. Vytýkanou vadou navíc řízení ani netrpí. (srov. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. , uveřejněného pod číslem rozh. obč.).

[16] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o větu první, a , neboť dovolání žalovaného bylo odmítnuto, a žalobci tak vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.

[17] Náklady dovolacího řízení vzniklé žalobci sestávají z odměny zástupce žalobce za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání datované 7. 4. 2022) podle , bodu 6, a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ve výši 12.060 Kč a z náhrady hotových výdajů podle advokátního tarifu ve výši 300 Kč. Spolu s náhradou za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 2.595,60 Kč podle tak dovolací soud přiznal žalobci k tíži žalovaného celkem 14.955,60 Kč.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinní, co jím ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 22. 3. 2023

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu