Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 650/2022

27 Cdo 650/2022-376

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka, soudce JUDr. Marka Doležala a soudkyně JUDr. Michaely Janouškové v právní věci žalobkyně PROTI BEZPRÁVÍ 21 s. r. o., se sídlem v Praze 2, Fügnerovo náměstí 1808/3, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 03991814, zastoupené Mgr. Michalem Bieleckim, advokátem, se sídlem v Praze 2, Koubkova 1726/8, PSČ 120 00, proti žalovanému P. K., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Bc. Ondřejem Říhou, LL. M., advokátem, se sídlem v Praze 1, Na příkopě 583/15, PSČ 110 00, o zaplacení 21.346.345 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 9. 2021, č. j. -348, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

[1] Žalobkyně se žalobou, která byla Obvodnímu soudu pro Prahu 4 doručena 19. 8. 2016, domáhá, aby soud uložil žalovanému – jakožto bývalému jednateli společnosti R. (dále jen „společnost“) – zaplatit žalobkyni 21.346.345 Kč s příslušenstvím z titulu jeho zákonného ručení podle a , obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013.

[2] Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 18. 1. 2021, č. j. -313, žalobu zamítl (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

[3] K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 22. 9. 2021, č. j. -348, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

[4] Žalobkyně podala proti rozhodnutí odvolacího soudu dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále jen „ “), neboť nesměřuje proti žádnému z rozhodnutí vypočtených v a není přípustné ani podle

[5] Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že spočívá-li rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, na posouzení více právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí, či naopak k vyhovění návrhu na zahájení řízení (resp. k potvrzení rozhodnutí soudu prvního stupně), není dovolání ve smyslu přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno nebo jestliže některá z těchto otázek nesplňuje předpoklady vymezené v ustanovení (srov. za všechna rozhodnutí např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. , či ze dne 15. 9. 2021, sp. zn. ).

[6] Je tomu tak proto, že dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody, včetně jejich obsahového vymezení, a z jiných než dovolatelem uplatněných důvodů napadené rozhodnutí přezkoumat nemůže (srov. ustanovení věty první a např. nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 236/2009 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).

[7] Napadené rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na závěrech, podle kterých:

1) pohledávka žalobkyně na náhradu škody vůči společnosti je s ohledem na námitku žalovaného, jako ručitele této pohledávky, promlčena.

2) pohledávka žalobkyně vůči žalovanému vzniklá z titulu jeho ručení za pohledávky žalobkyně vůči společnosti je promlčena.

3) žalovaný, jako jednatel společnosti, neporušil při výkonu své funkce povinnost jednat s péčí řádného hospodáře.

[8] Třetí závěr odvolacího soudu, jenž obstojí – v případě jeho správnosti – jako samostatný důvod pro zamítnutí žaloby (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2014, sp. zn. ), dovolatelka prostřednictvím otázky, jež by splňovala předpoklady vymezené v ustanovení , nenapadá.

[9] Namítá-li totiž dovolatelka ve vztahu k tomuto závěru odvolacího soudu údajné vady řízení (rozpor závěru s provedeným dokazování, nevypořádání se s argumentací dovolatelky a nepřezkoumatelnost rozhodnutí odvolacího soudu), přehlíží, že uvedené námitky nejsou způsobilým dovolacím důvodem (srov. ), přičemž v souvislosti s nimi Nejvyššímu soudu nepředkládá žádnou otázku hmotného či procesního práva, na jejímž posouzení napadené rozhodnutí závisí a jež by splňovala předpoklady vymezené v

[10] V důsledku této vady ( ), již dovolatel neodstranil v dovolací lhůtě ( věta první ), Nejvyšší soud nemohl učinit odpovídající závěr o přípustnosti dovolání k řešení (případných) otázek hmotného či procesního práva těmito námitkami otevíraných; proto se jimi nezabýval (srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 15/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

[11] S ohledem na uvedené závěry nemůže věcný přezkum posouzení ostatních právních otázek předestřených v dovolání ovlivnit výsledek sporu (nemůže vést k rozhodnutí, jež by bylo pro dovolatele příznivější) a dovolání je tak nepřípustné jako celek (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 27/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2002, sp. zn. , jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2005, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

[12] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 7. 9. 2022

JUDr. Filip Cilečekpředseda senátu