Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 3754/2022

26 Cdo 3754/2022-179

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobkyně R., se sídlem XY, IČO: XY, zastoupené JUDr. Pavlem Kavínkem, advokátem se sídlem Praha 6, Na Kocínce 210/3, proti žalovanému V. R., se sídlem XY, IČO: XY, zastoupenému JUDr. Terezou Jelínkovou, advokátkou se sídlem Pardubice, Dražkovice 181, o zaplacení částky 479.080,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 31. března 2022, č. j. -85, takto:Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Okresní soud v Pardubicích (dále též jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 11. ledna 2022, č. j. -72, řízení přerušil do pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. a řízení vedeného u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích pod sp. zn. .

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích jako soud odvolací usnesením ze dne 31. března 2022, č. j. -85, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se řízení nepřerušuje.

Dovolání žalovaného (dovolatele) proti citovanému usnesení odvolacího soudu, k němuž se žalobkyně prostřednictvím svého advokáta písemně vyjádřila, není z posléze uvedených důvodů přípustné podle , , ve znění po novele provedené (dále jen „ “).

Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se ustálila v názoru, že ustanovení patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, tj. normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a která tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Byla-li hypotéza právní normy vymezena správně, nemůže být rozhodnutí ve věci v rozporu se zákonem z důvodu, že nebyly objasněny okolnosti další, popřípadě že nebylo přihlédnuto k jiným okolnostem, které v posuzovaném případě nelze považovat za podstatné či významné. Postup podle vždy záleží na konkrétní situaci a na individuální úvaze soudu, kterou by dovolací soud mohl zpochybnit, jen pokud by soud o přerušení řízení rozhodoval na základě skutečností, které jsou zjevně irelevantní, jinak řečeno dovolací soud může úvahu odvolacího soudu o přerušení řízení přezkoumat toliko v případě její zjevné nepřiměřenosti (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 13. srpna 2014, sp. zn. , z 24. února 2015, sp. zn. , či z 23. ledna 2018, sp. zn. ). Smyslem ustanovení je zajistit hospodárnost řízení; proto by měl soud posoudit, zda vyčkání výsledku vedlejšího řízení bude i z hlediska délky původního (hlavního) řízení účelné, nebo zda si otázku, která může mít význam pro jeho rozhodnutí, vyřeší předběžně sám. Při úvaze o tom, zda řízení přeruší, by měl postupovat podle okolností konkrétního případu, zejména s ohledem na to, zda v řízení nelze učinit jiná vhodná opatření a také s ohledem na celkovou délku řízení, o kterou se nutně původní řízení prodlouží (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 27. května 2015, sp. zn. , z 29. března 2017, sp. zn. /ústavní stížnost podanou proti tomuto rozhodnutí odmítl Ústavní soud usnesením z 10. dubna 2018, sp. zn. , z 21. března 2019, sp. zn. , či z 5. června 2019, sp. zn. ). Akcent na hospodárnost řízení ve spojení s důvodem přerušení řízení podle klade i literatura (srov. např. Drápal, L., Bureš, J. a kol.: I. až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha, C. H. Beck, 2009, str. 752). Zbývá již jen dodat, že ve vztahu k přerušení řízení podle je především povinností soudu postupovat v řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná ( ) – srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 23. dubna 2019, sp. zn. , a z 13. října 2022, sp. zn. .

V projednávaném případě se odvolací soud v napadeném usnesení všemi výše uvedenými hledisky zabýval. Nelze mu proto úspěšně vytýkat, že za daných okolností upřednostnil zájem účastníků řízení na rychlé a účinné ochraně jejich práv a oprávněných zájmů ze strany soudní moci, resp. hledisko hospodárnosti řízení. V poměrech souzené věci je totiž zapotřebí přisvědčit jeho argumentům, že otázky (ne)platnosti Smlouvy o pachtu závodu uzavřené mezi účastníky dne 31. července 2015 (dále jen „pachtovní smlouva“) a vlastnictví předmětných nemovitostí může soud prvního stupně posoudit jako otázky předběžné; nadto v situaci, kdy žalobkyně podle svých tvrzení pachtovní smlouvu (platně) vypověděla již dne 1. října 2018 (tedy před žalovaným obdobím), za užívání předmětných nemovitostí jí dovolatel dlouhodobě nic nehradí a dříve (v roce 2017, resp. v roce 2019) zahájená řízení ohledně (ne)platnosti pachtovní smlouvy a vlastnictví předmětných nemovitostí doposud nedospěla k meritornímu rozhodnutí ani v prvním stupni. Vyjádřeno jinak, odvolací soud vymezil hypotézu ustanovení souladně s výše citovanými závěry dlouhodobě ustálené judikatury dovolacího soudu; jeho úvaha tudíž v tomto směru není (nemůže být) zjevně nepřiměřená.

S přihlédnutím k charakteru některých uplatněných dovolacích námitek dovolací soud zdůrazňuje, že skutkové námitky nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem (viz a contrario). Namítl-li proto dovolatel rovněž nedostatečná (a tudíž vadná) skutková zjištění (týkající se průběhu řízení, jehož předmětem je určení vlastnictví k předmětným nemovitostem, které je u soudu vedeno pod sp. zn. , údajného prodeje jeho movitých věcí žalobkyní a finanční situace žalobkyně), neuplatnil v tomto ohledu jediný způsobilý dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci. Přitom skutková zjištění, k nimž odvolací soud dospěl, nejsou vadná v tom smyslu, že by ve svém důsledku představovala porušení práv garantovaných d; nešlo zde tedy o tzv. extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními (viz stanovisko pléna Ústavního soudu z 28. listopadu 2017, sp. zn. , uveřejněné pod č. 460/2017 Sbírky zákonů).

Vycházeje z předestřených závěrů, dovolací soud neshledal dovolání proti usnesení odvolacího soudu přípustným podle , a proto je podle odmítl – se souhlasem všech členů senátu ( ) – pro nepřípustnost.

Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 23. července 2002, sp. zn. , uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. 3. 2023

JUDr. Miroslav Ferák předseda senátu