Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 1958/2022

-1492

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka, soudce JUDr. Marka Doležala a soudkyně JUDr. Michaely Janouškové v právní věci žalobkyně Mgr. Moniky Cihelkové, se sídlem v Praze 1, Vodičkova 707/37, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 66254108, insolvenční správkyně dlužníka P. u., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené JUDr. Jakubem Fröhlichem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Spálená 84/5, PSČ 110 00, proti žalovanému Z. M., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Ladislavem Košťálem, advokátem, se sídlem ve Zbečně 123, PSČ 270 24, o zaplacení 53.342.103,06 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 10. 2021, č. j. -1371, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobkyně

je povinna

zaplatit žalovanému na náhradu nákladů dovolacího řízení 79.811,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalovaného.

Odůvodnění:

[1] Žalobkyně se žalobou doručenou soudu 12. 12. 2017 (rozšířenou podáním ze dne 6. 12. 2019) domáhá po žalovaném zaplacení 53.342.103,06 Kč s příslušenstvím (správně 53.341.986,30 Kč) z titulu náhrady škody způsobené porušením povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře. Z toho škoda ve výši 51.829.000 Kč měla vzniknout při procesu kapitalizace pohledávky společnosti P. u. (dále jen „společnost“) za společností M. P. a škoda ve výši 1.512,986,30 Kč měla vzniknout při zvýšení úrokové sazby zápůjčky poskytnuté žalovaným společnosti ze 4,4 % p. a. na 7 % p. a. (dále jen „zvýšení úrokové sazby“).

[2] Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 29. 7. 2020, č. j. -1332, žalobu zamítl (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

[3] K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

[4] Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení , (dále též jen „“ či „“), odmítl jako nepřípustné.

[5] Učinil tak proto, že dovolání, jež není přípustné podle , neshledal přípustným ani podle

[6] Přípustnost dovolání dovolatelka spatřuje v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu dosud nebyla vyřešena, a to „zda člen dozorčí rady, příp. ovládající osoba, vystupující a jednající v tomto postavení uvnitř i vně společnosti po uplynutí funkčního období 5 let dle 200 odst. 2 ObchZ, odpovídá za jednání z této funkce učiněná.“.

[7] Nadto se dle názoru dovolatelky odvolací soud měl odchýlit od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, a to zejména od závěrů přijatých v rozsudcích Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2017, sp. zn. , ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. , a ze dne 22. 10. 2020, sp. zn. , a v usneseních Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2017, sp. zn. , respektive ze dne 26. 5. 2021, sp. zn. .

[8] Podle závěrů ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu jsou předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu porušení povinnosti, vznik škody a příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody, s tím, že odpovědnost je dána jen tehdy, jsou-li uvedené předpoklady splněny kumulativně (za všechna rozhodnutí srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2013, sp. zn. , uveřejněný pod číslem rozh. obč.).

[9] Ohledně údajné škody vzniklé při procesu kapitalizace pohledávky společnosti za M. P. odvolací soud uzavřel, že žalovaný jednal s péčí řádného hospodáře (tj. neporušil povinnost při výkonu funkce), že z jednání žalovaného nevznikla společnosti škoda, a konečně, že žalovaný by za škodu vzniklou porušením péče řádného hospodáře neodpovídal, neboť v době jejího tvrzeného vzniku nebyl členem dozorčí rady.

[10] Ohledně údajné škody vzniklé při zvýšení úrokové sazby zápůjčky poskytnuté společnosti žalovaným odvolací soud uzavřel, že s ohledem na vznesenou námitku promlčení nemůže být právo přiznáno, a i kdyby pohledávka promlčena nebyla, žalovaný i v tomto případě jednal s péčí řádného hospodáře a vznik škody se nepodařilo prokázat.

[11] Každý ze závěrů odvolacího soudu uvedených výše v odstavcích [9] a [10] sám o sobě – v případě jeho správnosti – obstojí jako samostatný důvod pro zamítnutí žaloby, přičemž dovolatelka právní závěry odvolacího soudu, podle nichž v projednávané věci žalovaný neporušil povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, škoda při procesu kapitalizace pohledávky společnosti nevznikla a nárok na náhradu škody vzniklé při zvýšení úrokové sazby je promlčen, dovoláním nenapadá (respektive v těchto souvislostech Nejvyššímu soudu nepředkládá žádné otázky hmotného či procesního práva, na jejichž posouzení by napadené rozhodnutí záviselo a jež by splňovaly předpoklady vymezené v ), a dovolacímu přezkumu tak tyto závěry neotevírá.

[12] Dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení a z jiných než dovolatelem uplatněných důvodů nemůže rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumat (srov. ustanovení a např. důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. ).

[13] Jelikož dovoláním nezpochybněné závěry odvolacího soudu o tom, že žalovaný jednal s péčí řádného hospodáře, škoda při procesu kapitalizace pohledávky společnosti nevznikla a nárok na náhradu škody vzniklé při zvýšení úrokové sazby je promlčen, obstojí jako samostatné důvody pro zamítnutí žaloby, nemůže mít věcný přezkum dovoláním zpochybněného závěru o tom, že žalovaný neodpovídal za škodu jako člen dozorčí rady, neboť mu funkce zanikla uplynutím funkčního období, vliv na výsledek řízení, a neprojeví se tak v poměrech dovolatelky; i kdyby byl dovolatelkou napadený závěr odvolacího soudu shledán nesprávným, Nejvyšší soud by proto nemohl napadené rozhodnutí zrušit (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2020, sp. zn. , ze dne 28. 1. 2021, sp. zn. , ze dne 15. 9. 2021, sp. zn. , ze dne 27. 4. 2022, sp. zn. , nebo ze dne 7. 9. 2022, sp. zn. ).

[14] Pro úplnost Nejvyšší soud podotýká, že dovolání je spíše polemikou s rozhodnutími soudů obou stupňů. Dovolatelka při ní (nepřípustně) vychází z jiného než soudy zjištěného skutkového stavu, případně rozporuje hodnocení důkazů odvolacím soudem, které však (se zřetelem na zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ) nelze úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem (k tomu srov. například důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2011, sen. zn. , uveřejněného pod číslem rozh. obč., včetně tam zmíněného odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. ).

[15] Správnost skutkového stavu, jak byl zjištěn v řízení před soudy nižších stupňů, pak v dovolacím řízení probíhajícím v procesním režimu účinném od 1. 1. 2013 v žádném ohledu zpochybnit nelze. Dovolací přezkum je v vyhrazen výlučně otázkám právním, ke zpochybnění skutkových zjištění odvolacího soudu nemá tudíž dovolatel k dispozici způsobilý dovolací důvod; tím spíše pak skutkové námitky nemohou založit přípustnost dovolání (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. , a ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. ).

[16] Závěrem Nejvyšší soud zdůrazňuje, že podle v dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy; podání žalobkyně ze dne 29. 4. 2022, ve kterém nové důkazy uplatňovala, tak Nejvyšší soud shledal právně bezcenným.

[17] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o větu první, a , neboť dovolání žalobkyně bylo odmítnuto, a žalovanému tak vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.

[18] Náklady dovolacího řízení vzniklé žalovanému sestávají z odměny zástupce žalovaného za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání datované 17. 1. 2022) podle , bodu 5, a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ve výši 65.660 Kč a z náhrady hotových výdajů podle advokátního tarifu ve výši 300 Kč. Spolu s náhradou za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 13.851,60 Kč podle tak dovolací soud přiznal žalovanému k tíži žalobkyně celkem 79.811,60 Kč.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 7. 12. 2022

JUDr. Filip Cileček předseda senátu