Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Nd 182/2022

-293

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudkyň JUDr. Martiny Vršanské a JUDr. Hany Tiché v právní věci žalobce: P. N., narozený XY, bytem XY, zastoupený Mgr. Tomášem Ferencem, advokátem se sídlem Nádražní 58/110, Praha 5 - Smíchov, proti žalovanému: T. V.,narozený XY, bytem XY, zastoupen JUDr. Davidem Řezníčkem, Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem Krajinská 281/44, České Budějovice, o zaplacení 2 105 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o námitce podjatosti, takto:

Odůvodnění:

Žalobce se domáhá vůči žalovanému zaplacení 2 105 000 Kč s příslušenstvím. Řízení o odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 14. 1. 2022, č. j. -257, je vedeno u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. , věc je přidělena k rozhodnutí odvolacímu senátu ve složení předsedkyně senátu JUDr. Evy Hodanové a soudkyň Mgr. Mileny Filingerové a Mgr. Kateřiny Černé.

Podáním doručeným 23. 2. 2022 Vrchnímu soudu v Praze vznesl právní zástupce žalovaného námitku podjatosti všech jmenovaných soudkyň odvolacího senátu s odůvodněním, že k němu mají všechny negativní vztah, což má být zřejmé z toho, že v řízení vedeném Vrchním soudem v Praze pod sp. zn. výše uvedené členky senátu podaly proti jeho koncipientce podnět České advokátní komoře pro údajnou verbální agresivitu a snahu o zneužití určitého procesního postupu, nebude-li vyhověno jejím návrhům na doplnění dokazování ve zmíněném řízení.

Předsedkyně senátu JUDr. Eva Hodanová a soudkyně Mgr. Milena Filingerová a Mgr. Kateřina Černá se ke vznesené námitce podjatosti vyjádřily tak, že žádná z nich nemá žádný vztah k věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům a že jim nejsou známy žádné skutečnosti, pro něž by měly být vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci. Zástupce žalovaného znají stejně jako zástupce žalobce pouze z úřední činnosti.

Podle jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odst. 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odst. 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odst. 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odst. 4).

Podle věty první o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě.

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (d); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2017, sp. zn. , nebo ze dne 3. 10. 2017, sp. zn. ).

Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (například kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (například jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může dojít, je-li evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude moci nebo schopen nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. ). Pokud jde o vztah zjevně nepřátelský, zabýval se Ústavní soud touto otázkou například v nálezu ze dne 27. 11. 1996, sp. zn. , kde jej shledal v konfliktu mezi soudkyní a právní zástupkyní, když právní zástupkyně ve svém odvolání označila rozsudek soudkyně za „právní zmetek“, toto označení spolu s vyjádřením právní zástupkyně v tisku mělo soudní dohru v obou směrech, mimo jiné dospělo i k podání trestního oznámení, nebo v nálezu ze dne 2. 8. 2021, sp. zn. , kde soudce vystupoval jakožto poškozený v trestním řízení a adresoval právní zástupkyni údajného škůdce dopis s výzvou, aby sdělila klientovi, ať si najde jiného právního zástupce, a následně rodinní příslušníci soudce požadovali po klientovi právní zástupkyně plnění z titulu ochrany osobnosti. Proto Ústavní soud shledal mezi soudcem a právní zástupkyní, včetně zaměstnanců, napjatý vztah, navíc za situace, kdy se soudce sám v jiném řízení pro poměr k právní zástupkyni, resp. jejímu zaměstnanci, vyloučil s tím, že může objektivně navenek vzbuzovat pochybnosti o jeho nestrannosti.

V nyní posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možno dovodit, že soudkyně senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. Eva Hodanová, Mgr. Milena Filingerová a Mgr. Kateřina Černá mají negativní vztah k zástupci žalovaného. Jak vyplývá z jejich vyjádření, nemají z hlediska ustanovení k věci ani k účastníkům žádný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci, a takový vztah nelze dovodit ani z obsahu spisu či podání právního zástupce žalovaného. Důvodem vyloučení soudce nemůže být sama o sobě pouze skutečnost, že v jiném řízení daný soudce podal podnět na zahájení kárného řízení vůči koncipientovi právního zástupce, měl-li za to, že jeho chování při soudním jednání naplňuje znaky kárného provinění. Tato skutečnost bez dalšího neznamená zjevně nepřátelský vztah soudce k zástupci účastníka a nezakládá důvod pochybovat o nepodjatosti soudce při rozhodování jiné věci.

Nejvyšší soud proto rozhodl, že soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Eva Hodanová, Mgr. Milena Filingerová a Mgr. Kateřina Černá nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. ( ). Protože nebylo prováděno dokazování, bylo o uplatněné námitce podjatosti rozhodnuto bez nařízení jednání ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 6. 2022

JUDr. Robert Waltr předseda senátu