Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Nd 312/2017-402

20 Nd 312/2017-402

U S N E S E N Í

B. V.

1) Unicoop spol. s r. o. v likvidaci

se sídlem v Praze 1, Revoluční č. 762/13, identifikační číslo osoby 48109452, zastoupené JUDr. Michalem Žižlavským, advokátem se sídlem v Praze 1, Široká č. 36/5, a

2) J. V.

, o zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí vkladem, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu, takto:

Soudci Nejvyššího soudu České republiky JUDr. Jiří Doležílek, JUDr. Zdeněk Novotný, JUDr. Roman Fiala, JUDr. Mojmír Putna a JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.,

nejsou vyloučeni

z projednávání a rozhodování této věci vedené u Nejvyššího soudu České republiky pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce a účastnice J. V. podali dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 12. 2016, č. j. -328, kterým bylo potvrzeno usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 10. 2015, č. j. -303, jímž soud prvního stupně zastavil řízení (výrok I.), rozhodl, že tímto rozhodnutím se nahrazuje rozhodnutí Katastrálního úřadu ze dne 2. 4. 2010, č. j. V-26486/2007-101-/MO (výrok II.), a rozhodl o nákladech řízení (výroky III. a IV.).

Podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu České republiky platného od 1. 4. 2017 do 30. 4. 2017 (věc byla Nejvyššímu soudu předložena dne 19. 4. 2017) má dovolání projednat a rozhodnout o něm senát Nejvyššího soudu č. 21 ve složení JUDr. Jiří Doležílek (předseda senátu), JUDr. Mojmír Putna, JUDr. Roman Fiala.

Podáním ze dne 10. 5. 2017 právní zástupce žalobce a účastnice J. V. vznesl námitku podjatosti senátu Nejvyššího soudu č. 21 ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. a navrhl, aby toto dovolání bylo projednáno jiným senátem, z důvodu, že „senát 21 Cdo již v této věci rozhodoval o dovolání pod č. j. -287, ve složení soudců JUDr. Jiřího Doležílka, JUDr. Romana Fialy a JUDr. Ljubomíra Drápala“ a jsou tak „naplněny předpoklady ustanovení “.

Soudci senátu Nejvyššího soudu č. 21 JUDr. Jiří Doležílek, JUDr. Zdeněk Novotný, JUDr. Roman Fiala, JUDr. Mojmír Putna a JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D., se k námitce podjatosti vyjádřili tak, že k věci, k účastníkům řízení a ani k jejich zástupcům nemají žádný vztah, a že jim nejsou známy žádné skutečnosti, které by zakládaly pochybnosti o jejich nepodjatosti.

Podle ustanovení , (dále jen „ “) jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

Ustanovení pak určuje, že o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( d); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Podle ustáleného výkladu podávaného rozhodovací praxí (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.

Senát Nejvyššího soudu, kterému přísluší rozhodnout o námitce žalobce a účastnice J. V. podle věta druhá , dospěl k závěru, že důvody, které žalobce a účastnice J. V. uvádí, k vyloučení jmenovaných soudců z rozhodnutí v uvedené věci vést nemohou. Podle důvodem pro vyloučení soudce totiž zásadně nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. července 1999, sp. zn. , uveřejněný pod č. 33 v časopise Soudní judikatura, roč. 2000). Ničím jiným, než rozhodnutím jmenovaných soudců v téže právní věci v předchozím dovolacím řízení, přitom žalobce a účastnice J. V. svou námitku nezdůvodňují.

Odkaz na ustanovení je nepřípadný, neboť soudci senátu Nejvyššího soudu č. 21 věc u soudů nižších stupňů prokazatelně neprojednávali (viz rozhodnutí soudů nižších stupňů). Domnívají-li se žalobce s účastnicí J. V., že ustanovení věty druhé odkazuje na rozhodování dovolacího soudu v předchozím řízení před dovolacím soudem, je tato domněnka chybná. Dle citovaného ustanovení bude soudce při rozhodování o dovolání vyloučen pouze v případě, že rozhodoval o věci v jiné instanci a nikoliv ve stejné instanci v předchozím řízení; účelem tohoto ustanovení je ochrana účastníků a ochrana účelu a smyslu řízení, ve kterém má být věc na základě opravného prostředku přezkoumána nezávisle na předchozím řízení (k tomu srov. např. DRÁPAL, Ljubomír. : Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 77. ISBN 978-80-7400-107-9.).

Vzhledem k tomu, že jmenovaní soudci, kteří mají podle rozvrhu práce dovolání žalobce a účastnice J. V. projednat a rozhodnout o něm, ve svých vyjádřeních uvedli, že k projednávané věci a k jejím účastníkům či zástupcům nemají žádný vztah, a jiné okolnosti, které by mohly vést k pochybnostem o jejich nepodjatosti podle , zjištěny nebyly (ze spisu nevyplývají), rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno. Z totožných důvodů nemůže být námitka podjatosti shledána opodstatněnou ani u soudců Nejvyššího soudu JUDr. Romana Fialy a JUDr. Mojmíra Putny, kteří se navíc na rozhodování této věci nepodílejí. O námitce podjatosti směřující proti Ljubomíru Drápalovi Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť jmenovaný od 1. 2. 2017 již není soudcem Nejvyššího soudu a z logiky věci je vyloučeno, aby mohl v senátě 21 Cdo o dovolání žalobce a účastnice J. V. rozhodovat.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. 10. 2017

JUDr. Zbyněk Poledna

předseda senátu