Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Nd 759/2023

25 Nd 759/2023-507

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Martiny Vršanské a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce: Rudolf Maštálko, se sídlem Lipová 625, Rychnov u Jablonce nad Nisou, IČO 10422005, zastoupený JUDr. Alexandrem Šoljakem, advokátem se sídlem U Soudu 363/10, Liberec, proti žalovaným: 1. V. S., 2. A. Ch., 3. V. S., o ochranu proti nekalé soutěži, náhradu škody a poskytnutí zadostiučinění, o žalobě pro zmatečnost podané 1. žalovaným proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 4. 8. 1999, č. j. -73, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o námitce podjatosti, takto:

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 4. 10. 2023, č. j. -493, odmítl podání 1. žalovaného ze dne 6. 2. 2023, označené jako žaloba pro zmatečnost. Krajský soud shledal, že byť byl 1. žalovaný řádně vyzván k odstranění vad daného podání a poučen o způsobu, jak nedostatky podání odstranit, své podání řádně nedoplnil. Krajskému soudu tak nezbylo než podání podle odmítnout.

Proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem podal 1. žalovaný odvolání, jehož prostřednictvím se domáhal zrušení uvedeného rozhodnutí a současně namítl podjatost soudců obchodního úseku Vrchního soudu v Praze a předestřel své přesvědčení o existenci organizované skupiny soudních osob (Koudelková, Esterková, Svoboda, Macek, Čurda, Bokr, Kubátová, Horáková, Kobliha a další), která brání zákonnému postupu v této věci.

Věc byla předložena k rozhodnutí o odvolání Vrchnímu soudu v Praze, kde byla podle rozvrhu práce přidělena senátu 2 k projednání pod sp. zn. . Odvolatel byl následně vyzván, aby sdělil, zda námitku podjatosti uplatňuje i proti členům senátu 2 obchodního úseku Vrchního soudu v Praze ve složení JUDr. Ivana Wolfová, JUDr. Jitka Malá a JUDr. Radim Novotný, případně též z jakých důvodů.

Přes výzvu soudu odvolatel námitku podjatosti nikterak nedoplnil.

Předsedkyně senátu 2 JUDr. Ivana Wolfová a členové senátu JUDr. Jitka Malá a JUDr. Radim Novotný se k vznesené námitce vyjádřili shodně tak, že nemají žádný vztah k věci, k účastníkům, ani jejich zástupcům.

Podle jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odst. 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odst. 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odst. 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odst. 4).

Podle věty první o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě.

Požadavek, aby ve věci jednal a rozhodoval soudce, u něhož není důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, se z povahy věci může týkat jen soudců, kterým věc náleží podle pravidel stanovených v rozvrhu práce soudu. Z toho vyplývá, že námitku podjatosti lze uplatnit pouze ve vztahu k těm soudcům, kteří jsou povoláni ve věci rozhodovat, přičemž k námitce směřující proti dalším soudcům soud rozhodující o námitce podjatosti nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2005, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2017, sp. zn. ). V souladu s rozvrhem práce Vrchního soudu v Praze má o podaném odvolání rozhodovat senát 2 ve složení JUDr. Ivana Wolfová a členové senátu JUDr. Jitka Malá a JUDr. Radim Novotný, Nejvyšší soud se tudíž zabýval námitkou podjatosti ve vztahu k těmto soudcům.

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( d); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2017, sp. zn. , nebo ze dne 3. 10. 2017, sp. zn. ). Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (například kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (například jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může dojít, je-li evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude moci nebo schopen nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2022, sp. zn. ).

V nyní posuzovaném případě nebyly zjištěny (ani tvrzeny) žádné okolnosti, z nichž by bylo možno dovodit, že soudci senátu 2 Vrchního soudu v Praze JUDr. Ivana Wolfová, JUDr. Jitka Malá a JUDr. Radim Novotný mají jakýkoliv zájem na projednávané věci. Jak vyplývá z jejich vyjádření, nemají z hlediska ustanovení k věci ani k účastníkům žádný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci, a takový vztah nelze dovodit ani z obsahu spisu či podání žalovaného, který uvedené soudce ostatně ani nezahrnuje do svého obecného a blíže nespecifikovaného tvrzení o organizované činnosti směřující vůči jeho osobě. Nejvyšší soud proto rozhodl, že uvedení soudci Vrchního soudu v Praze nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. ( ). Není-li důvodu mít senát Vrchního soudu, jemuž byla projednávaná věc přidělena, za vyloučený z projednání věci, postrádá opodstatnění rozhodování o vyloučení dalších soudců Vrchního soudu, kteří by mohli v dané věci rozhodovat, jen pokud by byli vyloučeni členové senátu, jemuž byla věc přidělena. Nejvyšší soud se proto námitkou podjatosti jiných soudců Vrchního soudu v Praze nezabýval.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. 1. 2024

JUDr. Martina Vršanská předsedkyně senátu