Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Nd 133/2025

23 Nd 133/2025-780

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a Mgr. Jiřího Němce ve věci žalobkyně Česká republika - Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze, Rašínovo nábřeží 390/42, identifikační číslo osoby 69797111, proti žalované F. V. L. S., zastoupené Dr. iur. Erwinem Hanslikem, advokátem se sídlem v Praze, U Prašné brány 1078/1, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované S. D.F.H. A. II.L., zastoupeného Dr. iur. Erwinem Hanslikem, advokátem se sídlem v Praze, U Prašné brány 1078/1, o určení vlastnického práva, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání žalované a vedlejšího účastníka proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 9. 2024, č. j. -637, , o námitce podjatosti, takto:

Odůvodnění:

1. Obvodní soud pro Prahu 10 rozsudkem ze dne 7. 9. 2023, č. j. -557, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 3. 4. 2024, č. j. -621, určil, že žalobkyně je vlastníkem nemovitosti ve výroku blíže specifikované (výrok I), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II a III).

2. K odvolání žalované a vedlejšího účastníka odvolací soud rozsudkem v záhlaví uvedeným rozsudek soudu prvního stupně ve znění doplňujícího usnesení potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

3. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná a vedlejší účastník dovolání, jež bylo v souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2025 přiděleno k vyřízení příslušným senátem 22 Cdo (pod sp. zn. ) složeným z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Petry Kubáčové.

4. V podání ze dne 20. 2. 2025 následně žalovaná a vedlejší účastník vznesli námitku podjatosti soudkyně Nejvyššího soudu Mgr. Petry Kubáčové. Uvedli, že tato soudkyně rozhodovala jako předsedkyně senátu Krajského soudu v Praze co do podstaty věci v obdobných sporech účastníků s žalobkyní (v postavení žalované), konkrétně jde o řízení vedená pod sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. a sp. zn. , v nichž se soudy zabývaly v jádru totožnými majetkoprávními nároky žalované a vedlejšího účastníka vůči státu. V daných řízeních byly posuzovány totožné důkazy a řešeny totožné právní otázky jako v nyní projednávané věci. Žalovaná a vedlejší účastník mají za to, že jde o situaci velmi podobnou, jako by dovolání směřovalo proti rozsudku odvolacího senátu, jehož členkou by byla i daná soudkyně, a měla by tak být analogicky aplikována úprava , (dále jen „ “). S odkazem na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva vyjádřili též přesvědčení, že uvedená soudkyně nesplňuje požadavek nestrannosti soudce podle Evropské úmluvy o lidských právech.

5. Soudkyně Mgr. Petra Kubáčová se k námitce podjatosti vyjádřila tak, že účastníky řízení a jejich zástupce zná pouze z úřední činnosti a k věci vztah nemá.

6. Podle soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

7. Dle o tom, zda je soudce vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

8. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení představuje výjimku z ústavněprávní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( d); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2017, sp. zn. , nebo ze dne 3. 10. 2017, sp. zn. ).

9. Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2022, sp. zn. ) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.

10. Důvod pochybovat o nepodjatosti soudce je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. , a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2014, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

11. Žalovaná a vedlejší účastník považují soudkyni Mgr. Petru Kubáčovou za podjatou, neboť jako soudkyně Krajského soudu v Praze rozhodovala ve věcech vedených pod sp. zn. , , a .

12. Žalovaná a vedlejší účastník však přehlíží, že předmět uvedených řízení, v nichž žalovaná a vedlejší účastník vystupovali jako žalobci, byl odlišný (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2001, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2001, sp. zn. ). Rozhodování Mgr. Petry Kubáčové v těchto jiných věcech vedených u Krajského soudu v Praze (tj. i vyslovení určitého právního závěru v jiných věcech) tak podle nemůže být samo o sobě důvodem pro vyloučení soudkyně z projednávání a rozhodnutí v nyní projednávané věci (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2021, sp. zn. , ze dne 24. 2. 2021, sp. zn. , a ze dne 28. 2. 2023, sp. zn. ).

13. Z obsahu spisu i podání žalované a vedlejšího účastníka je zřejmé, že soudkyně Mgr. Petra Kubáčová se na posuzovaném řízení před Obvodním soudem pro Prahu 10, resp. Městským soudem v Praze v minulosti žádným způsobem nepodílela. Ve vztahu k předmětu tohoto řízení žádné poznatky potřebné pro projednávání a rozhodování věci z jiných věcí nemůže čerpat, a nelze ji tak považovat za vyloučenou z důvodu její podjatosti ve smyslu žalovanou a vedlejším účastníkem citovaného rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2000, sp. zn. , či rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ze dne 25. 3. 2021 ve věci Stoimenovikj a Miloshevijk proti Severní Makedonii, č. 59842/14.

14. Příslušný senát Nejvyššího soudu ( věta druhá ) proto rozhodl, že soudkyně Nejvyššího soudu Mgr. Petra Kubáčová není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. .

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 9. 4. 2025

JUDr. Pavel Horák, Ph.D. předseda senátu