Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Nd 95/2021

32 Nd 95/2021-177

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Davida Rause, Ph.D., a JUDr. Pavla Příhody ve věci žalobce B. V., narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení 695 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o námitce podjatosti soudce Nejvyššího soudu Mgr. Víta Bičáka uplatněné žalobcem v řízení o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 11. 2019, č. j. -131, vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. , takto:Soudce Nejvyššího soudu Mgr. Vít Bičák není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Řízení o něm je u Nejvyššího soudu vedeno pod sp. zn. . K projednání dovolání a rozhodnutí o něm je podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu pro rok 2020 příslušný senát soudního oddělení 30 složený ze soudců Mgr. Víta Bičáka, JUDr. Pavla Simona a JUDr. Tomáše Pirka.

Žalobce dne 18. 11. 2020 učinil podání (Nejvyššímu soudu doručené dne 20. 11. 2020), obsahující seznam spisových značek Nejvyššího soudu (i Městského soudu v Praze) včetně „… 10.) … “. V bodě „A.) Námitka podjatosti 14 osř“ žalobce dále uvedl „Ad. 11 + 10 + 9 je dána podjatost soudce Bičana …“. Z výše uvedeného lze přes jistá nepřesná označení dovodit, že žalobce v řízení vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. uplatnil námitku podjatosti soudce Nejvyššího soudu Mgr. Víta Bičáka. Žalobce v podání vyjadřuje své přesvědčení, že Městský soud v Praze a Obvodní soud pro Prahu 2 „jednaly dle pol. objednávky, soudci v rámci koordinovaného postupu porušili soudcovskou nezávislost a postavení úřední osoby. Za účelem, aby se mně nedostalo právní ochranu proti tendenčním rozhodnutím mně upřely právo dle § 30 + § 138“. Z dalšího textu, v němž je uvedeno „Soudci označené ad A uvedené prezentovali … Bičan u os. Praha 2 + MS-Praha“, pak přes jeho částečnou nesrozumitelnost vyplývá, že žalobce spatřuje podjatost soudce Mgr. Víta Bičáka právě v jeho (dřívějším) působení u Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 2, k jejichž rozhodnutím se kriticky vyjadřuje způsobem výše uvedeným.

Mgr. Vít Bičák ve vyjádření k námitce podjatosti sdělil, že není v žádném vztahu k věci, účastníkům řízení, jejich zástupcům a ani se nepodílel na vyřizování věci u soudů nižších stupňů. Z obsahu námitky mu ani jasně nevyplývá, co by důvodem jeho podjatosti mělo být.

Podle ustanovení věty druhé , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu. V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu proto byla věc předložena k rozhodnutí senátu soudního oddělení 32.

Podle ustanovení soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 2000, pod číslem 33, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2001, sp. zn. , a ze dne 31. 7. 2012, sen. zn. , jež jsou veřejnosti dostupná na http://www.nsoud.cz) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti. Důvodem k vyloučení soudce však nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Žalobce zjevně pochybnost o nepodjatosti Mgr. Víta Bičáka dovozuje z jeho případného (konkrétně nespecifikovaného) dřívějšího rozhodování v jiných právních věcech u Obvodního soudu pro Prahu 2 a Městského soudu v Praze. Tato okolnost, jak vyplývá z ustanovení , však sama o sobě nemůže být důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí v dané konkrétní věci. Podle svého vyjádření pak jmenovaný soudce nemá žádný poměr k dané věci či k účastníkům řízení a ani se nepodílel na jejím rozhodování u soudů nižších stupňů, což ostatně vyplývá také z obsahu spisu. Nejsou tedy dány žádné skutečnosti, jež by zakládaly důvod pochybovat o jeho nepodjatosti či důvod k jeho vyloučení.

Z těchto důvodů Nejvyšší soud rozhodl, že Mgr. Vít Bičák není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. .

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. 2. 2021

Mgr. Jiří Němec předseda senátu