Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 1316/2022

23 Cdo 1316/2022-138

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobce M. R., narozeného dne XY, bytem ve XY, zastoupeného Mgr. Petrem Novákem, advokátem se sídlem v Brně, Čichnova 1294/23a, proti žalovanému J. D., narozenému dne XY, bytem v XY, zastoupenému JUDr. Kateřinou Tomkovou, advokátkou se sídlem v Biskoupkách 33, o zaplacení 315.720 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2. 2. 2022, č. j. -87, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:(dle )

Okresní soud Brno-venkov usnesením ze dne 9. 9. 2021, č. j. -51, návrh žalovaného na zrušení rozsudku pro zmeškání téhož soudu ze dne 15. 7. 2021, č. j. -38, zamítl.

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 2. 2. 2022, č. j. -87, usnesení soudu prvního stupně ze dne 9. 9. 2021, č. j. -51, potvrdil.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný (dále též „dovolatel“) dovolání. Přípustnost dovolání podle , (dále jen „ “), dovozuje z toho, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a na tom, že je tato otázka dovolacím soudem rozhodována rozdílně. Uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci dle K doplnění dovolání žalovaného ze dne 11. 5. 2022 a ze dne 10. 6. 2022 Nejvyšší soud nepřihlédl, neboť byla učiněna po lhůtě ( ).

K dovolání žalovaného se žalobce vyjádřil tak, že je navrhuje odmítnout pro nepřípustnost.

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno v zákonné lhůtě a oprávněnou osobou, zastoupenou advokátem ( a ), posoudil, zda je dovolání přípustné.

Dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.

Odvolací soud v napadeném usnesení uvedl, že žalovaný spatřuje omluvitelný důvod pro zmeškání prvního jednání ve věci samé před soudem prvního stupně ve skutečnosti, že mu nebylo řádně doručeno předvolání k jednání. Odvolací soud dospěl k závěru, že takovýto důvod však není způsobilým důvodem pro zrušení rozsudku pro zmeškání ve smyslu , ale jedná se o důvod, pro který může být proti rozsudku pro zmeškání podáno odvolání (které bylo žalovaným rovněž podáno).

Výše uvedený závěr odvolacího soudu je přitom v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soud, podle níž opodstatněnost návrhu na zrušení kontumačního rozsudku je dána v případě, bránila-li účasti na jednání taková skutečnost, již nebylo možné předvídat, a zamezila tak i včasné omluvě žalovaného, přičemž je presumováno splnění všech podmínek pro vydání rozsudku pro zmeškání. V odvolacím řízení je naproti tomu dán prostor předpoklady pro jeho vydání znovu přezkoumat. V řízení o návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání soud není oprávněn zkoumat, zda byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání (podrobně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. , ze dne 28. 8. 2019, sp. zn. , ze dne 29. 8. 2017, sp. zn. , a další v nich odkazovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu). Námitka dovolatele, kterou zopakoval i v dovolání, že mu nebylo řádně doručeno předvolání k jednání, tak přípustnost dovolání nezakládá. Nepřípadný je tak i odkaz dovolatele na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2016, sp. zn. .

Přiléhavé pak nejsou odkazy dovolatele na nález Ústavního soudu ze dne 23. 2. 2016, sp. zn. , a na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2018, sp. zn. , a rozsudek téhož soudu ze dne 19. 6. 2019, sp. zn. , jež se týkají materiální podmínky pro vydání kontumačního rozsudku. tj. absence předchozí procesní aktivity žalovaného. To, zda v posuzovaném případě nebyla splněna materiální podmínka pro vydání rozsudku pro zmeškání vzhledem k předchozí procesní aktivitě žalovaného, posoudí odvolací soud v odvolacím řízení při přezkumu závěru, zda byly splněny formální i materiální podmínky vydání kontumačního rozsudku (obdobně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. , či ze dne 29. 8. 2017, sp. zn. ). Z hlediska výše citované judikatury pak relevantní námitkou pro řízení o návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání není ani námitka žalovaného, že v posuzovaném případě žalovaný i žalobce v předsoudním stádiu věci spolu komunikovali.

Aniž by dovolací soud (v řízení o návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání) přezkoumával předpoklad řádného doručení předvolání k jednání v nalézacím řízení, nad rámec odůvodnění tohoto rozhodnutí dodává, že doručení předvolání k jednání tzv. fikcí (náhradním doručením) podle samo o sobě nebrání vydání rozsudku pro zmeškání, jak se (dle obsahu námitek) mylně domnívá dovolatel, kdy zároveň odkazuje i na bod 64. nálezu pléna Ústavního soudu ze dne 28. 1. 2014, sp. zn. . K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 42/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a ze dne 8. 8. 2019, sp. zn. .

S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud dovolání žalovaného proti usnesení odvolacího soudu ze dne 2. 2. 2022, č. j. -87, podle odmítl jako nepřípustné.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se v souladu s věta druhá neodůvodňuje.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. 6. 2022

JUDr. Pavel Horák, Ph.D.

předseda senátu