Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2353/2017

26 Cdo 2353/2017-178

U S N E S E N Í

S. S.

Bytovému družstvu Dostálových 1208 v likvidaci

,

se sídlem v Praze 9, Manželů Dostálových 1208, IČO: 26190834, zastoupenému JUDr. Michalem Filipem, advokátem se sídlem v Praze 5, Arbesovo náměstí 257/7, o stanovení povinnosti předložit prvotní doklady, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. září 2016, č. j. -135, takto:

Dovolání

se odmítá

.

O d ů v o d n ě n í :

K odvolání žalovaného Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 26. září 2016, č. j. -135, zrušil rozsudek pro zmeškání ze dne 3. června 2016, č. j. -96, jímž Obvodní soud pro Prahu 9 (soud prvního stupně) vyhověl změněné žalobě a uložil žalovanému povinnost předložit žalobci do třiceti dnů od právní moci rozsudku doklady, na základě kterých provedl vyúčtování služeb za rok 2013 a za období od 1. ledna 2014 do 8. října 2014 pro tam specifikovaný byt, rozhodl o nákladech řízení účastníků a uložil žalovanému povinnost zaplatit tam stanovený soudní poplatek; současně věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání žalobce (dovolatele) proti usnesení odvolacího soudu, k němuž se žalovaný prostřednictvím svého advokáta písemně vyjádřil, není přípustné podle ( , , ve znění účinném od 1. ledna 2014 do 29. září 2017 /viz čl. II bod 2. ve spojení s čl. XII / – dále opět jen „ “). V něm nastolenou právní otázku, zda v souzené věci jde o (výjimečný, resp. hraniční) případ, kdy nebylo namístě vydání rozsudku pro zmeškání, byť jinak formální předpoklady pro jeho vydání byly naplněny, totiž odvolací soud vyřešil (kladně) v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit.

V soudní praxi není pochyb o tom, že rozsudek pro zmeškání (při splnění zákonem stanovených předpokladů) soud může, avšak také nemusí, vydat (srov. slovo „může“ uvedené v ); záleží na jeho úvaze, zda je vhodné o věci rozhodnout kontumačním rozsudkem (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. I. až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 1049 a násl. s., a dále např. usnesení Nejvyššího soudu z 2. srpna 2016, sp. zn. ). Nejvyšší soud již dříve vyslovil právní názor, podle něhož soudy při rozhodování o případném vydání rozsudku pro zmeškání musí brát v úvahu rovněž např. předchozí procesní aktivitu žalovaného, tedy zda se eventuálně vyjádřil k podané žalobě, zda navrhl důkazy ke své obraně atd. V každém jednotlivém případě by soud měl přihlédnout rovněž k povaze předmětu sporu. K vydání rozsudku pro zmeškání by soud měl přistupovat uvážlivě a volit tento institut zejména v případech, v nichž nezájem na straně žalovaného je zřejmý, kdy je žalovaný skutečně nečinný (což vyplývá např. z obsahu a frekvence již dříve učiněných procesních úkonů) a odmítá se aktivně podílet na soudním procesu, či úmyslně řízení protahuje (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze 17. dubna 2008, sp. zn. , z 13. 1edna 2011, sp. zn. , a z 11. prosince 2013, sp. zn. ). Obdobný právní názor zaujal Ústavní soud v nálezech z 10. března 2005, sp. zn. , z 23. srpna 2005, sp. zn. , či ze 7. května 2013, sp. zn. , na nějž odkázal již odvolací soud. V nich mimo jiné uvedl, že v případech, kdy jinak aktivní účastník neúmyslně pro svůj omyl zmešká první jednání soudu, ale je zřetelný jeho zájem účastnit se soudního řízení a bránit se, není vydání rozsudku pro zmeškání na místě. Prioritou v soudním řízení musí v takovém případě zůstat ochrana práv účastníků soudního řízení (žalovaných), kteří na soudním řízení chtějí aktivně participovat. Hlavním posláním soudního řízení je zajišťovat spravedlivou ochranu práv a oprávněných zájmů účastníků ( a ). Podmínky vydání kontumačního rozsudku musí být posuzovány uvážlivě a zdrženlivě, ve sporných a hraničních případech není jeho vydání na místě.

Odvolací soud vymezil hlediska rozhodná pro posouzení otázky, zda v souzené věci jde o (výjimečný, resp. hraniční) případ, kdy nebylo namístě vydání rozsudku pro zmeškání ve smyslu , v intencích shora uvedené judikatury a nelze mu úspěšně vytýkat, že – zejména s ohledem na předchozí procesní aktivitu žalovaného – přiznal rozhodující význam hlediskům odůvodňujícím nevydání rozsudku pro zmeškání, neboť jeho úvaha v tomto směru není zjevně nepřiměřená. Pro úplnost zbývá dodat, že úvaha odvolacího soudu se nikterak neprotiví ani závěrům vysloveným v usnesení Nejvyššího soudu z 16. května 2001, sp. zn. , uveřejněném pod č. 122/2001 časopisu Soudní judikatura, jak se snad – vzhledem k obsahu dovolání – mylně domníval dovolatel.

Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud dovolání podle odmítl – se souhlasem všech členů senátu ( ) – pro nepřípustnost.

Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 23. července 2002, sp. zn. , uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 8. 3. 2018

JUDr. Miroslav Ferák

předseda senátu