Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 188/2022

20 Cdo 188/2022

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné ČEPRO, a. s., se sídlem v Praze 7, Dělnická č. 213/12, identifikační číslo osoby 60193531, zastoupené JUDr. Jaromírem Císařem, advokátem se sídlem v Praze 4, Hvězdova č. 1716/2, proti povinným 1) P. P., narozenému dne XY, bytem v XY, 2) M. F., narozenému XY, bytem ve XY, zastoupenému JUDr. Vojtěchem Mihalíkem, advokátem se sídlem v Mikulově, Bezručova č. 1896/90, 3) T. Ž., narozenému dne XY, bytem v XY, zastoupenému Mgr. Zděňkem Machem, advokátem se sídlem v Olomouci, Pavelčákova č. 20, 4) V. Ž., narozenému dne XY, bytem XY, a 5) B. Ž., narozené dne XY, bytem v XY, t. č. ve Věznici Světlá nad Sázavou, pro 17 343 298 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr.Filipa Exnera, Exekutorský úřad Praha 7 pod sp. zn. 151 EX 482/19, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, ze dne 12. července 2021, č. j. -1758, takto:

Dovolání oprávněné se odmítá.

Odůvodnění:

1. Soudní exekutor JUDr. Filip Exner, Exekutorský úřad Praha 7, usnesením ze dne 25. 5. 2021, č. j. 151 EX 482/19-1684, udělil příklep vydražitelce R. O. na nemovitých věcech – pozemku parc. č. st. XY, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 51 m

2

, jehož součástí je stavba č. p. XY, rodinný dům, a dále pozemku par. č. XY, zahrada, o výměře 239 m

2

, zapsané v katastru nemovitostí, vedeném u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště XY, pro obec XY, katastrální území XY, na listu vlastnictví č. XY (dále též jen „vydražené nemovitosti“ nebo „předmětné nemovitosti“), a to za nejvyšší podání 5 530 000 Kč, se lhůtou k zaplacení nejvyššího podání do 15 dnů od právní moci usnesení o příklepu a se započtením složené jistoty 1 000 000 Kč, s určením povinnosti povinnému 2) vyklidit vydražené nemovitosti nejpozději do 15 dnů od doplacení nejvyššího podání, a se stanovením minimálního předražku 6 912 500 Kč splatného do 9. 6. 2021.

2. K odvolání povinného 2) Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, usnesením ze dne 12. 7. 2021, č. j. -1758, usnesení soudního exekutora změnil tak, že se vydražitelce R. O. příklep na vydražených nemovitostech neuděluje. Odvolací soud vycházel ze zjištění, že exekučním titulem v projednávané věci je rozsudek Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, ze dne 18. 4. 2019, č. j. -4767, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 8. 2019, č. j. -4893, a exekučním příkazem soudního exekutora JUDr. Filipa Exnera, Exekutorský úřad Praha 7, ze dne 10. 12. 2019, č. j. 151 EX 482/19-168, bylo rozhodnuto o provedení exekuce prodejem předmětných nemovitostí. Usnesením soudního exekutora JUDr. Filipa Exnera, Exekutorský úřad Praha 7, ze dne 20. 4. 2021, č. j. 151 EX 482/19-1529, byla vydána dražební vyhláška ohledně elektronické dražby předmětných nemovitostí s tím, že se nařizuje elektronická dražba předmětných nemovitostí s časem zahájení 25. 5. 2021, v 10:00 hodin a s časem ukončení elektronické dražby 25. 5. 2021, 11:00 hodin, s tím, že výsledná cena předmětných nemovitostí činí 4 550 000 Kč, výše nejnižšího podání činí 3 033 334 Kč a výše jistoty činí 1 000 000 Kč. Odvolací soud dále konstatoval, že před konáním dražebního jednání manželka povinného 2) doručila soudnímu exekutorovi dne 29. 4.2021 podání obsahující návrh na zastavení exekuce ze dne 27. 4. 2021, jehož obsahem byl nesouhlas se vznikem dluhu. O návrhu manželky povinného 2) přitom v době konání dražebního jednání nebylo rozhodnuto. Odvolací soud z tohoto důvodu dospěl k závěru, že při provedení dražby došlo k porušení zákona, neboť dražební jednání nebylo odročeno, přestože před jeho konáním byl podán návrh manželky povinného 2) na zastavení exekuce, resp. podání, které je nezbytné jako návrh na zastavení exekuce podle jeho obsahu posoudit, o němž nebylo rozhodnuto. Návrh manželky povinného 2) přitom není zjevným zneužitím procesního práva a je proto nezbytné o něm před konáním dražby rozhodnout. Samotná okolnost, že předmětné nemovitosti jsou v katastru nemovitostí uvedeny jako výlučné vlastnictví povinného 2), nevylučuje bez dalšího dokazování závěr, jehož se domáhá manželka povinného 2), že jsou součástí společného jmění manželů.

3. Proti usnesení odvolacího soudu podala oprávněná dovolání. Namítá, že v projednávané věci nebyl dán důvod pro odročení dražby, při konání dražby nedošlo k porušení zákona a nebyl dán důvod pro rozhodnutí odvolacího soudu, že se příklep neuděluje. Předmětné nemovitosti jsou ve výlučném vlastnictví povinného 2) a nikoliv součástí společného jmění povinného 2) a jeho manželky. Manželka povinného proto není účastnicí části exekučního řízení ohledně předmětných nemovitostí a není tak ani legitimována k podání návrhu na částečné zastavení exekuce ve vztahu k předmětným nemovitostem. Podání manželky povinného 2) ze dne 27. 4. 2021 nelze vyhodnotit jako návrh na částečné zastavení exekuce ohledně předmětných nemovitostí, když tyto nemovitosti nejsou a nemohou být součástí společného jmění povinného 2) a jeho manželky, neboť povinný 2) předmětné nemovitosti nabyl ještě před uzavřením manželství a tuto skutečnost manželka povinného 2) nijak nerozporovala. Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu změnil tak, že se usnesení soudního exekutora potvrzuje, popřípadě aby usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

4. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) věc projednal podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. Čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „ “ – a dospěl k závěru, že dovolání oprávněné není přípustné.

5. Dovolací soud již dříve dovodil, že porušením zákona při provádění dražby majícím za následek (měnící) rozhodnutí odvolacího soudu o neudělení příklepu, může být i skutečnost, že soud prvního stupně či soudní exekutor dražební jednání neodročil, ač tak učinit měl (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2008, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2009, sp. zn. ). Uvedené se uplatní i v situaci, kdy manželka povinného podala návrh na zastavení exekuce, nemá-li aktuálně k dispozici vylučovací žalobu, neboť po účinnosti návrh na zastavení exekuce podle nastupuje na místo excindační žaloby; i v těchto případech platí, že soudní exekutor za situace, kdy byl podán návrh manželky povinného na zastavení exekuce, má zásadně vyčkat právní moci rozhodnutí o takovém návrhu. Dovolací soud rovněž dovodil, že jde-li ze strany manželky povinného o zcela zjevně bezúspěšné bránění práva, dražba může být navzdory podání vylučovací žaloby (nebo návrhu manželky povinného na zastavení exekuce) provedena (srov. s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 9. 5. 2017, sp. zn. , nebo s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 15. 8. 2018, sp. zn. , proti němuž byla ústavní odmítnuta stížnost usnesením Ústavního soudu ze dne 8. 1. 2019, sp. zn. ).

6. V projednávané věci odvolací soud uzavřel, že soudní exekutor neodročil dražební jednání, i když tak měl učinit z důvodu podání manželky povinného 2), které je podle jeho obsahu nutno hodnotit jako návrh na částečné zastavení exekuce, o němž nebylo v době konání dražby rozhodnuto, čímž došlo k porušení zákona, a proto je dán důvod pro změnu usnesení o příklepu tak, že se příklep neuděluje. Odvolacímu soudu je namístě dát za pravdu, že manželka povinného 2) v podání ze dne 27. 4. 2021 uvádí, že v exekuci má být postižen mimo jiné i majetek náležící do společného jmění manželů, které sdílí s povinným 2). Sděluje v něm totiž, že „nesouhlasí s údajným dluhem plynoucím z exekučního titulu“ a že „považuje za hrubě nespravedlivé, aby byl exekucí postižen její majetek (její podíl na majetku ve společném jmění manželů). Z tohoto důvodu činí v souladu s příslušnými ustanoveními zákona tuto výhradu, která je zasílána jak věřiteli pohledávky, tak i soudnímu exekutorovi na vědomí“. Za těchto okolností je správný závěr odvolacího soudu, že toto podání ve svém základu směřuje k tomu, aby v exekuci vedené pro výlučný dluh povinného 2) nebyly postiženy majetkové hodnoty, které jsou podle manželky povinného 2) v jejich společném jmění manželů. Takový nesouhlas manželky povinného 2) nelze proto podle jeho obsahu vyhodnotit jinak, než jako návrh na částečné zastavení exekuce podle (srov. ustanovení , a dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2015, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2015, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2009, sp. zn. ).

7. Návrh účastníka (zde manželky povinného 2/) na zastavení exekuce ve smyslu zajisté může trpět vadami spočívajícími v nedostatku petitu (zde ohledně jakých konkrétních položek má být exekuce zastavena, srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 1. 2019, sp. zn. , a dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2017, sp. zn. ), jakož i v neuvedení důvodů, proč by tyto položky měly být nikoliv ve výlučném vlastnictví povinného 2), ale ve společném jmění manželů. Za takových okolností musí exekutor postupovat podle , 2 a vyzvat manželku povinného k odstranění těchto nedostatků (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2016, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2003, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11/2006). Teprve po případném odstranění vad návrhu zásadně lze zaujmout relevantní postoj k tomu, zda návrh manželky povinného 2) na částečné zastavení exekuce je nebo není zjevně bezúspěšný (srov. s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2019, sp. zn. ), a to zvláště za situace, kdy soudní exekutor v rámci odůvodnění usnesení o příklepu nevysvětlil, z jakého důvodu neúplný návrh manželky povinného 2) na zastavení exekuce pominul.

8. Na základě shora uvedené judikatury dovolacího soudu tedy nelze dospět k jinému závěru, než že podá-li manželka povinného návrh na zastavení exekuce, z něhož není zřejmé, jaké konkrétní exekučně postižené věci mají být součástí společného jmění manželů, a ani to, z jakého konkrétního důvodu tomu tak má být, exekutor je povinen manželku povinného vyzvat k doplnění takového podání ( , 2 ). Jestliže tak exekutor neučinil a konal tak, jako by takového návrhu nebylo a prodal nemovitou věc v dražbě, a současně aniž by alespoň v usnesení o příklepu odůvodnil, proč tak činí, je na místě takový jeho postup vyhodnotit jako porušení zákona ve smyslu

9. Vzhledem k tomu, že napadené usnesení odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, od níž není důvodu se v projednávané věci odchýlit, Nejvyšší soud dovolání oprávněné podle odmítl.

10. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [ a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. 3. 2022

JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.předseda senátu