Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3804/2018

-331

USNESENÍ

R. V.

P. L.

,

narozenému dne XY, bytem v XY, zastoupeného JUDr. Vladimírem Muzikářem, advokátem se sídlem v Brně, Havlíčkova č. 13, za účasti manželky povinného

G. P.

, narozené dne XY, bytem tamtéž, zastoupené JUDr. Radimem Kuchtou, advokátem se sídlem v Brně, Příkop č. 836/6, pro 5 000 000 Kč a 7 000 000 Kč, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. , o dovolání manželky povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. dubna 2018, č. j. -277, t a k t o :

Dovolání

se odmítá

.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud ve Znojmě usnesením ze dne 26. května 2017, č. j. -263, přerušil řízení o návrhu manželky povinného na částečné zastavení exekuce nařízené usnesením Okresního soudu ve Znojmě ze dne 17. 1. 2011, č. j. -12, a usnesením Okresního soudu ve Znojmě ze dne 28. 7. 2011, č. j. -9, pokud je vedena podle exekučního příkazu soudního exekutora Mgr. Ing. Josefa Cingroše, Exekutorský úřad Brno – město, ze dne 20. 1. 2011, č. j. 9 EX 3111/10-13, prodejem nemovitých věcí povinného a jeho manželky, do doby pravomocného skončení řízení o návrhu na určení vlastnického práva k pozemkům vedeného u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. . S ohledem na skutečnost, že předmětem návrhu v řízení vedeném u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. jsou tytéž nemovitosti, které postihl exekutor exekučním příkazem ze dne 20. 1. 2016, č. j. 9 EX 3111/10-13, bude nalézacím řízením současně vyřešena významná otázka pro rozhodnutí v tomto exekučním řízení, věci spolu skutkově souvisí, týkají se týchž účastníků řízení a týchž nároků, soud řízení přerušil do doby pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. .

K odvolání oprávněného Krajský soud v Brně usnesením ze dne 6. dubna 2018, č. j. -277, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se zamítá návrh manželky povinného, aby exekuce, je-li podle exekučního příkazu soudního exekutora Mgr. Ing. Josefa Cingroše, Exekutorský úřad Brno – město, ze dne 20. 1. 2011, č. j. 9 EX 3111/10-13, prováděna formou prodeje nemovitých věcí, byla přerušena do pravomocného skončení řízení vedeného Okresním soudem ve Znojmě pod sp. zn. . Odvolací soud uzavřel, že institut přerušení řízení tak, jak je upraven v ustanovení – , respektive v ustanovení , nemá v exekuci své místo. Exekuci nelze přerušit jako celek a rovněž tak ani v části jejího předmětu. Proto nelze přerušit řízení o návrhu některého z účastníků, o němž je v rámci exekuce rozhodováno (v této věci o návrhu na zastavení exekuce, byť jen v části jejího předmětu). Účel sledovaný přerušením řízení (nalézacího řízení) lze v exekuci dosáhnout odkladem exekuce podle ustanovení , exekučního řádu.

Usnesení odvolacího soudu napadla manželka povinného dovoláním. Uvedla, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, a to otázky, „zda řízení o částečném zastavení exekuce (které nadto mělo být v tomto konkrétním případě v souladu s návrhem manželky povinného vedeno jako řízení o vylučovací žalobě) lze na rozdíl od samotného exekučního řízení přerušit dle “. Dle dovolatelky je nutné chápat exekuční řízení nikoli jako celek, ale jako řízení skládající se z relativně samostatných fází, které vykazují určitou míru nezávislosti na fázích ostatních, a v některých případech je dokonce nutné rozlišovat i jednotlivá řízení v rámci těchto fází exekuce, jako třeba v případě provádění exekuce prodejem nemovité věci (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2011, sp. zn. ). Řízení o částečném zastavení exekuce tak lze na rozdíl od samotného exekučního řízení přerušit dle ustanovení , jelikož zde není dána překážka ve smyslu ustanovení exekučního řádu a , protože se nejedná o samotné exekuční řízení, ale jen o jedno z řízení, které probíhá zcela samostatně v rámci řízení exekučního. Odvolací soud navíc rozhodl o jiném návrhu, než jaký dovolatelka podala. Ta se domáhala u soudu prvního stupně přerušení řízení o jejím návrhu na částečné zastavení exekuce (vylučovací žalobě) a v tomto rozsahu o něm soud prvního stupně rozhodnul. Následně ale odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že návrh manželky povinného, aby exekuce, je-li podle exekučního příkazu soudního exekutora Exekutorského úřadu Brno – město Mgr. Ing. Josefa Cingroše ze dne 20. 1. 2011, č. j. 9 EX 3111/10-13, prováděna formou prodeje nemovitých věcí, byla přerušena, zamítl. Takového výroku soudu se však dovolatelka nikdy nedomáhala a odvolací soud tak rozhodl o nikdy neformulovaném návrhu.

Oprávněný ve vyjádření k dovolání uvedl, že dovolatelkou formulovaná právní otázka již byla v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešena (usnesením Nejvyššího soudu ze dne 10. 1. 2017, sp. zn. ) a odvolací soud se při jejím řešení od této praxe neodchýlil. Exekučním řízením, které nelze dle ustanovení § 35 odst. 5 exekučního řádu přerušit, není pouze exekuční řízení jako celek, ale i jeho jednotlivé fáze. Proto v dané věci odvolací soud rozhodl správně, když návrh manželky povinného zamítl.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) věc projednal podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „“. Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení , přezkoumal napadené usnesení ve smyslu bez nařízení jednání ( věta první ) a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné, neboť usnesení odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak.

V dané věci je podstatné, že dne 1. 7. 2015 nabyla účinnosti novela č. , kterou bylo do vloženo ustanovení , podle něhož je-li výkonem rozhodnutí postižen majetek ve společném jmění manželů nebo majetek manžela povinného ve větším rozsahu, než jak připouští zvláštní předpis, nebo nelze-li ho výkonem rozhodnutí postihnout, může se manžel povinného domáhat v této části zastavení výkonu rozhodnutí. Od 1. 7. 2015 tedy manžel povinného nemá k dispozici žalobu o vyloučení věcí z výkonu rozhodnutí (exekuce), ale pouze návrh na částečné zastavení exekuce, a to i ve vykonávacím řízení, které bylo zahájeno před účinností (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2016, sp. zn. ). Jestliže tedy soud prvního stupně i odvolací soud posoudily návrh dovolatelky ze dne 24. 11. 2015 označený jako „žaloba o vyloučení nemovitých věcí z exekuce“ jako návrh ve smyslu ustanovení , postupovaly v souladu s účinnou procesní úpravou. Z předmětného návrhu manželky povinného přitom bylo zřejmé, že exekuce nemá pokračovat realizací prodeje v tomto návrhu označených nemovitých věcí, takže z něj bylo bez pochyb, čeho chce manželka povinného dosáhnout, když jediným nástrojem, který má za tímto účelem k dispozici od 1. 7. 2015, je právě návrh na zastavení exekuce podle ustanovení Proto nebylo v rozporu s tzv. teorií projevu, pokud soudy obou stupňů posoudily návrh dovolatelky jako podání ve smyslu ustanovení , protože jeho procesní význam byl zcela zřejmý (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2003, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11/2006, ze dne 31. 3. 2011, sen. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 109/2011, ze dne 20. 1. 2009, sp. zn. , či rozsudek ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 38/2009).

Tvrdí-li manželka povinného, že dovolací soud dosud neřešil právní otázku, zda lze přerušit řízení o částečném zastavení exekuce dle ustanovení , pomíjí existenci usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 1. 2017, sp. zn. a ze dne 18. 1. 2017, sp. zn. , z nichž se podává, že exekuci jako celek a ani řízení o návrhu na zastavení exekuce, jež je součástí vykonávacího řízení jako celku, nelze s ohledem na existenci ustanovení ex. řádu přerušit. Jestliže tedy odvolací soud zamítl návrh povinné na přerušení, jednal v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu. Ze samotné skutečnosti, že řízení o návrhu manželky povinného na částečné zastavení exekuce nelze přerušit, samozřejmě neplyne, že by exekuční soud nemohl vyčkat výsledku souvisejícího nalézacího řízení o určení vlastnictví k předmětným nemovitostem, které je vedeno u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. .

Dovolatelce lze dát za pravdu, že nenavrhovala, aby došlo k přerušení exekuce jako takové, ale pouze toho, aby došlo k přerušení řízení o jejím návrhu na částečné zastavení exekuce. Jestliže odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ze dne 26. 5. 2017, č. j. -263, změnil tak, že se zamítá návrh dovolatelky na přerušení exekuce jako celku, jedná se o neobratnou formulaci, která však ničeho nemění na tom, že řízení o návrhu dovolatelky na částečné zastavení exekuce i nadále plyne, aniž by došlo k jeho přerušení. Zrušení dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu jen z tohoto důvodu by proto bylo přepjatým formalizmem, když navíc nelze odestát ustanovení , podle něhož k případným vadám řízení může dovolací soud přihlédnout jen tehdy, když je dovolání přípustné. Tak tomu však v daném případě není.

Nejvyšší soud proto dovolání manželky povinného podle ustanovení odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 2. 1. 2019

JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

předseda senátu