Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3932/18

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Uhlíře a soudců Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaj) a Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Josefa Růžičky, zastoupeného Mgr. Martinem Buřičem, advokátem se sídlem Václavské nám. 802/56, Praha 1, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 8. 2018 č. j. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavnímu soudu byl dne 3. 12. 2018 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví .

II.

V projednávané věci Krajský soud v Praze svým usnesením ze dne 29. 9. 2017, č. j. -122, k odvolání povinných zrušil usnesení soudního exekutora JUDr. Lukáše Jíchy, Exekutorský úřad Přerov, ze dne 24. 5. 2017, č. j. 203 Ex 40027/16-71, jímž exekutor udělil příklep vydražitelce PNEU - Šafránek s.r.o. na v návrhu blíže určené pozemky. Odvolací soud konstatoval, že po udělení příklepu v dražbě povinní pohledávku oprávněné, její náklady a náklady exekuce zcela uhradili, čímž byla exekuce provedena a zanikly účinky všech vydaných exekučních příkazů. V důsledku této skutečnosti nemohl odvolací soud usnesení soudního exekutora přezkoumat, takže je zrušil a pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení rozhodl o zastavení řízení.

K podanému dovolání vydražitelky změnil Nejvyšší soud shora citované usnesení krajského soudu tak, že se usnesení soudního exekutora JUDr. Lukáše Jíchy, Exekutorský úřad Přerov, ze dne 24. 5. 2017, č. j. 203 Ex 40027/16-71, o udělení příklepu potvrzuje. Dovolací soud uzavřel, že byla-li exekuce zahájena dne 19. 10. 2016, měl odvolací soud důsledně aplikovat ustanovení , ve znění účinném po 1. 1. 2013 a po příklepu (24. 5. 2017) k námitce povinných zkoumat, zda nebylo draženo za situace, kdy exekuce měla být zastavena. Tvrzení povinných, že dne 26. 7. 2017, tedy po udělení příklepu, zaplatili vymáhanou pohledávku s příslušenstvím, nepředstavuje podle Nejvyššího soudu důvod pro zastavení exekuce, který by zde existoval v době konání dražby - nemůže tak být důvodem pro změnu usnesení o příklepu.

Stěžovatel v ústavní stížnosti poukázal na to, že odvolací soud nevzal v potaz, že odvolání proti usnesení o příklepu mělo v tomto případě odkladný účinek, tj. předmětné usnesení o příklepu nenabylo právní moci. Současně s podáním odvolání uhradil stěžovatel celou exekuovanou částku v plné výši, což mělo za následek ukončení exekuce z důvodu vymožení pohledávky. V situaci, kdy se vlastnické právo k vydraženým nemovitostem nabývá až zápisem do katastru nemovitostí, a to na základě pravomocného usnesení o příklepu, měla být ze strany Nejvyššího soudu poskytnuta stěžovateli ochrana.

Dále má stěžovatel za to, že v projednávané věci nemohlo dojít ke zneužití procesního práva, neboť žádnému z účastníků nebyla způsobena újma. Stěžovatel má za to, že usnesením Nejvyššího soudu došlo k zásahu do základních práv, jež jsou mu garantována d.

III.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud není další instancí v soustavě obecných soudů a není zásadně oprávněn zasahovat do jejich rozhodovací činnosti, neboť není vrcholem jejich soustavy (srov. , a y). Úkolem Ústavního soudu je ochrana ústavnosti (y), nikoliv běžné zákonnosti. Postup v soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu a výklad a aplikace jiných než ústavních předpisů je záležitostí obecných soudů. Jejich úloha spočívá v tom, aby zkoumaly a posoudily, zda jsou dány podmínky pro aplikaci toho či onoho právního institutu, a aby své úvahy v tomto směru zákonem stanoveným postupem odůvodnily. Zásah Ústavního soudu připadá v úvahu toliko při zjištění nejzávažnějších pochybení, představujících porušení ústavně zaručených základních práv a svobod, zejména pak pokud by závěry obecných soudů byly hrubě nepřiléhavé a vykazovaly znaky libovůle. To však v projednávaném případě zjištěno nebylo.

Právní argumentace stěžovatele je založena pouze na polemice s právním názorem Nejvyššího soudu, vycházející z ustanovení podústavního práva. Pokud stěžovatel namítá, že v jeho věci nebylo vzato v potaz to, že rozhodnutí o příklepu nebylo v době uhrazení dlužné částky ještě v právní moci, neboť bylo podáno odvolání, zcela přehlíží ustanovení Z něj se podává, že "odvolací soud usnesení o příklepu změní tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona. Ze stejných důvodů změní odvolací soud i usnesení o předražku. Ustanovení se nepoužije." Z uvedeného je zřejmé, že dojde-li v rámci dražby k příklepu, je možnost podání odvolání limitována na shora uvedené případy. Stěžovatel přitom ve své ústavní stížnosti neuvádí, že by došlo k jejich naplnění.

Ústavní soud má tak za to, že Nejvyšší soud ústavní stížností napadené usnesení řádně odůvodnil a z ústavněprávního hlediska mu není čeho vytknout.

Z výše vyložených důvodů předmětnou ústavní stížnost odmítl bez přítomnosti účastníků řízení, mimo ústní jednání jako návrh zjevně neopodstatněný podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. ledna 2019

David Uhlíř v. r.

předseda senátu