Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 3531/2020

25 Cdo 3531/2020-79

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudkyň JUDr. Martiny Vršanské a JUDr. Hany Tiché v právní věci žalobce: J. V., narozený XY, bytem XY, zastoupený Mgr. Kateřinou Mayerovou Bitterovou, advokátkou se sídlem Baarova 1594/16, Teplice, proti žalované: Schlieger, s. r. o., IČO 28787803, se sídlem Sokolohradská 1728, Chotěboř, zastoupená JUDr. Tomášem Těmínem, Ph.D., advokátem se sídlem Karlovo náměstí 559/28, Praha 2, o 73 523,39 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 5. 2020, č. j. -59, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Okresní soud v Ústí nad Labem rozsudkem pro uznání ze dne 3. 12. 2019, č. j. -29, uložil žalované zaplatit žalobci 73 523,39 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 24. 1. 2018 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení. Rozhodl tak podle o žalobě na náhradu škody způsobené poškozením domu žalobce při žalovanou prováděné opravě solární soustavy umístěné na domě, neboť žalovaná se ve lhůtě 30 dnů od doručení kvalifikované výzvy podle dne 25. 10. 2019 do její datové schránky nevyjádřila a podmínky pro jeho vydání byly splněny.

Krajský soud v Ústí nad Labem k odvolání žalované rozsudkem ze dne 25. 5. 2020, č. j. -59, potvrdil rozsudek pro uznání a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Nepřisvědčil argumentaci žalované, že žaloba neobsahovala všechny právně významné skutečnosti, a proto soud prvního stupně neměl vydávat kvalifikovanou výzvu. Žaloba měla veškeré náležitosti, byla určitá, srozumitelná a netrpěla vadami, které by bránily pokračování v řízení, a tudíž ani vydání kvalifikované výzvy. Tu je možné vydat, jsou-li žalobou dostatečně vylíčeny rozhodující skutečnosti ve smyslu , které činí žalobu projednatelnou. Žalobní nárok vycházel ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě, žalobce vylíčil dostatečně rozhodující skutečnosti, popsal okolnosti protiprávního jednání žalované, vzniku škody a příčinné souvislosti mezi jednáním žalované a škodou, dále označil důkazy, jichž se dovolával, a z žaloby tak bylo jednoznačně patrno, čeho se domáhá. Žaloba byla projednatelná a poskytovala dostatečný základ pro vydání kvalifikované výzvy podle a následné vydání rozsudku pro uznání podle

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení tím, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 4. 2018, sp. zn. , a ze dne 14. 10. 2004, sp. zn. ) a rozhodovací praxe Ústavního soudu (odkázala na nález Ústavního soudu ze dne 13. 10. 2016, sp. zn. ). Odvolací soud nerozlišil mezi vadou žaloby z procesního hlediska podle a vadou žaloby z hlediska možnosti vydání kvalifikované výzvy podle Podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. není pro posouzení možnosti vydat kvalifikovanou výzvu relevantní, že nebylo potřeba odstranění vad žaloby postupem podle Žaloba neobsahovala všechny právně významné skutečnosti, které by umožnily využít kvalifikované výzvy, zejména neobsahovala určení subjektu, který se dopustil protiprávního jednání, a žalovaná škoda byla v rozporu s tvrzeními žalobce o její výši. V žalobě zůstala zcela bez povšimnutí otázka příčinné souvislosti, načež odvolací soud dospěl k chybnému závěru, že příčinná souvislost z tvrzení žalobce vyplývá. Příčinná souvislost musí být především prokázána, tj. musí být v žalobě uvedeny konkrétní skutečnosti a důkazy, na jejichž základě má být prokázána. Dovolatelka navrhla rozsudek odvolacího soudu zrušit a vrátit mu věc k dalšímu řízení.

Žalobce se ztotožnil se závěry odvolacího soudu a navrhl odmítnutí dovolání, případně jeho zamítnutí, pokud by bylo dovolacím soudem shledáno přípustným.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) shledal, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení ( ), za splnění zákonné podmínky advokátního zastoupení dovolatelky ( a 4 ), avšak není přípustné ( ).

Usnesení podle ustanovení je právním prostředkem přípravy jednání, kterou soud provádí se záměrem, aby bylo možné věc rozhodnout zpravidla při jediném jednání. Předpokladem pro vydání tohoto usnesení není pouze povaha věci vyžadující mimořádně obtížné zjišťování skutkového stavu, ale jeho vydání odůvodňují také takové okolnosti případu, kdy dosavadní poznatky ukazují, že - ačkoliv by podle své povahy nemuselo jít o věc z hlediska zjišťování skutkového stavu mimořádně obtížnou - tu jsou takové mimořádné skutečnosti, které vedou k závěru, že bez písemného vyjádření žalovaného ve věci nemůže být první jednání připraveno tak, aby při něm mohlo být zpravidla o sporu rozhodnuto. Vydání usnesení podle je vyloučeno jen ve zcela jednoduchých věcech, které nevyžadují podrobnější a rozsáhlejší přípravu jednání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 8. 2004, sp. zn. , publikované v časopise Soudní judikatura pod č. 173/2004). Žalobu o náhradu škody způsobené při provádění díla nelze považovat za zcela jednoduchou věc nevyžadující podrobnější a rozsáhlejší přípravu jednání. K přípravě jednání – a v jejím rámci též k vydání usnesení podle – soud přistoupí až tehdy, jsou-li splněny podmínky řízení a byly-li odstraněny případné vady v žalobě. Má-li žaloba vady, soud žalobu odmítne, nebyla-li přes výzvu předsedy senátu řádně opravena nebo doplněna a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2009, sp. zn. , ze dne 26. 3. 2009, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. , případně ze dne 1. 8. 2016, sp. zn. ). Nedostatek náležitostí žaloby brání jejímu věcnému projednání a pokračování v řízení, neobsahuje-li vylíčení rozhodujících skutečností nebo jejich vylíčení je natolik neúplné, neurčité nebo nesrozumitelné, že nelze bez dalšího stanovit, jaký skutek má být předmětem řízení, nebo mezi tvrzenými skutečnostmi a žalobním petitem je logický rozpor, resp. z žaloby nevyplývá vztah mezi skutkovými tvrzeními a petitem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. , ze dne 15. 10. 2002, sp. zn. , publikované v časopise Soudní judikatura pod č. 209/2002, ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. , publikované v časopise Soudní judikatura pod č. 135/2003). Jsou-li tyto náležitosti žaloby splněny, je soud oprávněn kvalifikovanou výzvu podle vydat. Rozsudkem pro uznání podle lze vyhovět pouze žalobě, která je nejen dostatečně určitá a srozumitelná, ale obsahuje skutková tvrzení, z nichž vyplývá žalobou uplatněný nárok, odpovídající skutkové podstatě konkrétní hmotněprávní normy. Taková tvrzení pak soud může pokládat za nesporná, dokazování neprovádí a rozhodne na základě zákonné fikce uznání uplatněného nároku žalovaným.

V daném případě žalobce podal žalobu, která obsahovala veškeré zákonné náležitosti ve smyslu , nejednalo se o žalobu neurčitou, nesrozumitelnou či nejasnou. Dostatečně v ní vylíčil skutková tvrzení nezbytná pro právní posouzení věci, zejména označil odpovědnou osobu (po částečném zpětvzetí žaloby určil výlučně žalovanou jako škůdce), popsal protiprávní jednání (žalovaná prostřednictvím subdodavatele prováděla opravu solární soustavy na domě, při které subdodavatel poškodil střechu provrtáním střešní fólie) a škodu (poškození střešní konstrukce při opravě a poškození tepelné izolace zatékáním vody, která vyčíslil znaleckým posudkem). Těmto tvrzením odpovídal navrhovaný petit (uložení povinnosti zaplatit škodu ve výši určené znaleckým posudkem), včetně tvrzení umožňujících učinit závěr o příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním žalované a škodou na domě (škoda vznikla v důsledku poškození střechy při montáži solárního systému a následného zatékání vody děrami ve střešní fólii).

Odvolací soud se tedy neodchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu vztahující se ke splnění podmínek pro vydání kvalifikované výzvy a následně rozsudku pro uznání. Tento závěr není v rozporu s žalovanou předloženými rozhodnutími Nejvyššího soudu, která jsou s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu v souladu a sama ji shodně shrnují. Navíc se v těchto rozhodnutích soudy zabývaly určitostí a úplností žalob na nahrazení projevů vůle žalovaného podle a , což je situace zcela odlišná od žaloby v nyní projednávané věci. Odkaz na nález Ústavního soudu sp. zn. není případný, neboť v něm Ústavní soud hodnotil splnění podmínek k vydání rozsudku pro uznání u žaloby o výživné. V nyní posuzované věci uplatněný nárok na náhradu škody není v rozporu s hmotným právem a nejedná se o věc, v níž by nebylo možno uzavřít a schválit smír ( ). Žalovaná se ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy k žalobě nevyjádřila. Byly tak splněny podmínky

Ze všech těchto důvodů dovolací soud dovolání žalované podle věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( věta druhá ).Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. 12. 2021

JUDr. Robert Waltr

předseda senátu