Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 2295/2003

U S N E S E N Í

I. Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 1.000.000,- Kč s příslušenstvím na náhradě škody, kterou jí měl způsobit žalovaný tím, že ji dne 30. 5. 1995 násilím vyvlekl z kanceláře zemědělského družstva B., způsobil jí tak zranění a snížil její důstojnost.

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou usnesením ze dne 26. 9. 2001, č. j. -37, odmítl návrh žalobkyně (podání ze dne 5. 1. 1998, doplněné podáním ze dne 17. 4. 1998) a rozhodl o náhradě nákladů řízení. S odkazem na ustanovení nepovažoval žalobu za dostatečně určitou, neboť žalobkyně ani po opakované výzvě blíže nespecifikovala, z jakých položek se skládá celková částka, kterou z titulu náhrady škody požaduje.

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 31. 5. 2002, č. j. -46, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Ve shodě se soudem prvního stupně dovodil, že návrh postrádá náležitosti předepsané ustanovením a ; žalobkyně požadovanou částku dostatečně nespecifikovala, tedy neuvedla, jakou částku požaduje z titulu bolestného, ušlé mzdy, ztížení společenského uplatnění, hotových výdajů spojených s léčením či z jiných důvodů. Navrhovaný žalobní petit podle odvolacího soudu nesplňuje požadavky kladené na jeho úplnost, určitost a srozumitelnost, zejména pak z něj není patrno, čeho se žalobkyně domáhá.

Proti usnesení odvolacího podala žalobkyně dovolání, které odůvodňuje podle ustanovení 241a odst. 2 písm. a), b) Namítá, že odvolací soud nijak „nesaturoval“ pochybení soudu prvního stupně, který žalobkyni k ochraně jejích zájmů ustanovil zástupkyni z řad advokátů, která však byla nečinná a kterou soud prvního stupně téhož dne, kdy vydal usnesení o odmítnutí návrhu žalobkyně, zprostil povinnosti žalobkyni zastupovat, aniž by jí však byl přidělen jiný zástupce; takový postup podle dovolatelky míří přímo proti vlastnímu smyslu ustanovení Dovolatelka dále uvedla, že požadovanou náhradu škody konkrétně vyčíslila, přičemž již v podání ze dne 15. 4. 1998 k výzvě soudu způsobem nepřipouštějícím odchylný výklad přehledně specifikovala jednotlivé položky náhrady škody (ztížení společenského uplatnění 120.000,- Kč, ušlá mzda - nárok za ztrátu na výdělku 300.000,- Kč, dále cestovní výlohy a peněžitá satisfakce z titulu ochrany osobnosti, s výhradou upřesnění výše v průběhu řízení). Měl-li soud prvního stupně za to, že některá z uvedených položek není způsobilá ke společnému řízení, mohl a měl postupovat podle ustanovení a vyloučit takovou věc k samostatnému řízení. Podle dovolatelky tedy její žaloba byla způsobilá k věcnému projednání a proto nepřicházela v úvahu možnost jejího odmítnutí podle ustanovení věty první Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu spolu s usnesením soudu prvního stupně a aby vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení oprávněnou osobou - účastníkem řízení - a po přezkoumání věci ve smyslu ustanovení dospěl k závěru, že dovolání žalobkyně, které je přípustné podle ustanovení , není důvodné.

V posuzovaném případě odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí žaloby (návrhu) s odůvodněním, že žaloba postrádá náležitosti předepsané ustanovením a a je neprojednatelná, neboť není dostatečně určitá a jednotlivé nároky požadované náhrady škody nejsou specifikovány.

Podle ustanovení věty první, druhé a čtvrté řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí ( ) obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních vztahů mezi žalobcem a žalovaným ( ), se nazývá žalobou.

Veškeré náležitosti je třeba v žalobě uvést takovým způsobem, aby z jejího obsahu jednoznačně vyplývaly, popřípadě aby je bylo možné bez jakýchkoliv pochybností z textu žaloby dovodit. Žalobní petit musí být úplný, určitý a srozumitelný. Požaduje-li žalobce peněžité plnění uplatněné z důvodu náhrady škody, musí být jasně a přesně udána peněžitá částka, kterou požaduje, jíž je soud v řízení i při rozhodování vázán a od níž se jen výjimečně může odchýlit v případech uvedených v (srov. rozsudek bývalého Nejvyššího soudu ČR z 23. 6. 1970, sp. zn. , publikovaný ve Sborníku NS ČSSR IV., na str. 702-703, který je i nadále uplatnitelný). Nemůže-li žalobce svůj peněžitý nárok přesně vyčíslit, musí jej uvést alespoň v přibližné výši (srov. usnesení NS ČR ze dne 15. 10. 2002, sp. zn. ). Jestliže žalobce požaduje, aby bylo rozhodnuto o více peněžitých nárocích se samostatným skutkovým základem (jde o tzv. objektivní kumulaci nároků), musí v žalobě uvést ohledně jednotlivých uplatněných nároků skutečnosti, kterými u těchto nároků vylíčí skutek (skutkový děj), a rovněž uvést peněžitou částku, kterou z titulu každého jednotlivého nároku požaduje zaplatit. Pokud tak neučiní, nemůže soud jednat o věci samé, stejně jako v případě uplatnění jen jednoho nároku na náhradu škody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 9. 2003, sp. zn. , publikované v Souboru rozhodnutí NS ČR, sv. 27, pod C 2261).

Neobsahuje-li žaloba všechny požadované náležitosti, předseda senátu usnesením vyzve žalobce, aby žalobu opravil nebo doplnil, určí mu k tomu lhůtu a poučí ho, jak je třeba opravu nebo doplnění provést ( ). Není-li přes výzvu předsedy senátu žaloba řádně opravena nebo doplněna a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením žalobu odmítne, jestliže byl žalobce o tomto následku poučen ( ).

Ze spisu vyplývá, že žaloba ze dne 29. 12. 1997, doručená okresnímu soudu dne 5. 1. 1998, kromě celkové částky 1.000.000,- Kč neobsahovala vyčíslení jednotlivých dílčích nároků, za něž žalobkyně označila bolestné, ztížení společenského uplatnění a ušlou mzdu. Usnesením ze dne 30. 3. 1998, sp. zn. -4, Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou žalobkyni vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů doplnila žalobu o specifikaci jednotlivých nároků a uvedla, jaké konkrétní částky požaduje; současně byla poučena o následcích nevyhovění výzvě. V podání ze dne 15. 4. 1998, doručeným okresnímu soudu dne 17. 4. 1998, žalobkyně uvedla, že na náhradě za ztížení společenského uplatnění požaduje částku 120.000,- Kč a na ušlé mzdě částku 300.000,- Kč, výši nároku na bolestné nesdělila a doplnila, že požaduje i blíže nespecifikované a nevyčíslené hotové výdaje na léčení a rovněž částku 1.000.000,- Kč z titulu práva na ochranu osobnosti; stejnou částku pak uvedla jako celkovou výši nároku do znění žalobního petitu. Přípisem ze dne 29. 7. 1999 byla žalobkyně znovu vyzvána ke specifikaci dosud nevyčíslených nároků. Usnesením Okresního soud v Rychnově nad Kněžnou ze dne 4. 4. 2001, sp. zn. -26, byla žalobkyni ustanovena zástupcem pro řízení advokátka JUDr. M. H. a rovněž jí soud adresoval výzvu k doplnění náležitostí žaloby. K žádosti advokátky, odůvodněné nedostatkem součinnosti ze strany žalobkyně, Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou usnesením ze dne 26. 9. 2001, sp. zn. -38, JUDr. M. H. zprostil povinnosti zastupovat žalobkyni.

Z uvedeného je zřejmé, že přes výzvu soudu k doplnění náležitostí žaloba ze dne 29. 12. 1997 (ani po doplnění podáním ze dne 15. 4. 1998) nesplňuje náležitosti vyžadované ustanovením zejména proto, že specifikace jednotlivých dílčích nároků na náhradu škody je zcela nedostatečná. Žalobkyně jednak vůbec nevymezila, jak vysoké jsou jednotlivé nároky na náhradu škody na zdraví, spočívající v náhradě bolestného a nákladů léčení. Navíc za situace, kdy současně požaduje peněžité zadostiučinění z titulu ochrany osobnosti ve výši 1.000.000,- Kč, je celkově požadovaná částka 1.000.000,- ve zjevném rozporu s rozsahem dosud specifikovaných dílčích nároků. Tyto nedostatky, které nebyly v průběhu řízení ani přes řádnou výzvu soudu adresovanou jak žalobkyni, tak později její zástupkyni, odstraněny, ačkoliv byla žalobkyně poučena o procesních následcích nečinnosti, brání pokračování v řízení a odvolací soud správně potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně žalobu odmítl.

K dovolacím námitkám je třeba uvést, že nedostatek vymezení výše jednotlivých nároků nebyl odstranitelný ani tím (jak se navrhuje v dovolání), že by byly vyloučeny části nároků k samostatnému projednání, neboť nebylo-li vzhledem k rozporu mezi celkově uplatněnou částkou a jednotlivými, byť zčásti specifikovanými, dílčími nároky možno dovodit jednoznačně jejich výši, nebyly podmínky pro projednání žádného z uplatněných dílčích nároků. Dovolatelce nelze přisvědčit ani v tom, že byla-li JUDr. M. H. zproštěna povinnosti zastupovat ji v řízení usnesením ze stejného dne, kdy byla žaloba odmítnuta, došlo k porušení ustanovení zajišťujícího právo na bezplatné zastupování. Nejde totiž o případ, že by soud pominul žádost účastníka řízení o ustanovení zástupce nebo o ní nerozhodl dříve, než učiní další úkony v řízení (srov. usnesení NS ČR ze dne 25. února 2004, sp. zn. , publikované v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, sv. 28, pod C 2319), naopak je zřejmé, že žalobkyni byla zástupkyně ustanovena a žalobkyně tedy byla zastoupena až do okamžiku, kdy soud rozhodl o odmítnutí žaloby.

Z uvedeného je zřejmé, že rozhodnutí odvolacího soudu je správné, Nejvyšší soud České republiky proto dovolání zamítl ( část věty před středníkem ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a , neboť žalobkyně s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu nákladů řízení právo a žalovaným v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. října 2004

JUDr. Petr Vojtek,v.r.

předseda senátu