Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 3555/2021

23 Cdo 3555/2021-225

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Mgr. Marka Del Favera, Ph.D., a JUDr. Pavla Příhody ve věci žalobkyně ŠkoFIN, s. r. o., se sídlem v Praze 5, Pekařská 635/6, identifikační číslo osoby 45805369, zastoupené JUDr. Stanislavem Dvořákem, Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem v Praze 8, Pobřežní 394/12, proti žalovanému L. J., narozenému XY, se sídlem v CX, identifikační číslo osoby XY, zastoupenému Mgr. Liborem Hlavsou, advokátem se sídlem v Plzni, Klatovská třída 73/7, o zaplacení 50 346,30 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 6. 2021, č. j. -200, takto:

Odůvodnění:

Okresní soud Plzeň-město rozsudkem ze dne 14. 1. 2021, č. j. -154, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 50 346,30 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč (výrok I) a rozhodl o povinnosti žalovaného k náhradě nákladů řízení žalobkyni ve výši 35 563,20 Kč (výrok II).

Krajský soud v Plzni k odvolání žalovaného v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v části výroku I, kterou bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku 18 133,30 Kč (bezdůvodné obohacení) s tam specifikovaným úrokem z prodlení a částku 1 200 Kč (první výrok), ve zbývající části výrok I rozsudku soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu o zaplacení částky 32 213 Kč (náhrady škody) s tam specifikovaným úrokem z prodlení zamítl (druhý výrok), a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 12 787 Kč (třetí výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu v rozsahu jeho prvního výroku podal žalovaný včasné dovolání, v němž navrhoval zrušení napadeného rozsudku v dovoláním dotčeném výroku a vrácení věci odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle dovolání podle není přípustné proti rozsudkům a usnesením vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

Podle výkladu přijatého v ustálené rozhodovací praxi dovolacího soudu je sice nutno pro posouzení přípustnosti dovolání z hlediska finančního limitu považovat za rozhodnou výši peněžitého plnění, jež bylo předmětem odvolacího řízení, avšak pouze v rozsahu, jenž může být rozhodnutím dovolacího soudu dotčen, tedy v rozsahu, o němž bylo rozhodnuto dovoláním napadeným výrokem. Tento závěr vyplývá též z důvodové zprávy k , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, jež dokládá záměr zákonodárce, aby zněním účinným od 30. 9. 2017 byla zúžena možnost podání dovolání v tzv. bagatelních věcech, nikoli rozšířena (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. , ze dne 30. 8. 2018, sen. zn. , ze dne 8. 4. 2019, sp. zn. , ze dne 15. 8. 2019, sp. zn. , ze dne 23. 4. 2020, sp. zn. , ze dne 14. 4. 2021, sp. zn. , ze dne 14. 7. 2021, sp. zn. , a ze dne 11. 11. 2021, sp. zn. , jež jsou veřejnosti dostupná na https://www.nsoud.cz). Tuto rozhodovací praxi shledal ústavně souladnou též Ústavní soud (srov. například usnesení ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. , či ze dne 19. 10. 2021, sp. zn. , jež jsou veřejnosti dostupná na https://nalus.usoud.cz).

V nyní posuzované věci je dovoláním napaden výrok rozsudku odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění ve výši 18 133,30 Kč s příslušenstvím. Jelikož toto peněžité plnění nepřevyšuje částku 50 000 Kč a současně se nejedná o vztah ze spotřebitelské smlouvy ani o pracovněprávní vztah, je přípustnost dovolání vyloučena vzhledem k ustanovení .

Na tomto závěru nemůže nic změnit ani nesprávné poučení odvolacího soudu o možnosti podat dovolání za podmínek uvedených v , neboť nesprávné poučení odvolacího soudu přípustnost dovolání nezakládá. Podle ustanovení dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu pouze tehdy, pokud to zákon připouští. Není-li možnost podat dovolání v zákoně stanovena, pak jde vždy – bez zřetele k tomu, jakého poučení se účastníkům řízení ze strany soudu dostalo – o dovolání nepřípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Nejvyšší soud vzhledem k výše uvedenému, aniž nařizoval jednání ( věta první ), dovolání žalovaného odmítl podle ustanovení pro nepřípustnost.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat (srov. větu druhou ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 22. 12. 2021

Mgr. Jiří Němec

předseda senátu