Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1151/2021

20 Cdo 1151/2021-75

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné PERFECT INVEST, a. s., se sídlem v Třebíči - Vnitřním Městě, Karlovo nám. 34/28, identifikační číslo osoby 27736997, proti povinným 1) LIMA REAL DEVELOPMENT, s. r. o., se sídlem v Přerově, Čechova 1159/13, identifikační číslo osoby 25542117, 2) M. B., narozenému XY, bytem ve XY, a 3) BYTY V OLOMOUCI s. r. o., se sídlem v Přerově, Husova 2250/12, identifikační číslo osoby 06626939, za účasti manželky povinného 2) M. B., narozené XY, bytem ve XY, vyjma povinné 3) zastoupenými JUDr. Leonou Grumlíkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Údolní 550/61, pro 5 160 000 Kč a smluvní pokutu 0,3% denně z částky 5 160 000 Kč od 23. 11. 2019 do zaplacení, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. , o dovolání povinných 1) a 2) a manželky povinného 2) proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 30. listopadu 2020, č. j. -55, t a k t o:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

1) Ve shora označené věci Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci (dále „odvolací soud“) k odvolání povinných 1) a 2) a manželky povinného 2) usnesením ze dne 30. 11. 2020, č. j. -55, potvrdil usnesení Okresního soudu v Přerově (dále „soud prvního stupně“) ze dne 9. 7. 2020, č. j. -38, ve výroku o zamítnutí návrhu odvolatelů na zastavení exekuce.

2) Odvolací soud vyšel ze zjištění, že v exekuci, jejímž vedením byl pověřen soudní exekutor Mgr. Marek Jenerál, Exekutorský úřad Zlín, je exekučním titulem pro vymáhání pohledávky oprávněné společnosti ve výši 5 160 000 Kč a smluvní pokuty (viz její specifikace v záhlaví tohoto usnesení) notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný notářkou v Třebíči JUDr. Věrou Hodějovskou dne 27. 8. 2019 pod sp. zn. NZ 453/2019, N 469/2019 (dále „notářský zápis“ nebo „exekuční titul“), jehož obsahem je uznání dluhu z titulu úvěrové smlouvy ze dne 16. 8. 2019 č. 108219 (dále „smlouva“ či „smlouva o úvěru“) uzavřené mezi oprávněnou a povinnou 1); povinní 2) a 3) jsou přistupivšími dlužníky z pozice smluvních ručitelů. Úvěr ve výši 4 300 000 Kč měl být uhrazen ve 12 měsíčních splátkách, první dne 20. 9. 2019 a poslední dne 20. 8. 2020, přičemž úvěrující oprávněná a úvěrovaná povinná 1) vystupovaly jako podnikatelé. Důvodem návrhu na zastavení exekuce podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále „ “), bylo tvrzení odvolatelů, že smlouva je postižena absolutní neplatností, neboť se jednalo o „zastřený právní úkon“, který ve skutečnosti směřoval k poskytnutí spotřebitelského úvěru ve prospěch povinné 1); neplatný je tak rovněž notářský zápis. Manželka povinného 2) dále namítala, že vymáhaný závazek nepředstavující obstarávání běžných potřeb rodiny převzal povinný 2) bez jejího souhlasu.

3) Odvolací soud předně označil skutková zjištění soudu prvního stupně za správná a na tato zjištění odkázal. Citoval mj. ustanovení , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ex. řád“), a , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále rovněž „o. z.“), a se zaměřením na problematiku notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti uzavřel, že posuzovaná smlouva o úvěru, jež byla „právním důvodem notářského zápisu“, nemá povahu spotřebitelské smlouvy, byla-li nepochybně uzavřena mezi podnikateli (nadto právnickými osobami) v souvislosti s jejich podnikatelskou činností (jak z celého obsahu smlouvy vyplývá). Odvolateli tvrzené „zastření“ skutečného účelu právního jednání tím „ztrácí na významu za situace, kdy ochrana poskytovaná výlučně spotřebiteli se nevztahuje na právnické osoby“. Pro aplikaci o. z. není rozhodné, že manželství povinného 2) a jeho manželky bylo uzavřeno již v roce 1990, ale podstatné je zjištění, že uvedené manželství dosud trvá a společné jmění manželů „nebylo modifikováno“. Námitka manželky povinného 2), že ona není odpovědná za vzniklý dluh, je irelevantní, neboť i v případě závazku, jež není součástí společného jmění manželů ( ve spojení s o. z.), může být dluh uspokojen krom výlučného majetku dlužníka (manžela) rovněž z majetku náležejícího do společného jmění manželů(s odkazem na dovolacím soudem citovaný o. z.).

4) Proti usnesení odvolacího soudu podali povinní 1) a 2) a manželka povinného 2) společné dovolání, jehož přípustnost vymezili tvrzením, že rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, a to „zda skutečnost, kdy věřitel při vědomosti o tom, že ručitel je ženatý, uzavře s ručitelem a společnostmi, které ručitel ovládá, úvěrovou smlouvu a ručitelský závazek, bez udělení souhlasu manželky s takovým jednáním, (ne)vede k neplatnosti právního jednání“ podle o. z. Dovolatelé zdůraznili, že posouzení uvedené otázky, „ač je podstatná pro celou řešenou věc“, soudy obou stupňů neučinily, byť příslušnou námitku dovolatelé (především manželka druhého povinného) uplatnili již na počátku řízení.

5) V otázkách „hmotněprávního nároku v notářském zápisu o svolení k vykonatelnosti“, „absence souhlasu manželky povinného ve vztahu k podnikání“ a „posuzování charakteru úvěrové smlouvy“ se odvolací soud (a rovněž soud prvního stupně) odchýlil od ustálené praxe dovolacího soudu, v případě první otázky od usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. října 2016, sp. zn. , druhé otázky od usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. prosince 2017, sp. zn. , a třetí otázky od rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. března 2020, sp. zn. .

6) Z uvedených důvodů dovolatelé navrhli zrušení usnesení odvolacího soudu a současně i soudu prvního stupně, jemuž věc bude vrácena k dalšímu řízení.

7) Oprávněná ve svém vyjádření odkázala na správná zjištění a závěry soudů obou stupňů, argumentaci dovolatelů označila „za ryze účelovou, zjevně a svévolně bránící a prodlužující exekuční řízení“, a navrhla, aby dovolací soud dovolání odmítl jako nepřípustné, případně zamítl.

8) Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (viz ) rozhodl o dovolání povinných 1) a 2) a manželky povinného 2) podle ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále opět „ “, a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno k tomu legitimovanými účastníky exekučního řízení ( a 2 ex. řádu) ve lhůtě uvedené v ustanovení , dospěl bez jednání ( věta první ) k závěru, že dovolání není přípustné ( ).

9) Primárně nelze pochybovat o tom, že byla-li posuzovaná úvěrová smlouva, která tvoří obsah notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti, uzavřena dne 16. 8. 2019, řídí se její vznik, jakož i práva a povinnosti z této smlouvy ve znění účinném od 1. 1. 2014 ( ).

10) Podle § 731 o. z. vznikl-li dluh jen jednoho z manželů za trvání společného jmění, může se věřitel při výkonu rozhodnutí uspokojit i z toho, co je ve společném jmění.

11) Ve věci účastníků není rozporováno, že povinný 2) uzavřel ručitelský závazek ve vztahu k vymáhané pohledávce za trvání manželství s M. B., tedy v době jejich dosud existujícího společného jmění. Za takového stavu otázka vycházející z absence souhlasu manželky povinného 2) s uvedeným ručením a vědomosti věřitele o existenci manželství povinného 2) jakožto ručitele nemá z hlediska exekučního postihu majetku v režimu společného jmění manželů význam s ohledem na jednoznačnou dikci o. z., tudíž na řešení předestřené otázky napadené usnesení odvolacího soudu nezávisí ve smyslu Jiná situace by nastala v případě projevu výslovného nesouhlasu manžela povinného s dluhem manžela vůči věřiteli bez zbytečného odkladu poté, co se manžel povinného o dluhu dozvěděl (viz o. z. a možnost dílčího postihu společného jmění); dovolatelé (logicky především manželka druhého povinného) však taková tvrzení v předchozím řízení i v dovolání neuplatnili.

12) Zbývající část dovolání, v níž dovolatelé upozorňují na rozpor s oznámenou judikaturou dovolacího soudu, trpí nedostatečnou specifikací řešené otázky (řešených otázek). Dovolatelé v bodě III. A/ až C/ dovolání použili (spíše) obecnější formulace námitek (A/ „K hmotněprávnímu nároku v notářském zápisu o svolení k vykonatelnosti“, B/ „Absence souhlasu manželky povinného ve vztahu k podnikání“, a C/ „Ve vztahu k posuzování charakteru úvěrové smlouvy č. 108219 ze dne 16. 8. 2019“), ovšem z argumentace k jednotlivým bodům vyplývají již předešlé námitky týkající se (ne)platnosti úvěrové smlouvy a s ní spojeného závazku ručení pro nesouhlas manželky povinného 2), vědomosti věřitele o manželství povinného 2) a skutkových okolností úvěrové smlouvy ve spojení se „zastřením“ jejího spotřebitelského charakteru. Nelze-li z dovolání jednoznačně seznat, jaká konkrétní otázka měla být řešena v rozporu s oznámenou judikaturou dovolacího soudu, není, resp. nemůže být, požadavek řádného vymezení přípustnosti dovolání naplněn.

13) Pro úplnost dovolací soud podotýká, že ohlášené usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. října 2016, sp. zn. , bylo založeno na již konstantním závěru dovolacího soudu o formální povaze notářského zápisu, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. prosince 2017, sp. zn. , vychází ze zcela jiného skutkového stavu věci oproti věci posuzované (rukojemského závazku povinné osoby na směnce a souhlasu manžela povinné s použitím společného majetku pro podnikání povinné) a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. března 2020, sp. zn. , se zabýval právním vztahem z úvěrové smlouvy a zastřeným právním úkonem v režimu dřívějších právních předpisů ( , , ve znění účinném do 31. 12. 2013, a , obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013). Žádnému z uvedených rozhodnutí dovolacího soudu napadené usnesení odvolacího soudu nekonkuruje (hlediskem ).

14) Polemika dovolatelů se skutkovými okolnostmi uzavřené smlouvy o úvěru (ohledně charakteru smlouvy, jenž měl být podle dovolatelů spotřebitelský) sama o sobě přípustnost dovolání nezakládá (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2014, sp. zn. ).

15) Nejvyšší soud ze shora uvedených důvodů bez jednání ( ) dovolání podle odmítl.

16) O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodováno ve zvláštním režimu (viz § 87 a násl. ex. řádu).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 10. 11. 2021

JUDr. Aleš Zezula

předseda senátu