Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3953/2016

20 Cdo 3953/2016

U S N E S E N Í

Ing. L. Z.

R. B.

, zastoupenému Mgr. Jaromírem Závadou, advokátem se sídlem v Krnově, Hlavní náměstí 1a, o částečném zastavení exekuce vedené u soudního exekutora JUDr. Josefa Lavičky, Exekutorský úřad Cheb, pod sp. zn. 176 EX 03927/13, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 4. 2016, č. j. -87, takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 4. 2016, č. j. -87,

se zrušuje

a věc

se vrací

tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud ve Frýdku-Místku usnesením ze dne 5. 10. 2015, č. j. -55, vyhověl návrhu povinného na částečné zastavení exekuce, vedené soudním exekutorem JUDr. Josefem Lavičkou na základě notářského zápisu ze dne 16. 9. 2013, sp. zn. NZ 203/2013, N 223/2016, sepsaného notářkou Mgr. Adélou Gabányiovou (exekučního titulu), v části týkající se „smluvního penále“ (výrok I.), a v této části výkon rozhodnutí odložil (výrok II.), když dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě ve smlouvě o půjčce ze dne 7. 12. 2012 je pro jeho neurčitost neplatné.

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 26. 4. 2016, č. j. -87, toto rozhodnutí změnil, a návrh povinného na zastavení exekuce v části týkající se „smluvního penále“ a návrh na odklad provedení exekuce zamítl. Odvolací soud se neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně o absolutní neplatnosti ujednání „smluvního penále“ (ve smyslu smluvní pokuty) obsaženém ve smlouvě o půjčce, neboť došlo k odstranění neurčitosti této části smlouvy následným jednáním jeho účastníků, jmenovitě právě vykonávaným notářským zápisem, resp. jím založeného výkladu tohoto ujednání.

Povinný napadl usnesení odvolacího soudu dovoláním, jehož přípustnost spatřuje ve skutečnosti, že napadené rozhodnutí závisí na posouzení otázky hmotného práva, při jejímž posouzení se dovolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Konkrétně má dovolatel za to, že smlouva o půjčce obsahuje nejasná a neurčitá ujednání o smluvní pokutě, která nemohou být – pro jeho zvláštní povahu – zhojena notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti. Napadené rozhodnutí odvolacího soudu tím spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a je v kolizi se závěry přijatými v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2014, sp. zn. ; dovolatel proto navrhl, aby je dovolací soud zrušil a věc vrátil k dalšímu projednání.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013, dále jen „ “ (srov. čl. II, bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Dovolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou ( ), řádně zastoupenou advokátem ( ), odpovídá i požadavku náležitého uvedení, v čem je spatřováno splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( , ), a obsahuje též srozumitelně formulovaný dovolací důvod ( , odst. 3 ), který tyto předpoklady přípustnosti dovolání obsahově (věcně) vystihuje.

Dovolání je tak formálně podáním bezvadným.

Je tedy nezbytné vyřešit otázku, zda dovolatem vymezené splnění podmínky přípustnosti dovolání reálně obstojí, tedy zda skutečně napadené rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, závisí na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené praxe dovolacího soudu – konkrétně od usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2014, sp. zn. .

V kladném případě bude dovolání přípustné, a neshledá-li dovolací soud důvod toto usnesení překonat, bude i opodstatněné.

Podle ustálené judikatury soudů je notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný podle zvláštního právního předpisu ve smyslu ustanovení exekučního řádu titulem pro exekuci, jestliže splňuje formální náležitosti stanovené pro sepisování notářských zápisů o právních úkonech uvedené zejména v ustanovení a násl. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění (dále jen „not. ř.“), tj. obsahuje-li dohodu osoby oprávněné ze závazkového právního vztahu s osobou ze závazkového právního vztahu povinnou, v níž jsou přesně individualizovány oprávněná a povinná osoba a vyznačeny právní důvod plnění, předmět plnění (přesný obsah a rozsah plnění) a doba plnění (přesně a určitě určena doba, do které se povinná osoba zavazuje předmět plnění poskytnout oprávněné osobě), a jestliže osoba povinná v něm svolila k vykonatelnosti (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. dubna 1999, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Stejně tak je judikatorně fixováno, že dohoda oprávněné a povinné osoby, obsažená v notářském zápisu se svolením k vykonatelnosti, nemá hmotněprávní povahu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. srpna 2004, sp. zn. ); jde o jednu z náležitostí, kterou musí exekutorský zápis se svolením k vykonatelnosti obsahovat, aby byl z materiálního hlediska vykonatelný, a tato dohoda sama o sobě nemá za následek vznik, změnu nebo zánik práv nebo povinností účastníků právního vztahu (pročež nemůže být ani narovnáním či novací). I když je exekutorský zápis se svolením k vykonatelnosti titulem pro nařízení exekuce, není rozhodnutím (nemá účinky, které zákon s rozhodnutím spojuje), a není sám o sobě samostatným zavazovacím důvodem a ani se jím nezakládá domněnka o existenci dluhu v době jeho sepsání. Skutečnost, že se osoba povinná zavázala poskytnout oprávněné osobě stanovené plnění a že dohoda o tom byla uvedena v exekutorském zápise se svolením k vykonatelnosti, rovněž nepředstavuje překážku, která by bránila projednání sporu o stejné plnění před soudem.

Z uvedeného vyplývá, že exekutorský zápis se svolením k vykonatelnosti má jen formální charakter, a obsahuje jen takové náležitosti, které jsou potřebné k tomu, aby byl jako titul pro nařízení exekuce vykonatelný; exekutor jej sepíše na základě dohody oprávněné a povinné osoby, aniž by byl oprávněn zkoumat její podklad v hmotném právu, a činí tak na základě prohlášení povinné osoby, jímž svoluje k jeho vykonatelnosti (obdobně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. června 2011, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. dubna 2011, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. února 2005, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 5, ročníku 2005, pod číslem 81).

Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 10. 10. 2000, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura, č. 1, ročník 2001, pod č. 15, odůvodnil závěr, že nařídí-li soud podle notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti ( ) výkon rozhodnutí, ačkoliv oprávněný nemá na vymáhané plnění podle hmotného práva nárok, je to důvodem k zastavení výkonu rozhodnutí podle ustanovení

Konečně v usnesení ze dne 29. 7. 2014, sp. zn. , na něž poukázal dovolatel, upřesnil Nejvyšší soud, že platební povinnosti, k jejichž splnění se povinný zavázal v dohodě obsažené v exekutorském zápise se svolením k vykonatelnosti, lze poměřovat jen tím, jaké povinnosti pro něj vyplývají z uzavřeného hmotněprávního úkonu (který byl podkladem pro sepis tohoto zápisu), jež nesplnil. Neměl-li by oprávněný podle hmotného práva nárok na vymáhané plnění oproti tomu, co účastníky bylo dohodnuto v exekutorském zápise se svolením k vykonatelnosti jen v určitém rozsahu (určité části), bylo by to důvodem pro částečné zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce) podle ustanovení , ve spojení s ustanovením

Odtud – coby určující – se podává, že jinak regulérní názor odvolacího soudu, využít k výkladu právního jednání i „následné chování“ jeho účastníků, má zde specifické limity; jinak řečeno, exekutorský zápis se svolením k vykonatelnosti – oproti názoru odvolacího soudu – interpretačně ve vztahu k původnímu ujednání účastníků využít nelze, neboť jen to je rozhodné, zatímco, jak bylo výše zaznamenáno, exekutorský zápis má jen „formální“, nikoli hmotněprávní, povahu.

Pakliže z bodu 3.5 smlouvy o půjčce uzavřené mezi oprávněným a povinným obsahujícím ustanovení o smluvní pokutě není zřejmé, jak má být smluvní pokuta „ve výši 0,3 % za každý den prodlení až do úplné úhrady dlužné částky“ zjištěna (zda „z původně zapůjčené peněžní částky či z částky aktuálně dlužné“, jak mínil soud prvního stupně) a nelze tak spolehlivě určit ani z jiných ujednání smlouvy o půjčce, jde o ujednání neurčité, a tím neplatné dle ustanovení ve spojení s ustanovením , , ve znění tehdejších předpisů. Notářský zápis sepsaný na tomto základě proto – v části ujednání o smluvní pokutě („penále“) – není, jak se podává ze shora citovaného usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2014, sp. zn. , způsobilým exekučním titulem, a důvod k (částečnému) zastavení exekuce podle ustanovení je tím dán.

Odvolací soud se napadeným rozhodnutím tudíž od „ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu“ vskutku odchýlil, a to s důsledky předznamenanými shora ( ).

Jelikož není důvod v dané věci z této rozhodovací praxe jakkoli vybočit (rozhodnout jinak), je logickým důsledkem i úsudek, že napadené usnesení odvolacího soudu, pakliže jím byl návrh povinného (odvolatele) na zastavení exekuce „v části týkající smluvního penále a na odklad provedení exekuce“ zamítnut, správné není.

Nejvyšší soud je proto podle ustanovení , odst. 2 zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Odvolací soud je v dalším řízení vyloženými právními názory vázán (243g odst. 1 věta první ve spojení s téhož zákona).

Nad rámec řečeného stojí též zaznamenání, že ve smyslu závěrů, dovozených v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 5. 2007, sp. zn. , určení doby plnění smluvní pokuty v notářském zápisu, jak je požaduje ustanovení § 71b odst. 1 písm. d) notářského řádu, neodpovídá vymezení doby plnění „do zaplacení“, neboťz něj není zřejmé, kdy je smluvní pokuta splatná a dokdy má být plněna (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2001, sp. zn. , a ze dne 24. 3. 2005, sp. zn. ); nejde totiž o opětující se plnění.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [ a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. října 2016

JUDr. Vladimír Kůrka předseda senátu