Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
DC3E94E82FE44AB9C1258E52004D541C.html
HTML · 24.5 KB
No categories available
20 Cdo 1063/2026
20 Cdo 1063/2026-129
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněného V. V., zastoupeného Mgr. Michalem Hanšpachem, advokátem se sídlem v Praze 1, Hybernská 1009/24, proti povinnému M. D., zastoupenému JUDr. Vojtěchem Blažkem, advokátem se sídlem v Praze, Pobřežní 370/4, pro 700 687,18 Kč a 530 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 38 EXE 418/2025, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2025, č. j. 55 Co 337/2025-103, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
1. Obvodní soud pro Prahu 6 (dále též jen “soud prvního stupně“) usnesením ze dne 23. 7. 2025, č. j. 38 EXE 418/2025-74, zamítl návrh povinného na zastavení exekuce. Vzal za prokázané, že v souzené věci je exekučním titulem notářský zápis ze dne 21. 11. 2024, sp. zn. N 1891/2024, NZ 2935/2024, sepsaný notářskou kandidátkou notáře Mgr. Martina Říhy Mgr. Dianou Urbanovou, a to podle § 71b zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. Povinný dal souhlas k přímé vykonatelnosti notářského zápisu v případě, že neuhradí dluh vzniklý na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 16. 4. 2021, ve znění dodatku č. 1 ze dne 22. 4. 2021 a dodatku č. 2 ze dne 20. 7. 2023, který je v notářském zápise popsán včetně způsobu jeho úhrady. Vymáhaná pohledávka představuje příslušenství jistiny zápůjčky v částce 10 000 000 Kč vyčíslené ke dni 15. 11. 2024 ve výši 1 230 687,18 Kč, jež tvoří částka 700 687,18 Kč z titulu úroku ze zápůjčky 12 % ročně z dlužné částky podle smlouvy o zápůjčce od 17. 4. 2024 do 15. 11. 2024 a částka 530 000 Kč z titulu smluvního úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně z dlužné zápůjčky podle smlouvy o zápůjčce za období od 17. 4. 2024 do 31. 7. 2024. Soud prvního stupně rovněž uzavřel, že povinnosti zaplatit vymáhanou částku povinného nezbavuje ani dohoda o způsobu úhrady závazků a vzájemném vypořádání ze dne 21. 11. 2024 (dále též jen „dohoda“), podle jejíhož čl. II odst. 4 se smluvní strany dohodly, že pokud nebude částka podle čl. I odst. 5 dohody ve výši 8 500 000 Kč připsána na bankovní účet věřitele – oprávněného – nejpozději do 28. 2. 2025, dohoda zaniká od počátku (ex tunc). Důvod pro zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“¨), tak není dán.
2. Městský soud v Praze (dále též jen „odvolací soud“) usnesení soudu prvního stupně napadeným rozhodnutím potvrdil. Vyšel z jeho skutkových zjištění, přičemž shrnul odvolací námitky povinného takto: a) vymáhaná pohledávka neexistuje a b) vymáhaná pohledávka není dosud splatná. Uvedl, že s těmito námitkami se již vypořádal exekuční soud a odkázal na odůvodnění jeho usnesení.
3. Povinný napadl usnesení odvolacího soudu dovoláním z důvodu, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci podle § 241a odst. 1 o. s. ř., přičemž podle jeho názoru se odvolací soud při rozhodování o zastavení exekuce odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu při řešení otázky vykonatelnosti notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti v případě, že hmotněprávní závazek podle hmotného práva zanikne. S odkazem na znění notářského zápisu a dohody o způsobu úhrady závazků a vzájemném vypořádání dovozuje, a činí tonesporným mezi účastníky, že uvedená dohoda zanikla v důsledku naplnění rozvazovací podmínky, protože povinný částku ve výši 8 500 000 Kč neuhradil oprávněnému do 28. 2. 2025. Současně dovozuje, že hmotněprávní nárok oprávněného vyplýval také zezaniklé dohody, a to v rozsahu ujednání o splatnosti vymáhané pohledávky do 15. 1. 2025. Vychází z toho, že samo návětí čl. 1. odst. 3) notářského zápisu označuje za hmotněprávní titul vymáhané povinnosti smlouvu o zápůjčce a dohodu. Proto nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že hmotněprávním titulem je pouze smlouva o zápůjčce ve znění jejích dodatků, neboť splatnost vymáhaného závazku v termínu do 15. 1. 2025 byla ujednána v čl. I odst. 7 zaniklé dohody.
4. Podle jeho názoru rovněž ze smlouvy o zápůjčce ani jejich dodatků nelze dovodit hmotněprávní povinnost povinného hradit uvedenou část příslušenství podle smlouvy ozápůjčce do 15. 1. 2025. Upozornil, že splatnost 15. 1. 2025 jakožto nezbytný hmotněprávní atribut vymahatelnosti každého závazku byla účastníky v případě částky 1 230 687,18 Kč (tvořené částkou 700 687,18 Kč z titulu úroku ze zápůjčky 12 % ročně z dlužné jistiny dlesmlouvy o zápůjčce od 17. 4. 2024 do 15. 11. 2024 a částkou 530 000 Kč z titulu smluvního úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně z dlužné jistiny dle smlouvy o zápůjčce zaobdobí od 17. 4. 2024 do 31. 7. 2024) ujednána v zaniklé dohodě o způsobu úhrady závazků a vzájemném vypořádání ze dne 21. 11. 2024, nikoliv ve smlouvě o zápůjčce. Ačkoliv odvolací soud uvádí, že jediným hmotněprávním titulem je smlouva o zápůjčce, jižnezmiňuje, z jakého ustanovení smlouvy, popř. jejich dodatků dovozuje splatnost vymáhané povinnosti do 15. 1. 2025.
5. S odkazem na čl. I odst. 4 smlouvy o zápůjčce rovněž dovozuje, že splatnost úroků zezápůjčky dle smlouvy o zápůjčce nastane s vrácením zápůjčky, tj. v den, kdy bude zápůjčka v plné výši vrácena zapůjčiteli. Vzhledem k tomu dosud nenastala splatnost úroků, neboť celá jistina zápůjčky nebyla zapůjčiteli vrácena. Splatnost exekučně vymáhané pohledávky ke dni 15. 1. 2025 proto nelze dovozovat ze smlouvy o zápůjčce či jejich dodatků. Povinný tak považuje exekuční titul za nevykonatelný. V této souvislosti poukázal najudikaturu Nejvyššího soudu týkající se přezkumu hmotněprávního nároku oprávněného apovinnosti exekuci zastavit, není-li takový nárok dán (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2000, sp. zn. 21 Cdo 267/2000, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2016, sp. zn. 20 Cdo 3953/2016).
6. Navrhl proto, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu změnil tak, že se exekuce zastavuje, popř. zrušil rozhodnutí soudů obou nižších stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
7. Oprávněný ve vyjádření k dovolání předně namítá, že povinný ve svém dovolání neformuluje relevantní otázku ve smyslu § 237 o. s. ř. Zdůraznil, že dovolání je vystavěno napolemice s tím, že soudy nižších stupňů dovodily, že hmotněprávní základ vymáhané pohledávky vyplývá pouze ze smlouvy o zápůjčce. Nesouhlas povinného s posouzením obsahu smluvních ujednání v souzené věci sám o sobě přípustnost dovolání nezakládá. Uvedldále, že se povinný snaží přisoudit dohodě význam, který zjevně nemá. Ta nic nového jako základ dluhu nekonstituuje; pouze vychází již z existujícího dluhu. Vymáhaná pohledávka je výslovně identifikována jako příslušenství již existující zápůjčky podle smlouvy o zápůjčce. Dohoda přitom byla jen nástrojem následného vypořádání jižexistujícího dluhu a mechanismem podmíněného částečného odpuštění jeho další části propřípad řádného a včasného plnění ze strany povinného, k němuž ale nedošlo. Rovněž připomněl, že splatnost příslušenství byla sjednána již v rámci smlouvy o zápůjčce. Navrhl proto, aby dovolací soud dovolání povinného odmítl.
8. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanskýsoudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č.296/2017 Sb.), dále jen o. s. ř., a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.
9. Z obsahu dovolání je zřejmé, že jeho přípustnost povinný pojí s otázkou vykonatelnosti notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti v případě, že na požadované plnění nemá oprávněný podle hmotného práva nárok, přičemž konkrétně nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že zánik dohody o způsobu vypořádání neměl vliv na jeho hmotněprávní závazek, jestliže odvolací soud vycházel ze splatnosti závazku do 15. 1. 2025.
10. Notářský zápis o dohodě sepsaný podle § 71b notářského řádu je řádným exekučním titulem, obsahuje-li náležitosti stanovené v § 71b odst. 2, přičemž uvedená dohoda má pouze procesní charakter, tj. obsahuje jen takové náležitosti, které jsou potřebné k tomu, aby byl jako titul pro nařízení exekuce vykonatelný (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.8. 2025, sp. zn. 20 Cdo 629/2025 a judikaturu v něm uvedenou). Mimo jiné musí obsahovat skutečnosti, na nichž se pohledávka nebo jiný nárok zakládá, předmět plnění adobu plnění.
11. V souzené věci se přitom notářský zápis skládá ze dvou částí, první část je označena jako článek 1. – dohoda o úhradě dluhu a uznání dluhu, dále článek 2. – dohoda o svolení k přímé vykonatelnosti.
12. V první části notářského zápisu účastníci činí nesporným, že na základě smlouvy openěžité zápůjčce ze dne 16. 4. 2021, ve znění dodatku č. 1 ze dne 23. 4. 2021 (správně mábýt ze dne 22. 4. 2021) a dodatku č. 2 ze dne 20. 7. 2023, obdržel povinný odoprávněného 10 000 000 Kč v částkách tam popsaných [1)]. Současně účastníci učinili nesporným, že uzavřeli dne 21. 11. 2024 v souvislosti se smlouvou o zápůjčce dohodu ozpůsobu úhrady závazků a vzájemném vypořádání. Dlužník – povinný prohlásil, žezápůjčka byla splatná podle smlouvy o zápůjčce do 16. 4. 2024 [2)]. Účastníci rovněž shodně prohlásili, že dlužník je na základě smlouvy a dohody povinen zaplatit věřiteli mimojiné část příslušenství zápůjčky podle smlouvy dle vyčíslení ke dni 15. 11. 2024 vevýši 1 230 687,18 Kč na uvedený bankovní účet nejpozději do 15. 1. 2025, dále také „densplatnosti“. Dále se podle notářského zápisu poznamenává, a tato skutečnost je mezi účastníky zcela nesporná, že dluh je tvořen částkou 700 687,18 Kč z titulu úroků ze zápůjčky 12 % ročně z dlužné částky dle smlouvy o zápůjčce od 17. 4. 2024 do 15. 11. 2024 a částkou 530 000 Kč z titulu smluvního úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně z dlužné zápůjčky dlesmlouvy za období od 17. 4. 2024 do 31. 7. 2024 [3)]. Pod odst. [4)] dlužník uznal svůjdluh popsaný v odst. 3 notářského zápisu co do důvodu a výše a vzal na vědomí, že se dluh začne po splatnosti promlčovat v desetileté promlčecí lhůtě.
13. V druhé částinotářského zápisu je uvedeno, že účastníci činí právní jednání, jehožobsahem je dohoda, kterou se povinná osoba zavazuje splnit pohledávky oprávněné vyplývající ze závazkového právního vztahu popsaného v článku 1. notářského zápisu, v níž osoba povinná svoluje, aby byl podle notářského zápisu nařízen a proveden výkon rozhodnutí (exekuce), a aby byl tento notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost včas nesplní, a to s těmito náležitostmi: 1) označení osoby povinné, 2) označení osoby oprávněné, 3) skutečnosti, na nichž se pohledávka zakládá: právní jednání vymezená aobsažená v článku 1. notářského zápisu, 4) předmět a doba plnění: osoba povinná je povinna zaplatit osobě oprávněné dluh do dne splatnosti, 5) prohlášení osoby povinné o svolení kvykonatelnosti a 6) akceptace svolení k vykonatelnosti osobou oprávněnou.
14. Z notářského zápisu tak vyplývá, že pouze jeho druhá část obsahuje dohodu osvolení k přímé vykonatelnosti a ta obsahuje veškeré náležitosti pro ni stanovené v § 71b odst. 2 notářského řádu, takže notářský zápis je z hlediska formálního vykonatelný.
15. Povinný zpochybňuje hmotněprávní nárok oprávněné na uvedené plnění s ohledem nasmlouvu o zápůjčce, dodatky k ní a zánik dohody o způsobu úhrady závazků a vzájemném vypořádání s tím, že oprávněný nemá na požadované plnění nárok. Přehlíží však, že tento nárok vyplývá z dohody o úhradě dluhu (první část notářského zápisu), v níž se zavázal uvedené plnění zaplatit do 15. 1. 2025 a která má hmotněprávní povahu.
16. Ze shora uvedeného plyne, že odvolací soud posuzoval nárok oprávněného na zaplacení vymáhané částky v souladu s rozhodovací praxí dovolacího soudu. Nejvyšší soud proto vsouladu s § 243c odst. 1 o. s. ř. dovolání odmítl.
17. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. exekučního řádu).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 7. 2026
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.předsedkyně senátu