Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1481/2021

-243

USNESENÍ

T. S.

advokátem se sídlem v Praze 2, Šafaříkova 785/1, proti žalované

České republice – Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o 280 617,94 Kč s příslušenstvím a omluvu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 11. 2020, č. j. -201, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady dovolacího řízení ve výši 300 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení náhrady škody a nemajetkové újmy z titulu nezákonného trestního stíhání proti jeho osobě.

Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 4. 3. 2020, č. j. -173, zamítl žalobu, aby bylo konstatováno, že usnesení Policie České republiky, KŘP Ústeckého kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, územní odbor Teplice, oddělení hospodářské kriminality, č. j. KRPU-38195-109/TČ-2013-040981, ze dne 26. 5. 2014, jímž bylo zahájeno trestní stíhání žalobce, bylo nezákonné (výrok I), zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím zadostiučinění ve výši 145 000 Kč s příslušenstvím (výrok II), zamítl žalobu, aby bylo konstatováno, že průtahy v trestním řízení zahájeném usnesením Policie České republiky, KŘP Ústeckého kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, územní odbor Teplice, oddělení hospodářské kriminality, č. j. KRPU-38195-109/TČ-2013-040981, došlo k zásahu do práva žalobce na spravedlivý proces (výrok III), zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci na nemajetkovou újmu vzniklou průtahy v řízení částku 35 750 Kč s příslušenstvím (výrok IV), a zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení vzniklých při projednání nároku před Ministerstvem spravedlnosti ve výši 22 603 Kč (výrok V). Dále zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zveřejnit v periodickém tisku omluvu znění uvedeného v rozsudku (výrok VI), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok VII).

Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I), a uložil žalobci zaplatit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 600 Kč (výrok II).

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce v rozsahu, v němž byl potvrzen výrok rozsudku soudu prvního stupně, včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II ), dále jen „“, odmítl.

Podle ustanovení dovolání není přípustné proti rozsudkům a usnesením vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

V případě řízení, jehož předmětem je částka skládající se z několika samostatných nároků odvíjejících se od odlišného skutkového základu, má rozhodnutí o každém z těchto nároků charakter samostatného výroku a přípustnost dovolání je třeba zkoumat ve vztahu ke každému z těchto nároků samostatně, a to bez ohledu na to, zda tyto nároky byly uplatněny v jednom řízení a zda o nich bylo rozhodnuto jedním výrokem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2011, sp. zn. , a ze dne 26. 8. 2003, sp. zn. , proti němuž podanou ústavní stížnost Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 26. 5. 2004, sp. zn. ). Tak je tomu i v posuzované věci, kdy odvolací soud rozhodoval mimo jiné o nároku žalobce na náhradu škody spočívající v nákladech vzniklých při projednání nároku před Ministerstvem spravedlnosti ve výši 22 603 Kč a nároku na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou žalobci průtahy v řízení ve výši 35 750 Kč s příslušenstvím. V předmětné věci proto dovolání není v rozsahu uvedených částek přípustné, neboť dovoláním dotčeným výrokem nebylo rozhodnuto o peněžitém plnění převyšujícím 50 000 Kč.

Totéž platí i pro nároky na konstatování porušení práva. Nejvyšší soud již několikrát ve své rozhodovací praxi uvedl, že konstatování porušení práva není možné poskytnout zároveň s omluvou nebo zadostiučiněním v penězích. Pro obě tyto formy zadostiučinění je totiž konstatování porušení práva jejich předpokladem, a je v nich proto obsaženo (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2015, sp. zn. , nebo ze dne 29. 6. 2011, sp. zn. ). Objektivní nepřípustnost dovolání ve vztahu k relutární formě zadostiučinění tak znamená jeho objektivní nepřípustnost i ve vztahu k poskytnutí zadostiučinění téže újmy formou konstatování porušení práva (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. ).

U omluvy za nepřiměřenou délku řízení a odškodnění újmy způsobené trestním stíháním dovolací námitka směřující proti závěru odvolacího soudu, že námitka promlčení vznesená státem není rozporná s dobrými mravy, přípustnost dovolání podle nezakládá, neboť uvedený závěr odpovídá konstantní judikatuře Nejvyššího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2011, sp. zn. , proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 21. 9. 2011, sp. zn. , nebo ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. , proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 10. 2015, sp. zn. ). Z dovolání je zřejmé, že svou argumentací se žalobce nesnaží odvrátit zásadní újmu na svých základních právech zaviněnou státem, ale napravit zjevnou nesprávnost své úvahy stran toho, kdy mu začala promlčecí doba běžet. Přehlíží přitom, že i podle Ústavního soudu je pro popření účinků námitky promlčení z důvodu jejího rozporu s dobrými mravy vedle podmínky nepřiměřené tvrdosti její aprobace nutné splnit podmínku, že si žalobce marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, což není žalobcův případ (srov. nález Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. , bod 13).

O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud rozhodl podle , části věty před středníkem a a zavázal žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení vzniklých žalované v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání, které nebylo sepsáno advokátem (žalovaná nebyla v dovolacím řízení zastoupena advokátem), přičemž žalovaná nedoložila výši svých hotových výdajů. Jde o paušální náhradu hotových výdajů podle , ve znění účinném od 1. 7. 2015 (viz čl. II bod 1 ve spojení s čl. VI ) ve výši 300 Kč ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 8. 2021

JUDr. Pavel Simon předseda senátu