Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2965/2020

20 Cdo 2965/2020-574

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněného J. S., narozeného XY, bytem XY, proti povinné D. Š., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Ondřejem Trnkou, LL.M., advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, nám. Přemysla Otakara II. 123/36, pro 270 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. května 2020, č. j. -534, t a k t o :

I. Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

1/ Ve shora označené věci Okresní soud v Českých Budějovicích (dále též „soud prvního stupně“ či „okresní soud“) usnesením ze dne 21. 10. 2019, č. j. -503, zamítl návrh povinné ze dne 9. 7. 2018, doplněný dne 17. 5. 2019 a dne 27. 5. 2019, na zastavení exekuce dříve vedené u soudního exekutora JUDr. Milana Bronce, Exekutorský úřad České Budějovice (dále „soudní exekutor“), pod sp. zn. 8 EX 115/10 a skončené úplným vymožením pohledávky oprávněného, jejího příslušenství a nákladů exekuce. Soud prvního stupně tak učinil poté, co jím vydané usnesení ze dne 27. 9. 2018, č. j. -359, změnil k odvolání povinné Krajský soud v Českých Budějovicích (dále též „odvolací soud“ či „krajský soud“) usnesením ze dne 28. 11. 2018, č. j. -379, tak, že se exekuce nezastavuje, jelikož nebylo dostatečně zjištěno, zda byl v této věci exekuční titul - směnečný platební rozkaz vydaný Krajským soudem v Českých Budějovicích dne 17. 2. 2003, č. j. -9 (dále „exekuční titul“) - řádně doručen bývalému manželu povinné J. Š. (narozenému XY; dále jen „manžel povinné“), v této souvislosti zda se exekuční titul stal vykonatelným a zda je dán důvod pro zastavení exekuce podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále „ “).

2/ Soud prvního stupně usnesení o zamítnutí návrhu na zastavení exekuce odůvodnil tím, že podkladový exekuční titul byl manželovi povinné řádně doručen podle , odst. 5 , ve znění účinném ke dni 19. 3. 2003, tj. náhradním způsobem na adresu jeho tehdejšího trvalého bydliště v XY, neboť zákonná domněnka o skutečném pobytu manžela povinné na uvedené adrese v březnu 2003 nebyla provedenými důkazy vyvrácena, konkrétně nebylo prokázáno, že by po zmiňovanou dobu skutečně pobýval na adrese XY. Exekuční titul proto nabyl vykonatelnosti a důvod pro zastavení exekuce není dán.

3/ Odvolací soud k odvolání povinné usnesením ze dne 15. 5. 2020, č. j. -534, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.). S odkazem na odůvodnění usnesení soudu prvního stupně doplnil, že ani v řízení (zahájeném odpůrčí žalobou ze dne 29. 9. 2005) vedeném u okresního soudu pod sp. zn. , jehož předmětem bylo posouzení neúčinnosti darovací smlouvy ze dne 3. 2. 2003, uzavřené mezi povinnou a jejím manželem, žádný z účastníků nenamítal, že by exekuční titul nebyl doručen. Manžel povinné se o doručení exekučního titulu začal zajímat až podáním došlým krajskému soudu dne 6. 11. 2006 (v souvislosti s přečtením článku JUDr. Juraje Podkonického, Ph.D.) a teprve v dopise ze dne 15. 1. 2007 vznesl námitku ohledně (ne)doručení exekučního titulu.

4/ Usnesení odvolacího soudu napadla povinná dovoláním, jehož přípustnost ve smyslu spatřovala v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a to „zda byly ze strany odvolacího soudu naplněny požadavky procesní normy upravené v ust. , tj. požadavky na řádné odůvodnění (potažmo přezkoumatelnost) rozhodnutí, a to v souvislosti s požadavky na správné hodnocení jednotlivých důkazů dle ust. “

5/ K rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolatelka uvedla, že odvolací soud nehodnotil důkazy v souladu se zákonem a nedostatečně zdůvodnil, z jakých důkazů a závěrů vycházel. Jestliže se v napadeném usnesení omezil na převzetí závěrů soudu prvního stupně, nedostál požadavku Nejvyššího soudu (ve znění rozsudku ze dne 25. května 2010, sp. zn. ) co do řádného odůvodnění rozhodnutí, jakož i požadavku na přezkoumatelnost rozhodnutí, čímž se odchýlil od rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2013, sp. zn. , a od usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2019, sp. zn. . Dovolatelka dále poukázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. prosince 2010, sp. zn. , podle kterého rozhodnutí soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ) i tehdy, jestliže z odůvodnění písemného vyhotovení rozsudku nelze (např. pro úplnou nebo částečnou absenci právně významných skutkových zjištění anebo pro vnitřní rozpor významných dílčích skutkových zjištění ve vztahu k závěru o skutkovém stavu) zjistit, na základě jakého skutkového stavu soud vlastně přistoupil k aplikaci příslušné právní normy (k právnímu posouzení věci).

6/ Oprávněný se k dovolání nevyjádřil.

7/ Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (viz ) o dovolání rozhodl podle ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále opět „ “, a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno k tomu legitimovanou účastnicí exekučního řízení (viz , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „ex. řád“) ve lhůtě uvedené v ustanovení , dospěl bez jednání ( věta první ) k závěru, že dovolání není přípustné ( ).

8/ Nesprávné právní posouzení věci může spočívat v tom, že odvolací soud věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu sice správně určenou nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

9/ Byť dovolatelka ohlásila jako dovolací důvod nesprávné právní posouzení věci ve smyslu , 3 , z obsahu jejího dovolání je zcela zřejmé, že předestřená argumentace je opozicí výlučně skutkovou, soustředěnou do polemiky se správností hodnocení důkazů ve vztahu ke zjištění faktického pobytu manžela dovolatelky v době doručování exekučního titulu. Požadavkem dovolatelky, aby dovolací soud rozhodl jinak než soud odvolací - a to dokonce oproti zjištěním odvolacího soudu a soudu prvního stupně na podkladě dovolatelkou odlišně konstruovaného skutkového stavu věci - nelze řádně založit předpoklad přípustnosti dovolání v režimu ustanovení (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , proti němuž podána ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. března 2016, sp. zn. ).

10/ Vytýká-li dovolatelka odvolacímu soudu bez dalšího nedostatečné odůvodnění jeho rozhodnutí, jež se podle jejího názoru omezilo na prostý odkaz ohledně skutkových zjištění a právního posouzení věci soudem prvního stupně, oznamuje tím pouze vadu řízení, která sama o sobě není způsobilým dovolacím důvodem (tím může být jen nesprávné právní posouzení věci - viz opět ) a k jejíž případné existenci by mohl dovolací soud přihlédnout jen v případě - v posuzované věci nenaplněné - přípustnosti dovolání (srov. větu druhou ).

11/ Nad rámec předchozích úvah dovolací soud neshledal v postupu odvolacího soudu zásadní rozpor s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, podle které vychází-li potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé z týchž skutkových a právních závěrů jako rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, pak se požadavkům kladeným na obsah odůvodnění takového rozhodnutí odvolacího soudu ustanovením nikterak neprotiví, jestliže odvolací soud (byť i v reakci na námitky odvolatele) omezí své závěry na prosté přitakání správnosti skutkových závěrů a právního posouzení věci soudem prvního stupně (z mnoha rozhodnutí srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. září 2011, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. ledna 2019, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. července 2019, sp. zn. ).

12/ Dovolací soud pro úplnost (a se zřetelem k rozhodovací praxi Ústavního soudu) poznamenává, že jakkoliv je odůvodnění napadeného rozhodnutí stručnější, vyhovuje požadavkům a není pochyb o tom, že dovolatelkou vytýkané (tvrzené) nedostatky nebyly na újmu uplatnění jejích práv (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2013, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 100/2013).

13/ Dovolací soud proto dovolání podle ustanovení odmítl.

14/ Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se v tomto případě neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 8. 6. 2021

JUDr. Aleš Zezula

předseda senátu