Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2650/2020

26 Cdo 2650/2020-260

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobkyně S. R., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Lenkou Balkovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Nekázanka 888/20, proti žalované H. P., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Ondřejem Kafkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Valentinská 92/3, o určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. září 2019, č. j. -173, t a k t o : I. Dovolání se odmítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2 178 Kč, k rukám JUDr. Ondřeje Kafky, advokáta se sídlem v Praze 1, Valentinská 92/3, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud (shodně se soudem prvního stupně) dospěl k závěru, že je žaloba, která byla podána až dne 24. 11. 2017, zjevně opožděná, neboť výpovědi z nájmu bytu ze dne 11. a 12. 7. 2017 se prokazatelně dostaly do osobní sféry žalobkyně nejpozději dne 24. 7. 2017. Žalobkyně tak podala žalobu po uplynutí dvou měsíců počítaných od okamžiku, kdy se výpověď z nájmu bytu stala perfektní (účinná), přičemž zmeškala-li žalobkyně lhůtu dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), nemůže již následně zpochybňovat oprávněnost uplatněných výpovědních důvodů. Okolnost, že dle mínění žalobkyně měl zástupce žalované zatajit obsah doručovaných zásilek, nebyly dle odvolacího soudu pro posouzení objektivní příležitosti žalobkyně se s obsahem na poště uložených zásilek seznámit nijak relevantní.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně včasné dovolání, které není přípustné podle , , , ve znění účinném od 30. 9. 2017, dále jen „ “, neboť odvolací soud posoudil rozhodné právní otázky v souladu s judikaturou dovolacího soudu a není důvod, aby tyto otázky byly posouzeny jinak.

Především nelze přehlédnout, že vedle způsobilého dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení věci ( a 3 ) dovolatelka uplatnila rovněž nezpůsobilý dovolací důvod, jehož prostřednictvím se pokusila zpochybnit správnost zjištěného skutkového stavu (skutková zjištění rozhodná pro posouzení objektivní možnosti adresáta seznámit se s doručovanou výpovědí).

Nejvyšší soud v řadě svých rozhodnutí vyložil, že účinnost adresných jednostranných hmotněprávních úkonů (jakým je i výpověď z nájmu bytu) v režimu ( , , ve znění do 31. 12. 2013 – dále „obč. zák.“) předpokládá, že projev vůle dojde, resp. je doručen adresátovi, tj. že se dostane do sféry jeho dispozice ( obč. zák.). Slovní spojení „dostane do sféry jeho dispozice“ nelze vykládat ve smyslu procesněprávních předpisů. Je jím třeba rozumět konkrétní možnost nepřítomné osoby seznámit se s jí adresovaným právním úkonem. Právní teorie i soudní praxe takovou možností chápe nejen samotné převzetí písemného hmotněprávního úkonu adresátem, ale i ty případy, kdy doručením dopisu či telegramu, obsahujícího projev vůle, do bytu adresáta či do jeho poštovní schránky, popřípadě i vhozením oznámení do poštovní schránky o uložení takové zásilky, nabyl adresát hmotněprávního úkonu objektivní příležitost seznámit se s obsahem zásilky. Přitom není nezbytné, aby se adresát skutečně seznámil s obsahem hmotněprávního úkonu, dostačuje, že měl objektivně příležitost tak učinit (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 15. 1. 2004, sp. zn. , ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , a ze dne 16. 3. 2005, sp. zn. ). K uvedenému právnímu názoru se Nejvyšší soud přihlásil také v rozhodnutích ze dne 19. 11. 2008, sp. zn. , ze dne 22. 9. 2010, sp. zn. , a ze dne 8. 6. 2011, sp. zn. , v nichž rovněž dovodil, že nestanoví pro výpověď z nájmu bytu co do jejích hmotněprávních účinků jiný právní režim než pro ostatní jednostranné adresné hmotněprávní úkony. Není proto důvod bránit se tomu, aby se výklad uvedený shora vztahoval i na ni.

S předestřenými právními názory se Nejvyšší soud ztotožňuje i v poměrech právní úpravy obsažené od 1. 1. 2014 v zákoně č. , , ve znění pozdějších předpisů (dále opět jen „o. z.“). Povaha výpovědi z nájmu bytu jakožto adresného jednostranného hmotněprávního jednání totiž zůstala nedotčena a i nadále platí, že právní jednání působí vůči nepřítomné osobě v okamžiku, kdy jí projev vůle dojde ( o. z.) - srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2017, sp. zn. , ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. , či ze dne 7. 3. 2019, sp. zn. .

Jestliže v projednávané věci na základě zjištěného skutkového stavu odvolací soud usoudil, že výpověď z nájmu byla dovolatelce (účinně) doručena na adresu jejího bydliště, a dostala se do její dispoziční sféry (proto, že výpovědi ze dne 11. a 12. 7. 2017 byly žalobkyni doručovány poštou do místa jejího bydliště, kdy byly uloženy na poště 12. a 13. 7. 2017, o čemž byla žalobkyně informována, a odtud odeslány zpět odesílateli ve dnech 28. a 31. 7. 2017, po uplynutí úložní doby, která skončila dne 27. 7. 2017 a 28. 7. 2017), je jeho rozhodnutí výrazem standardní soudní praxe. O tom, že má na poště uloženy zásilky, se žalobkyně dozvěděla nejen z oznámení pošty o uložení zásilky, ale i prostřednictvím své advokátky, která dne 24. 7. 2017 kvůli nim protistranu kontaktovala. Pro závěr, že se písemnosti dostaly do sféry dispozice žalobkyně, je irelevantní, zda žalobkyně předem znala obsah uložených zásilek a zda zástupce žalované žalobkyni (potažmo její zástupkyni) o zásilkách uložených na poště informoval či nikoliv, proto nemůže být z povahy věci důvodná ani námitka, že jeho jednání bylo nepoctivé a v rozporu s dobrými mravy. Tato skutečnost nemůže objektivní možnost žalobkyně se seznámit s obsahem zásilky nijak ovlivnit.

Dovolací soud nepřehlédl ani sdělení dovolatelky, že dovoláním napadá rozsudek „ve všech jeho výrocích“. Zastává však – s přihlédnutím k obsahu dovolání ( ) – názor, že proti nákladovým výrokům napadeného rozsudku dovolání ve skutečnosti nesměřuje, neboť ve vztahu k uvedeným výrokům postrádá dovolání jakékoli odůvodnění. Ostatně by nebylo ve smyslu v této části ani přípustné.

Protože není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak, Nejvyšší soud dovolání žalobkyně proti rozhodnutí odvolacího soudu podle ustanovení věta první jako nepřípustné odmítl.

Bylo-li dovolací řízení zastaveno nebo bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno ( věta druhá ).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 25. 1. 2021

JUDr. Jitka Dýšková

předsedkyně senátu