Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 198/2017-120

26 Cdo 198/2017-120

U S N E S E N Í

J. T.

, O., zastoupenému Mgr. Bc. Lucií Koupilovou, advokátkou se sídlem v Ostravě, Sokolská třída 1204/8, o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. října 2015, č. j. -83, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Ostravě (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 14. května 2014, č. j. -48, vyhověl žalobě a uložil žalovanému povinnost vyklidit

„do zajištěného přístřeší ve lhůtě 15 dnů od právní moci… rozsudku“

tam specifikovaný byt (dále jen „předmětný byt“, resp. „byt“); současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

K odvolání žalovaného Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací rozsudkem ze dne 22. října 2015, č. j. -83, citovaný rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že uložil žalovanému povinnost předmětný byt vyklidit

„ve lhůtě do 15 dnů ode dne zajištění přístřeší“

. Současně rozhodl, že žalobci se nepřiznává náhrada nákladů řízení (před soudem prvního stupně) a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Dovolání žalovaného (dovolatele) proti rozsudku odvolacího soudu není z posléze uvedených důvodů přípustné podle ( , , ve znění do 31. prosince 2013 /viz čl. II bod 2 ve spojení s čl. VII / – dále opět jen „ “).

Především nelze přehlédnout, že vedle způsobilého dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení věci ( a 3 ) dovolatel v dovolání uplatnil rovněž nezpůsobilý důvod, jehož prostřednictvím se pokusil zpochybnit správnost zjištěného skutkového stavu rozhodného pro posouzení otázky doručení výpovědi z nájmu bytu ze dne 10. února 2012 (dále jen „Výpověď“).

Právní otázku, zda na základě zjištěného (nezpochybnitelného – viz výklad shora) skutkového stavu měl dovolatel (nájemce předmětného bytu) objektivní příležitost seznámit se s Výpovědí (dříve, než se zásilka obsahující tuto výpověď vrátila žalobci /pronajímateli bytu/ jako nevyzvednutá zpět), pak vyřešil odvolací soud v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, od níž není důvod se odchýlit.

Nejvyšší soud v řadě svých rozhodnutí vyložil, že účinnost adresných jednostranných hmotněprávních úkonů (jakým je i výpověď z nájmu bytu) v režimu ( , , ve znění do 31. prosince 2013 – dále opět jen „ “, resp. „obč. zák.“) předpokládá, že projev vůle dojde, resp. je doručen adresátovi, tj. že se dostane do sféry jeho dispozice ( obč. zák.). Slovní spojení „dostane do sféry jeho dispozice“ nelze vykládat ve smyslu procesněprávních předpisů. Je jím třeba rozumět konkrétní možnost nepřítomné osoby seznámit se s jí adresovaným právním úkonem. Právní teorie i soudní praxe takovou možností chápe nejen samotné převzetí písemného hmotněprávního úkonu adresátem, ale i ty případy, kdy doručením dopisu či telegramu, obsahujícího projev vůle, do bytu adresáta či do jeho poštovní schránky, popřípadě i vhozením oznámení do poštovní schránky o uložení takové zásilky, nabyl adresát hmotněprávního úkonu objektivní příležitost seznámit se s obsahem zásilky. Přitom není nezbytné, aby se adresát skutečně seznámil s obsahem hmotněprávního úkonu, dostačuje, že měl objektivně příležitost tak učinit (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu z 15. ledna 2004, sp. zn. , z 29. června 2004, sp. zn. , a z 16. března 2005, sp. zn. , uveřejněný pod č. C 3314 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu). K uvedenému právnímu názoru se Nejvyšší soud přihlásil také v rozhodnutích z 19. listopadu 2008, sp. zn. , z 22. září 2010, sp. zn. , a z 8. června 2011, sp. zn. , v nichž rovněž dovodil, že nestanoví pro výpověď z nájmu bytu co do jejích hmotněprávních účinků jiný právní režim než pro ostatní jednostranné adresné hmotněprávní úkony. Není proto důvod bránit se tomu, aby se výklad uvedený shora vztahoval i na ni. Pro úplnost zbývá dodat, že právní názory prezentované v posledně uvedených rozhodnutích Nejvyšší soud zaujal již v poměrech právní úpravy výpovědi (pronajímatele) z nájmu bytu obsažené v ve znění účinném po novele provedené a nemá – ani přes v tomto směru uplatněné dovolací námitky – důvod se od nich odchýlit ani v poměrech souzené věci.

Jestliže na základě zjištěného skutkového stavu odvolací soud usoudil, že Výpověď byla dovolateli (účinně) doručena, tj. dostala se do jeho dispoziční sféry (proto, že na základě oznámení pošty ze dne 15. února 2012 objektivně nabyl možnost vyzvednout si zásilku obsahující dotčenou výpověď na poště a seznámit se tak s jejím obsahem dříve, než se nevyzvednutá zásilka vrátila zpět), je z hlediska dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení věci a jeho obsahové konkretizace jeho rozhodnutí výrazem standardní soudní praxe.

Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud dovolání podle odmítl – se souhlasem všech členů senátu ( ) – pro nepřípustnost.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. větu druhou ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. listopadu 2017

JUDr. Miroslav Ferák předseda senátu