Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 152/2019-45

  KSUL 81 INS XY

                                81 ICm XY29 ICdo 152/2019-45

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců Mgr. Hynka Zoubka a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobkyně H. K., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Ladislavem Kočkou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Vodičkova 709/33, PSČ 110 00, proti žalovanému O2 Czech Republic a. s.,se sídlem v Praze 4, Za Brumlovkou 266/2, PSČ 140 22, identifikační číslo osoby 601 93 336, o určení pravosti pohledávky, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 81 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka AUTOCENTRUM Ibl & Strnad spol. s r. o., se sídlem v Krupce, Mírové náměstí 645, PSČ 417 42, identifikační číslo osoby 250 13 882, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. července 2019, č. j. 81 ICm XY, 104 VSPH XY ( ), takto:I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

[1] Usnesením ze dne 4. prosince 2018, č. j. 81 ICm XY, ve znění opravného usnesení ze dne 10. ledna 2019, č. j. 81 ICm XY, Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen „insolvenční soud“):

1/ Odmítl žalobu, kterou žalobkyně (H. K.) popřela pohledávku žalovaného (O2 Czech Republic a. s.) ve výši 15 337,05 Kč (dále jen „pohledávka“) přihlášenou do insolvenčního řízení dlužníka (AUTOCENTRUM Ibl & Strnad spol. s r. o.) (bod I. výroku).

2/ Rozhodl o vrácení složené jistoty ve výši 10 000 Kč žalobkyni (bod II. výroku).

3/ Rozhodl o nákladech řízení (bod III. výroku).

[2] K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 16. července 2019, č. j. 81 ICm XY, 104 VSPH XY (KSUL 81 XY), potvrdil usnesení insolvenčního soudu (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

[3] Odvolací soud se ztotožnil se závěrem insolvenčního soudu, že podle ustanovení , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), byl 22. listopad 2018 posledním dnem patnáctidenní zákonné lhůty ke složení jistoty na náklady řízení incidenčního sporu, neboť přezkumné jednání se konalo dne 7. listopadu 2018 (B-5). Vzhledem k tomu, že žalobkyně složila jistotu až dne 26. listopadu 2018, insolvenční soud její žalobu po právu odmítl ( ). Odvolací soud dále uvedl, že jistina by byla složena po zákonem stanovené lhůtě, i kdyby byla složena dne 23. listopadu 2018, jak tvrdí dovolatelka.

[4] Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které podle jeho obsahu směřuje proti prvnímu potvrzujícímu výroku (o odmítnutí žaloby) a jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení , (dále jen „ “), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu doposud nebyla vyřešena, respektive má být posouzena jinak. Dovolatelka argumentuje, že insolvenční soud je povinen poučit věřitele popírajícího pohledávku jiného věřitele o povinnosti složit jistotu na náklady řízení incidenčního sporu. Namítá (poměřováno obsahem dovolání), že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod podle ), a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

[5] Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v , odmítl podle a 2 Učinil tak proto, že odvolací soud dovolatelkou předestřenou právní otázku vyřešil v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, od které dovolací soud neshledal důvod se odchýlit ani na základě argumentace obsažené v dovolání.

[6] Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, že jistotu na náklady řízení incidenčního sporu podle je možné složit pouze v zákonem stanovené lhůtě. K pozdnímu složení jistoty, byť k němu došlo před vydáním rozhodnutí o odmítnutí žaloby podle , se nepřihlíží. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. července 2014, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 8/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. listopadu 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 21/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. července 2014, sen. zn. .

[7] V usnesení ze dne 24. července 2014, sen. zn. , Nejvyšší soud doplnil, že výše jistoty na náklady řízení incidenčního sporu i počátek běhu lhůty k jejímu složení jsou stanoveny zákonem v rámci úpravy popěrného práva věřitelů. Povinnost složit jistotu (a počátek běhu lhůty) se neodvíjí od poskytnutí poučení či jakékoli výzvy insolvenčním soudem popírajícímu věřiteli.

[8] K uvedeným závěrům se Nejvyšší soud přihlásil i v usnesení ze dne 30. června 2020, sen. zn. , v němž rozhodoval o totožné právní otázce v jiném incidenčním sporu o žalobě dovolatelky v rámci téhož insolvenčního řízení.

[9] Se závěry uvedenými v odstavcích [6] až [8] je tak napadené rozhodnutí v souladu.

[10] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

[11] Rozhodné znění pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Poučení: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. 12. 2020

                                                                    JUDr. Petr Gemmel                                                                         předseda senátu