Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1232/2020

20 Cdo 1232/2020-124

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné AB - CREDIT a. s., se sídlem v Praze 1, Nové Město, Opletalova 1603/57, identifikační číslo osoby 40522610, proti povinnému V. Š., narozenému XY, bytem XY, za účasti manželky povinného D. Š., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Michalem Mlezivou, LL.M., advokátem se sídlem v Mostě, Vítězslava Nezvala 2498/17, pro 2 331 700 Kč a 7 772 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. , o dovolání manželky povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 11. 2019, č. j. -104, t a k t o :

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

1. Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím změnil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 22. 5. 2019, č. j. -86, kterým byla zastavena exekuce v rozsahu exekučního příkazu vydaného soudním exekutorem JUDr. Jurajem Podkonickým, Ph.D., dne 20. 7. 2018, pod č. j. 067 EX 4112/11-106, tak, že se exekuce v rozsahu výše uvedeného exekučního příkazu nezastavuje.

2. Odvolací soud uvedl, že návrh manželky povinného je potřeba posuzovat podle aktuální úpravy , (dále též jen „ “), ve znění , který v článku II. přechodných ustanovení stanoví, že nová úprava se uplatní i pro řízení zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona. Z exekučního příkazu je zřejmé, že byl vydán po účinnosti novely (dne 20. 7. 2018) a návrh manželky povinného na částečné zastavení exekuce nereflektuje aktuální právní úpravu ustanovení a Za situace, kdy manželství navrhovatelky a povinného trvá a manželský majetkový režim nebyl změněn, možnost exekučního postihu poloviny prostředků na účtu manželky povinného existuje. K tomuto odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 5. 2018, sp. zn. . „Zvláštním právním předpisem“ ve smyslu ustanovení , na jehož základě soud posoudí, zda je majetek ve společném jmění manželů nebo majetek manžela povinného postižen ve větším rozsahu, je právní předpis, který byl účinný v době, kdy vznikl závazek povinného, který je předmětem exekuce. Odvolací soud uzavřel, že návrh manželky povinného bylo třeba projednat dle ustanovení ve znění novely č. , který umožňuje postihnout účet manželky povinného. Na základě tohoto usnesení soudu prvního stupně změnil, jak je výše uvedeno.

3. Proti výše uvedenému usnesení podala manželka povinného dovolání. Přípustnost spatřuje v tom, že napadené usnesení závisí na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Uvádí, že povinný převzal dluh (směnečné rukojemství) dne 2. 7. 1998 v době trvání manželství. Ačkoliv odvolací soud odkazuje na , neučinil na základě tohoto správné hmotněprávní posouzení majetkového režimu povinného a dovolatelky v době vzniku závazku, který je předmětem exekuce. Odvolací soud pominul zásadu vyjádřenou v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2016, sp. zn. a v usnesení ze dne 26. 8. 2019, sp. zn. , podle níž návrh manžela povinného na zastavené exekuce z důvodu postižení majetku ve společném jmění manželů, který podle právních předpisů exekučně postihnout nelze, je třeba posoudit podle aktuálně účinného procesního předpisu s tím, že hmotněprávní aspekty přípustnosti postižení takového majetku posoudí soud podle právní úpravy platné v době, kdy exekvovaný závazek povinného vznikl. Právní úprava účinná v době vzniku závazku upravovala rozsah manželského majetkového režimu v , (dále též jen „obč. zák.“). Jednalo se o bezpodílové spoluvlastnictví manželů. Pro tento případ je podstatné, že vymáhaný závazek se nestal součástí společného jmění manželů, neboť dluhy netvořily součást bezpodílového spoluvlastnictví manželů ve smyslu tehdy účinného (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2008, sp. zn. ). Jelikož se povinným převzatý dluh nestal součástí bezpodílového spoluvlastnictví manželů, nemůže být nyní exekucí postižen majetek dovolatele. Odvolací soud se s uvedenými skutečnostmi nijak nevypořádal, ačkoliv dovolatelka na ně v průběhu řízení opakovaně upozorňovala. Na základě výše uvedeného dovolatelka navrhuje, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

4. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 ), dále jen

5. Dovolání není přípustné.

6. Podle jde-li o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů, nebo dluhu povinného, pro který lze nařídit výkon rozhodnutí na majetek ve společném jmění manželů, lze vést výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního u.

7. K námitkám dovolatelky ohledně možnosti postižení účtu manžela povinného pro výlučný dluh povinného se Nejvyšší soud ve své judikatuře již několikrát vyjádřil. Uvedl, že novela v podobě účinná od 1. 7. 2015 zachovala, pokud jde o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů, nebo dluhu povinného, pro který lze vydat exekuční příkaz na majetek ve společném jmění manželů, možnost postihu pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního u [srov. a , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „e. ř.“, ve znění účinném od 1. 7. 2015 ], přičemž v souladu s přechodnými ustanoveními této novely obsaženými v čl. IV bod. 1 se novelizované znění a exekučního řádu ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Jinými slovy řečeno, s ohledem na shora citovaná přechodná ustanovení tedy lze i po novele účinné od 1. 7. 2015 v exekucích zahájených před účinností této novely postihnout účet manžela povinného (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2016, sp. zn. , usnesení ze dne 2. 5. 2018, sp. zn. ).

8. Z výše uvedeného je nepochybné, že ustanovení ve znění novely č. (jež manželovi povinného umožňuje domáhat se zastavení exekuce, jestliže je výkonem postižen majetek ve společném jmění manželů nebo majetek manžela povinného ve větším rozsahu, než stanoví zvláštní právní předpis) se použije i ve vykonávacím řízení, které bylo zahájeno před účinností této novely, k níž doš1o dne 1. 7. 2015. „Zvláštním právním předpisem“ ve smyslu ustanovení , na jehož základě soud posoudí, zda je majetek ve společném jmění manželů nebo majetek manžela povinného postižen ve větším rozsahu, je právní předpis, který byl účinný v době, kdy vznikl závazek povinného, který je předmětem exekuce (viz též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2019, sp. zn. , usnesení ze dne 7. 3. 2017, sp. zn. , usnesení ze dne 2. 5. 2017, sp. zn. či usnesení ze dne 4. 4. 2017, sp. zn. ). Podle přechodných ustanovení ( , , dále též jen „o. z.“) se vznik dluhu včetně práv a povinností z něho vyplývajících řídí dosavadními právními předpisy. V tomto případě dluh povinného vznikl dle exekučního titulu 2. 7. 1998, kdy povinný avaloval směnku, proto se řídí ustanoveními a násl. obč. zák. ve znění účinném od 1. 1. 1992 do 31. 7. 1998. Ustanovení obč. zák. v tehdy účinném znění umožňovalo při výkonu rozhodnutí uspokojit pohledávku věřitele jen jednoho z manželů, která vznikla za trvání manželství, i z majetku patřícího do bezpodílového spoluvlastnictví manželů. Je nepochybné, že předmětný dluh povinného vznikl za trvání manželství, které dosud nebylo rozvedeno, majetkový režim povinného a jeho manželky nebyl změněn. Dovolatelce na základě výše uvedeného nelze dát za pravdu, že obč. zák. v tehdy účinném znění neumožňoval exekučně postihnout pro výlučný dluh jednoho z manželů majetek v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů. Účet manželky povinného tedy může být exekučně postižen i v případě, že se dluh povinného nestal součástí společného jmění manželů (dříve bezpodílového spoluvlastnictví).

9. Protože dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu a dovolatelkou přednesená argumentace není způsobilá zpochybnit jeho správnost, Nejvyšší soud dovolání podle odmítl.

10. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [ a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 10. 2020

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu