Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1537/2020

22 Cdo 1537/2020-220

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D. a soudců Mgr. Davida Havlíka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně Z. Š., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. et Mgr. Simonou Pavlicovou, advokátkou se sídlem ve Frýdku-Místku, 8. pěšího pluku 2380, proti žalované M. M., narozené XY, bytem XY, o správě společné věci, o žalobě na obnovu řízení, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. srpna 2019, č. j. -182, takto:

Odůvodnění:

Podle věty první , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 části první – dále jen „ “), v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno.

Okresní soud ve Frýdku-Místku (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 27. 3. 2019, č. j. -156, zamítl žalobu žalobkyně na obnovu řízení (výrok I) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II).

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 28. 8. 2019, č. j. -182, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II).

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které považuje za přípustné podle , neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek procesního práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Žalobkyně nesouhlasí s postupem odvolacího soudu, který přiznal pochybení soudu prvního stupně spočívající v nenařízení jednání podle , byť nešlo o případ podle Toto pochybení soudu prvního stupně napravil odvolací soud tím, že jednání nařídil sám, aniž by uvedl, o jaký právní předpis tento postup opřel. Uvádí, že naplněním ústavněprávních principů je nejenom samotné nařízení jednání k projednání věci samé, ale také předvolání účastníků a všech dalších osob, jejichž přítomnost je třeba (rozhodnutí Nejvyššího soudu ), a to mimo jiné k právu vyjádřit se k provedeným důkazům, přičemž dokazování se provádí typicky při jednání (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ). Otázka posouzení průkaznosti nově předložených důkazů v rámci obnovy řízení je vyzdvižena i v nálezu Ústavního soudu sp. zn. . Podle žalobkyně se soudy nevypořádaly dostatečným způsobem s požadavky kladenými na dodržení zásad ústavnosti. Je přesvědčena, že žalované ani nebyla doručena žaloba na obnovu řízení ve znění dodatku ze dne 7. 3. 2019. Navrhuje, aby dovolací soud usnesení soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí a aby žalobkyni přiznal náhradu nákladů dovolacího řízení.

Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.

Dovolání není přípustné.

Podle lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolání nelze podat z důvodu vad podle , a b) a .

Odnětím možnosti jednat před soudem (dnes upraveno v ) se rozumí takový postup soudu, jímž znemožnil účastníku řízení realizaci těch procesních práv, která mu dává (srovnej usnesení bývalého Nejvyššího soudu České republiky ze dne 21. 8. 1992, sp. zn. , publikované pod č. 25/1993 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).

Rozhodnutí odvolacího soudu je zmatečností postiženo nejen tehdy, jestliže k odnětí možnosti jednat před soudem došlo v průběhu odvolacího řízení. Zmatečností trpí také tehdy, byla-li účastníku odňata možnost jednat před soudem prvního stupně, avšak odvolací soud nezjednal nápravu, což mohl učinit např. tak, že účastníku umožnil vykonat procesní práva, z nichž byl postupem soudu prvního stupně vyloučen [srov. Doležílek, J. v Drápal, L., Bureš J. a kol.: II. až 376. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 1816, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 2004, sp. zn. (dostupné na www.nsoud.cz)].

Žalobkyně v dovolání napadá postup soudu prvního stupně, který nenařídil k projednání její žaloby na obnovu řízení jednání, a postup odvolacího soudu, který toto pochybení nenapravil. Namítá, že jí proto byla odňata možnost jednat před soudem, k čemuž se rovněž pokouší založit přípustnost dovolání. Obsahově však vymezuje zmatečnostní vadu upravenou v To ostatně potvrdila sama dovolatelka v odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, když uváděla, že postup soudu prvního stupně „je důvodem k žalobě pro zmatečnost.“

Přezkum této případné vady je však podle explicitně v dovolacím řízení vyloučen. K prověření takové tvrzené vady totiž slouží výhradně žaloba pro zmatečnost a pro její posouzení proto nelze připustit dovolání (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2018, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2018, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. , všechna dostupná na www.nsoud.cz).

Jelikož Nejvyšší soud neshledal dovolání žalobkyně přípustným, podle je odmítl.

V souladu s větou druhou neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. 7. 2020

Mgr. Michal Králík Ph.D.

předseda senátu