Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2245/2019

26 Cdo 2245/2019-662

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Miroslava Feráka a Mgr. Lucie Jackwerthové v právní věci žalobkyně SVEA s.r.o., se sídlem v Příbrami, náměstí T. G. Masaryka 99, IČO 25441299, zastoupené Mgr. Jiřím Kokešem, advokátem se sídlem v Příbrami, Na Flusárně 168, proti žalované J. F., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Alicí Hejzlarovou, LL.M., advokátkou se sídlem v Praze 1, Žitná 1575/49, o zaplacení 96.414 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. února 2019, č. j. -635, , t a k t o :

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobkyně

je povinna

zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 5.711 Kč k rukám Mgr. Alice Hejzlarové, LL.M., advokátky se sídlem v Praze 1, Žitná 1575/49, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 13. 2. 2019, -635, , potvrdil rozsudek Okresního soudu v Příbrami ze dne 28. 6. 2018, č. j. -578, ve výroku II. v části, ve které byla žaloba zamítnuta co do částky 56.866,27 Kč spolu s tam uvedeným zákonným úrokem a co do částky 25.621,58 Kč, v nákladových výrocích III. a IV. (výrok II.) a rovněž potvrdil jeho usnesení ze dne 18. 9. 2018, č. j. -602 (výrok III.); současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok IV.).

Žalobkyně napadla rozsudek odvolacího soudu dovoláním, které Nejvyšší soud odmítl podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), neboť podle není přípustné.

Soudní praxe je jednotná v závěru, podle něhož přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu s více samostatnými nároky s odlišným skutkovým základem je třeba zkoumat ve vztahu k jednotlivým nárokům samostatně bez ohledu na to, zda tyto nároky byly uplatněny v jednom řízení a zda o nich bylo rozhodnuto jedním výrokem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. , uveřejněné pod č. 9/2000 v časopise Soudní judikatura, ze dne 24. 3. 2005, sp. zn. , důvody usnesení ze dne 27. 6. 2013, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 85/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení ze dne 27. 11. 2014, sp. zn. ). Tyto judikatorní závěry jsou použitelné i po změně formulace ustanovení provedené s účinností od 30. 9. 2017 , a to již proto, že cílem uvedené novely bylo dle důvodové zprávy „odbřemenění dovolacího soudu“, tedy zúžení přípustnosti dovolání, a nikoli její rozšíření (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2018, sp. zn. , ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. , ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. , a ze dne 12. 12. 2018, sp. zn. ).

V posuzovaném případě odvolací soud potvrdil výrok rozsudku odvolacího soudu v částce 56.866,27 Kč, sestávající z částky 8.064 Kč za dlužné nájemné za parkovací stání v období od května do prosince 2014 a částky 48.802 Kč za vyúčtování služeb spojených s nájmem bytu za roky 2013 a 2014 a dále v částce 25.621,58 Kč, představující nárok na zaplacení smluvní pokuty v kapitalizované výši. Jelikož tyto dílčí nároky mají odlišnou povahu (jde o nároky se samostatným skutkovým základem), přičemž jednotlivá plnění nepřevyšují 50.000 Kč, je přípustnost dovolání vyloučena ustanovením , aniž by na tento závěr měla vliv okolnost, že součet výše plnění ze všech samostatných nároků částku 50.000 Kč přesahuje.

Zbývá dodat, že dovolatelka napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu v „celém jeho rozsahu, tj. ve všech výrocích“, přehlíží však, že podle není dovolání proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení přípustné.

Přípustnost dovolání přitom nezakládá ani nesprávné poučení poskytnuté účastníkům odvolacím soudem v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2001, sp. zn. a ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. , uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Nejvyšší soud proto dovolání podle odmítl.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. větu druhou ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 19. 2. 2020

JUDr. Jitka Dýšková

předsedkyně senátu