Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
+ 37 ďalších priamych citácií
Zobraziť všetky (42)77C8217FAD1DCA3CC1257DCE00556041.html
HTML · 12.75 KB
No categories available
33 Cdo 4318/2014
33 Cdo 4318/2014
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně Z. K., zastoupené JUDr. Janou Dvořákovou Závodskou, advokátkou se sídlem v Praze 7, Dukelských hrdinů 406/23, proti žalované E. W., zastoupené JUDr. Petrem Hrdličkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 988/31, budova A, pasáž Broadway, o 50.000,- Kč s příslušenstvím a 800 EUR s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 13 C 55/2011 , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. února 2014, č. j. 25 Co 450/2013 -62, takto:
I. Dovolání se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Odvolací soud shora uvedeným rozsudkem potvrdil ve výroku o věci samé rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 4. března 2013, č. j. 13 C 55/2011 -40, jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení částek 50.000,- Kč a 800 EUR obě s blíže specifikovanými úroky s prodlení, změnil jej ve výroku o nákladech řízení před soudem prvního stupně, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Výše uvedeného plnění se žalobkyně domáhala z titulu dvou smluv o půjčce, první uzavřené dne 23. 11. 2004 na částku 800 EUR a druhé uzavřené dne 8. 12. 2005 na částku 50.000,- Kč.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které však není přípustné.
Nejvyšší soud České republiky dovolání projednal podle zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (viz čl. II. bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. ) – dále též jen „o. s. ř. “
Žalobkyně totiž uplatnila dva nároky se samostatným skutkovým základem, přičemž ve vztahu ke každému z nich je třeba zkoumat přípustnost dovolání zvlášť, bez ohledu na to, že tyto byly uplatněny v jednom řízení a že o nich bylo rozhodnuto jedním výrokem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. června 1999, sp. zn. 2 Cdon 376/96 , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 1, ročník 2000, pod číslem 9).
Podle § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. o. s. ř. není dovolání podle § 237 o. s. ř. o. s. ř. přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v § 120 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Jelikož ani jeden z uvedených samostatných nároků nepřesahuje limitní částku 50.000,- Kč (k příslušenství pohledávky se nepřihlíží), a nejde o vztah ze spotřebitelské smlouvy ani o pracovněprávní nárok ani o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , je přípustnost dovolání vzhledem k § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. o. s. ř. vyloučena. Okolnost, že součet jednotlivých plnění přesahuje částku 50.000,- Kč, je bez významu.
Nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné, přípustnost dovolání nezakládá (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002 , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 51/2003).
Dovolací soud proto dovolání podle § 243c odst. 1 ve spojení s § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. o. s. ř. odmítl jako nepřípustné.
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle § 243b odst. 5 , § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Žalovaná má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátem v dovolacím řízení. Poté, co Ústavní soud zrušil vyhlášku č. 484/2000 Sb. (srov. nález ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12 , publikovaný ve Sbírce zákonů České republiky pod č. 116/2013), výši mimosmluvní odměny dovolací soud určil podle § 1 odst. 1 , 2, § 2 , § 7 bodu 5., § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném do 30. 6. 2014 (srovnej čl. II vyhlášky č. 120/2014 Sb. ) - dále jen „advokátní tarif“, tj. částkou 3.980,- Kč (sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 71.976,- Kč, tj. ze součtu částky 50.000,- Kč a 21.976,- Kč odpovídající 800 EUR k datu 30. 5. 2014). Součástí nákladů je paušální částka náhrady za úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč (§ 13 odst. 1 , 3 advokátního tarifu) a částka 898,80 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 , § 151 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 27. listopadu 2014
JUDr. Václav D u d a
předseda senátu