Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 4318/2014

33 Cdo 4318/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně Z. K., zastoupené JUDr. Janou Dvořákovou Závodskou, advokátkou se sídlem v Praze 7, Dukelských hrdinů 406/23, proti žalované E. W., zastoupené JUDr. Petrem Hrdličkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 988/31, budova A, pasáž Broadway, o 50.000,- Kč s příslušenstvím a 800 EUR s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. února 2014, č. j. -62, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud shora uvedeným rozsudkem potvrdil ve výroku o věci samé rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 4. března 2013, č. j. -40, jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení částek 50.000,- Kč a 800 EUR obě s blíže specifikovanými úroky s prodlení, změnil jej ve výroku o nákladech řízení před soudem prvního stupně, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Výše uvedeného plnění se žalobkyně domáhala z titulu dvou smluv o půjčce, první uzavřené dne 23. 11. 2004 na částku 800 EUR a druhé uzavřené dne 8. 12. 2005 na částku 50.000,- Kč.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které však není přípustné.

Nejvyšší soud České republiky dovolání projednal podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (viz čl. II. bod 2 ) – dále též jen „ “

Žalobkyně totiž uplatnila dva nároky se samostatným skutkovým základem, přičemž ve vztahu ke každému z nich je třeba zkoumat přípustnost dovolání zvlášť, bez ohledu na to, že tyto byly uplatněny v jednom řízení a že o nich bylo rozhodnuto jedním výrokem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. června 1999, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 1, ročník 2000, pod číslem 9).

Podle není dovolání podle přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v ; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

Jelikož ani jeden z uvedených samostatných nároků nepřesahuje limitní částku 50.000,- Kč (k příslušenství pohledávky se nepřihlíží), a nejde o vztah ze spotřebitelské smlouvy ani o pracovněprávní nárok ani o věc uvedenou v , je přípustnost dovolání vzhledem k vyloučena. Okolnost, že součet jednotlivých plnění přesahuje částku 50.000,- Kč, je bez významu.

Nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné, přípustnost dovolání nezakládá (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 51/2003).

Dovolací soud proto dovolání podle ve spojení s odmítl jako nepřípustné.

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle , a Žalovaná má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátem v dovolacím řízení. Poté, co Ústavní soud zrušil (srov. nález ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce zákonů České republiky pod č. 116/2013), výši mimosmluvní odměny dovolací soud určil podle , 2, , bodu 5., a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném do 30. 6. 2014 (srovnej čl. II ) - dále jen „advokátní tarif“, tj. částkou 3.980,- Kč (sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 71.976,- Kč, tj. ze součtu částky 50.000,- Kč a 21.976,- Kč odpovídající 800 EUR k datu 30. 5. 2014). Součástí nákladů je paušální částka náhrady za úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč ( , 3 advokátního tarifu) a částka 898,80 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty ( , ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 27. listopadu 2014

JUDr. Václav D u d a

předseda senátu