Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2194/2023

-250

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobkyně JZD SLUŠOVICE - WINE DIETRICHSTEIN s.r.o., identifikační číslo osoby 292 67 862, se sídlem v Brně, Lidická 700/19, zastoupené JUDr. Romanem Heydukem, advokátem se sídlem v Brně, Jaselská 206/27, proti žalované V. T., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Romanem Haisem, advokátem se sídlem v Brně, Palackého třída 2203/186, o zaplacení 72 603 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. 3. 2023, č. j. -211, t a k t o :

I. Dovolání seodmítá.

O d ů v o d n ě n í :

1. Shora označeným rozsudkem, výrokem pod bodem I., Krajský soud v Brně (dále jen jako „odvolací soud“) potvrdil rozsudek Okresního soudu v Blansku ze dne 14. 6. 2022, č. j. -174 (ve znění doplňujícího usnesení ze dne 16. 8. 2022, č. j. -183), jímž byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 72 603 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení a rozhodnuto o nákladech řízení, nákladech státu a povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek za žalobu; dále bylo rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení (výrok II. rozsudku odvolacího soudu).

2. Proti rozsudku odvolacího soudu – v celém jeho rozsahu – podala dovolání žalovaná.

3. Podle , není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

4. Podle dovolání podle není přípustné proti rozsudkům a usnesením vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

5. Podle dovolání podle není přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.

6. Podle dovolání podle není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek.

7. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je dlouhodobě ustálená v závěru, že přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu s více samostatnými nároky s odlišným skutkovým základem je třeba zkoumat ve vztahu k jednotlivým nárokům samostatně bez ohledu na to, zda tyto nároky byly uplatněny v jednom řízení a zda o nich bylo rozhodnuto jedním výrokem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 1, ročník 2000, pod číslem 9, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 9. 1999, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 5, ročník 2000, pod číslem 55, usnesení Nejvyšší soudu ze dne 24. 3. 2005, sp. zn. , důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2013, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 85/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2014, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 7, ročník 2019, jakož i usnesení Ústavního soudu ze dne 10. 4. 2008, sp. zn. ). Posouzení, zda se jedná o samostatný nárok či nikoliv, vychází z toho, zda jsou skutečnosti rozhodné pro posouzení opodstatněnosti dílčích nároků rozdílné, třebaže se odvíjejí od téže události (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2009, sp. zn. ). Tyto judikatorní závěry jsou použitelné i po změně formulace ustanovení provedené s účinností od 30. 9. 2017 , neboť podle důvodové zprávy k tomuto zákonu účelem změny nebylo rozšíření přípustnosti dovolání nad rámec dosavadní úpravy a jejího judikaturního výkladu, nýbrž naopak omezení přípustnosti dovolání (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2018, sp. zn. , proti němuž podanou ústavní stížnost Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 4. 6. 2019, sp. zn. ).

8. V posuzované věci žalovaná napadla dovoláním výrok I. rozsudku odvolacího soudu, kterým byl (mimo jiné) potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 72 603 Kč s příslušenstvím. Třebaže soudy rozhodly o této částce jediným výrokem, z obsahu spisu je zřejmé, že sestává z více nároků – částek 16 947 Kč, 44 958 Kč a 10 698 Kč, jež každá představuje nadměrný odpočet daně z přidané hodnoty (přeplatek na dani z přidané hodnoty), na jehož vrácení žalobkyni vznikl nárok na základě jí podaných daňových přiznání za příslušná zdaňovací období a které byly finančním úřadem poukázány na účet žalované. Ve smyslu výše citované konstantní judikatury tak jde o samostatné nároky s odlišným skutkovým základem [uvedené dílčí částky byly na účet žalované zasílány postupně (dne 18. 11. 2015, dne 25. 11. 2015 a dne 24. 8. 2018) na základě daňovým subjektem podaných daňových přiznání za různá zdaňovací období].

9. Jelikož žádný z takto uplatněných nároků nepřevyšuje částku 50 000 Kč a nejde o vztah ze spotřebitelských smluv nebo o pracovněprávní vztah, je přípustnost dovolání v rozsahu takových nároků vyloučena podle

10. Přestože žalovaná v dovolání uvádí, že je podává proti rozsudku odvolacího soudu (tedy včetně té části výroku I., jíž byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen i ve výrocích II. a III. o nákladech řízení a nákladech státu, a výroku II. o nákladech odvolacího řízení), ve vztahu k těmto částem výroku již žádnou argumentaci – natož tu, jež by se vázala k obligatorním náležitostem dovolání podle – neuplatňuje (ačkoliv rozsudek odvolacího soudu lze přezkoumat právě jen z důvodů uplatněných v dovolání; srov. věty první ), nehledě na to, že proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení není dovolání přípustné již se zřetelem k ustanovení

11. Proti té části výroku I. rozsudku odvolacího soudu, jíž byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen i ve výroku IV. o povinnosti žalované k úhradě soudního poplatku (podle ) je pak přípustnost dovolání vyloučena ustanovením

12. Přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2019, sp. zn. ).

13. Proto Nejvyšší soud dovolání jako nepřípustné odmítl ( a 2 ).

14. Přistoupil-li Nejvyšší soud k odmítnutí dovolání v přiměřené lhůtě, nerozhodoval již samostatně o návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku,jenž sdílí osud dovolání (k ústavní konformitě takového postupu srovnej kupříkladu nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , bod 34).

15. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a v situaci, kdy (k náhradě oprávněné) žalobkyni v tomto dovolacím řízení náklady nevznikly.

16. Shora citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu – vydaná po 1. lednu 2001 – jsou dostupná též na internetových stránkách Nejvyššího soudu (www.nsoud.cz), rozhodnutí Ústavního soudu na stránkách Ústavního soudu (http://nalus.usoud.cz).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 17. 8. 2023

Mgr. Petr Kraus

předseda senátu