Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
B0DDB7A2BB486FE7C125852F001E5825.html
HTML · 13.16 KB
No categories available
27 Cdo 4056/2018
27 Cdo 4056/2018-362
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečkaa JUDr. Marka Doležala v exekuční věci oprávněného Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciové společnosti, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 217/42, PSČ 190 22, identifikační číslo osoby 00005886, proti povinnému J. K., narozenému XY, bytem v XY, pro 808 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané povinným proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2015, č. j. 54 Co 157/2015 -215, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 54 Co 157/2015 , o dovolání povinného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 8. 2017, č. j. 4 Co 116/2017 -302, takto:Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
[2] Proti posledně uvedenému usnesení podal povinný dovolání. Obvodní soud pro Prahu 3 usnesením ze dne 5. 3. 2012, č. j. 36 EXE 6326/2010 -53, zamítl návrh povinného na ustanovení zástupce (výrok I.) a odmítl dovolání povinného pro opožděnost (výrok II.). Proti tomuto usnesení podal povinný odvolání, které Městský soud v Praze usnesením ze dne 22. 5. 2015, č. j. 54 Co 157/2015 -215, odmítl. Proti posledně označenému usnesení Městského soudu v Praze podal povinný žalobu pro zmatečnost.
[3] Městský soud v Praze usnesením ze dne 13. 4. 2017, č. j. 54 Co 157/2015 -295, nepřiznal povinnému osvobození od soudních poplatků a neustanovil mu zástupce z řad advokátů. K odvolání povinného Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 7. 8. 2017, č. j. 4 Co 116/2017 -302, potvrdil usnesení soudu prvního stupně.
[4] Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání, jež Nejvyšší soud - aniž v souladu s § 241b odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř. “), přezkoumával splnění podmínky povinného zastoupení - odmítl podle § 243c odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jako nepřípustné.
[5] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. 12. 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb. , kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb. , kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb. , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
[6] Přípustnost dovolání je upravena v § 237 až § 238a o. s. ř. o. s. ř. ; podle § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. o. s. ř. dovolání není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v § 120 odst. 2 ; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
[7] Peněžitý limit uvedený v § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. o. s. ř. se uplatní i v případě dovolání proti usnesení, jež bylo vydáno v řízení o žalobě pro zmatečnost, kterou účastník brojí proti rozhodnutí o nařízení exekuce pro pohledávku ve výši 808 Kč s příslušenstvím. Uvedená částka nepřevyšuje 50.000 Kč, přičemž nejde o žádnou z výjimek upravených v § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. o. s. ř.
[8] Srov. pro řízení o žalobě na obnovu řízení usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1420/2013 (uveřejněné pod číslem 85/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), ze dne 16. 12. 2014, sp. zn. 26 Cdo 4184/2014 , ze dne 30. 7. 2015, sp. zn. 29 Cdo 2866/2015 , či ze dne 1. 7. 2016, sp. zn. 26 Cdo 93/2016 , jejichž závěry se prosadí obdobně i v řízení o žalobě pro zmatečnost (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2014, sp. zn. 21 Cdo 2085/2014 , ze dne 29. 8. 2017, sp. zn. 27 Cdo 3150/2017 , ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 4189/2017 , a ze dne 15. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 1848/2017 ).
[9] Přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení poskytnuté účastníkům odvolacím soudem v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí o tom, že dovolání je přípustné (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001 , ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002 , uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 4. 12. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1624/2013 , a nález Ústavního soudu ze dne 2. 12. 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07 , uveřejněný pod číslem 210/2008 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).
[10] O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 12. 2019
JUDr. Petr Šuk předseda senátu