Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 1382/2023

23 Cdo 1382/2023-56

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci oprávněné Slavia pojišťovny a. s.,se sídlem v Praze 4, Táborská 940/31, identifikační číslo osoby 60197501, proti povinnému J. H., narozenému XY, bytem v XY, o vymožení částky 2 270 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 10. 2020, č. j. -165, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 10. 2022, č. j. -34, takto:Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Proti usnesení odvolacího soudu (obsahujícího poučení o tom, že dovolání je přípustné) podal povinný (nezastoupený advokátem) včasné dovolání. V reakci na výzvu Nejvyššího soudu k zaplacení soudního poplatku za dovolání povinný vznesl námitku podjatosti předsedy senátu Nejvyššího soudu Mgr. Jiřího Němce s tím, že „se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům a jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti“, kterou nijak blíže neodůvodnil, a současně požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění pozdějších předpisů [srov. čl. II bod 1 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony], dále jen „ “.

Podle dovolání podle není přípustné proti rozsudkům a usnesením vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se peněžitý limit uvedený v uplatní i v případě dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud rozhodl o odvolání proti usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení či o žalobě pro zmatečnost v řízení, jehož předmětem je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. 85/2013 Sb. rozh. obč., nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2014, sp. zn. , ze dne 29. 8. 2017, sp. zn. , ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. , ze dne 24. 1. 2019, sp. zn. , ze dne 25. 6. 2020, sp. zn. , a ze dne 20. 4. 2021, sp. zn. , jež jsou veřejnosti dostupná – stejně jako dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu – na https://www.nsoud.cz).

Rozhodovací praxe dovolacího soudu je při výkladu ustálena též v závěru, že v něm uvedená výluka – „ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy“ – se váže toliko s nalézacím řízením, neboť jen jeho předmětem mohou být právě takové vztahy. Řízení exekuční je vůči němu řízením nejen samostatným, nýbrž i zvláštním; z obsahového hlediska představuje souhrn specifických procesně právních vztahů mezi soudem výkonu na straně jedné a účastníky řízení (zejména oprávněným a povinným) na straně druhé, v jejichž rámci rozhodnutími a faktickými opatřeními soudu dochází k nucené realizaci kvalifikovaně uložených povinností.Jinak řečeno, byť exekuční titul vychází ze vztahů spotřebitelských či pracovněprávních, výluka z peněžního cenzu přípustnosti dovolání (50 000 Kč) se v řízení, v němž dochází k jeho nucenému výkonu, neuplatní (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. , ze dne 26. 3. 2014, sp. zn. , ze dne 17. 2. 2015, sp. zn. , ze dne 31. 3. 2016, sp. zn. , nebo ze dne 18. 12. 2019, sp. zn. ).

V nyní posuzované věci bylo dovoláním povinného napadeno usnesení odvolacího soudu potvrzující odmítnutí žaloby pro zmatečnost podané povinným v exekučním řízení vedeném o vymožení peněžitého plnění 2 270 Kč s příslušenstvím, tj. o částce nepřevyšující 50 000 Kč, přičemž v exekučním řízení (tj. i v řízení o žalobě pro zmatečnost podané v exekučním řízení) se neuplatní žádná z výjimek z tohoto peněžního cenzu upravených v Dovolání tak směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž objektivně není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Přípustnost dovolání přitom nemůže založit ani nesprávné poučení poskytnuté účastníkům odvolacím soudem v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí o tom, že dovolání je přípustné. Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu pouze tehdy, pokud to zákon připouští. Není-li možnost podat dovolání v zákoně stanovena, pak jde vždy – bez zřetele k tomu, jakého poučení se účastníkům řízení ze strany soudu dostalo – o dovolání nepřípustné (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod č. rozh. obč., nebo usnesení Nejvyššího soudu, ze dne 4. 12. 2013, sp. zn. , ze dne 21. 5. 2019, sp. zn. , a ze dne 18. 12. 2019, sp. zn. ).

I dovolání, které není přípustné, popřípadě je opožděné či podané neoprávněnou osobou, podléhá soudnímu poplatku, neboť poplatková povinnost podle zákona o soudních poplatcích zásadně vzniká podáním dovolání. Je-li však odmítnuto dovolání jako nepřípustné podle , vzniká poplatková povinnost podle zákona o soudních poplatcích uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podle Vzhledem k ustanovení zákona o soudních poplatcích, podle něhož osvobození od poplatku podle , jakož i osvobození podle rozhodnutí předsedy senátu o přiznání osvobození od soudních poplatků, se neuplatní, je-li dovolání odmítnuto pro nepřípustnost podle , není překážkou odmítnutí dovolání nepřípustného podle okolnost, že nebylo rozhodnuto o žádosti dovolatele o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení. I kdyby totiž bylo osvobození dovolateli rozhodnutím podle přiznáno, vzhledem k nepřípustnosti dovolání dle by to nemělo na povinnost dovolatele zaplatit soudní poplatek za dovolání žádný vliv (srov. Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2021, sp. zn. , nebo ze dne 22. 8. 2019, sen. zn. ). Stejně tak pro možnost odmítnout dovolání objektivně nepřípustné podle není rozhodná skutečnost, že nebyla splněna podmínka zastoupení dovolatele advokátem, resp. že nebylo rozhodnuto o žádosti dovolatele o ustanovení zástupce pro dovolací řízení (srov. ).

Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že povinným vznesená námitka podjatosti neobsahující žádná konkrétní tvrzení o okolnostech, z nichž by bylo možno seznat, že je dán důvod pochybovat o nepodjatosti předsedy senátu soudního oddělení 23 Cdo Nejvyššího soudu (konkrétní tvrzení o tom, v čem by měl spočívat poměr soudce k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům), není řádnou námitkou podjatosti, a byla-li takto (přesto) vznesena, lze ji již proto hodnotit jako obstrukční postup (jako procesní obstrukci), který s přihlédnutím k nepožívá právní ochrany (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. , uveřejněné pod č. rozh. obč., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , uveřejněné pod č. rozh. obč., nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 12. 2022, sp. zn. , a ze dne 2. 2. 2023, sen. zn. ). Uvedené platí i s přihlédnutím k a ke způsobu, jakým povinný přistupuje k využití svých procesních práv, neboť blíže neodůvodněné či nedůvodné námitky podjatosti soudců uplatňoval opakovaně již v řízení před soudem prvního stupně a v odvolacím řízení. Důvod předložit věc k rozhodnutí o námitce podjatosti jinému senátu Nejvyššího soudu ( věta druhá ) tak nebyl dán.

Nejvyšší soud vzhledem k výše uvedenému, aniž nařizoval jednání ( věta první ), dovolání povinného odmítl podle jako nepřípustné.

Absence výroku o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněna tím, že žaloba pro zmatečnost je (pouze) mimořádným opravným prostředkem podaným proti rozhodnutí vydanému v exekučním řízení [srov. a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů].

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 7. 2023

Mgr. Jiří Němec

předseda senátu