Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 4629/2018

21 Cdo 4629/2018-574

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Pavla Malého a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobkyně J. S.,narozené dne XY, bytem XY, proti žalované EKOSPOL a. s. se sídlem v Praze 7, Dukelských hrdinů č. 747/19, IČO 63999854, zastoupené Mgr. Františkem Korbelem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci č. 2116/15, o náhradu mzdy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. září 2017 č. j. -385, takto:

Dovolání žalobkyně se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 9. 2017 č. j. -385 není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu (jeho závěr o tom, že „usnesení soudu I. stupně s výzvou k odstranění vad odvolání bylo žalobkyni řádně a účinně doručeno“ a že „návrh žalobkyně na prominutí zmeškání lhůty je zcela bezpředmětný“) je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak.

K otázce splnění předpokladů pro vyslovení neúčinnosti doručení odesílajícím soudem podle ustanovení srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2015 sp. zn. , uveřejněné pod č. 63 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2016, a v něm vyslovený závěr, že o neúčinnosti doručení rozhoduje odesílající soud podle jen pro účely řízení, které u něho (ještě) probíhá, a vydal-li rozhodnutí, kterým se řízení u něho končí, je vyloučeno, aby odesílající soud poté posuzoval podle neúčinnost jeho doručení [v posuzovaném případě se návrh žalobkyně na vyslovení neúčinnosti doručení týkal usnesení, kterým ji soud prvního stupně vyzval k odstranění vad odvolání, o kterém již v době návrhu bylo rozhodnuto (odvolání bylo pro vady odmítnuto)].

Závěr odvolacího soudu o účinném doručení usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 3. 5. 2017 č. j. -338 žalobkyni je navíc v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [srov. např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2012 sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2013 sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2014 sp. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2017 sp. zn. , z jejichž odůvodnění vyplývá, že subjektivní důvody na straně uživatele datové schránky nemohou zpochybnit zákonem stanovenou fikci doručení podle ustanovení (na účinnost doručení neměla tedy vliv skutečnost, že žalobkyně se z důvodu „setrvání s vážně nemocnou, umírající osobou blízkou“ zdržovala v zahraničí „v místě bez připojení k internetu a funkčního technického zařízení“, a neměla proto přístup do své datové schránky)].

K otázce splnění předpokladů pro prominutí zmeškání lhůty podle ustanovení stanovené k opravě nebo doplnění podání srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2002 sp. zn. a v něm vyslovený závěr, že postupem podle nelze prominout zmeškání soudcovské lhůty [lhůta stanovená podle ustanovení věty druhé předsedou senátu (samosoudcem) k opravě nebo doplnění podání (tedy i k odstranění vad odvolání) je lhůtou soudcovskou].

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobkyně podle ustanovení věty první odmítl.

Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího ( , část věty před středníkem ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. 10. 2019

JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu