Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 561/2026

-194

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Marka Cigánka v právní věci žalobce M. Ch., zastoupeného Mgr. Lydií Lamáčkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Jakubská č. 121/1, proti žalovaným 1)I. D., 2) D. D., oběma zastoupeným JUDr. Danielou Trávníčkovou, advokátkou se sídlem v Blansku, Svitavská č. 1018/1 a 3) M. D., o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. října 2025, č. j. -164, takto:

I. Dovolání žalobce se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

1. Dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 10. 2025, č. j. -164, není přípustné podle ustanovení , neboť není splněn žádný z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených v tomto ustanovení, podle něhož není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

2. Dovolatel vyjadřuje nesouhlas s rozhodnutím odvolacího soudu a namítá, že existuje-li důvod hodný zvláštního zřetele, pro který je prominutí zmeškání lhůty k úhradě soudního poplatku důvodné, měl by se jím soud zabývat. Dále namítá, že automatickým odepřením přístupu k soudu, bez ohledu na důvody, soud dovolateli znemožňuje výkon práva na soudní ochranu. Rozhodnutí odvolacího soudu považuje za řádně neodůvodněné a v rozporu s dosud publikovanou judikaturou, která vymezuje důvody, pro které je prominutí zmeškání lhůty k úhradě soudního poplatku důvodné.

3. Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, že poplatková povinnost účastníka řízení v případě úhrady soudního poplatku prostřednictvím bezhotovostního převodu (který může být uskutečněn bankovním převodem nebo prostřednictvím poštovní poukázky) je splněna dnem připsání platby na účet soudu, kdy je postavena najisto faktická dispozice soudu s poukázanou částkou a je bez jakýchkoli pochybností potvrzeno, že účastník řízení skutečně poplatek v souladu s pokyny soudu zaplatil (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 11. 2016, sp. zn. , ze dne 19. 11. 2018, sp. zn. , ze dne 20. 12. 2018, sen. zn. , ze dne 11. 8. 2020, sp. zn. , nebo ze dne 31. 7. 2019, sen. zn. , uveřejněné pod č. 30/2020 Sb. rozh. obč.).

4. Ohledně včasnosti zaplacení soudního poplatku i judikatura Ústavního soudu konzistentně aprobuje závěr obecných soudů, že za datum úhrady soudního poplatku je při bezhotovostní platbě považován den, kdy došlo k jeho připsání na účet soudu, a nikoli den, kdy dal plátce peněžnímuu pokyn k provedení platby, respektive že povinnost uhradit soudní poplatek je splněna až okamžikem připsání peněžní částky na účet soudu, neboť tímto okamžikem se dostane do faktické dispozice soudu (srov. bod 14 usnesení Ústavního soudu ze dne 16. 6. 2020, sp. zn. , a další usnesení Ústavního soudu zde uvedená). Lze též poukázat na plenární nález ze dne 30. 3. 2021, sp. zn. , v němž Ústavní soud uvedl, že „v případě bezhotovostního převodu splní účastník svou poplatkovou povinnost až okamžikem, kdy byla platba připsána na účet příslušného soudu“.

5. Judikatura Nejvyššího soudu je v této souvislosti ustálena rovněž v závěru, že pochybení nebo technická chyba při bezhotovostním převodu uskutečňovaném bankou nebo provozovatelem poštovních služeb, v jejichž důsledku nebyla předepsaná částka nejpozději v poslední den lhůty, stanovené soudem ve výzvě k zaplacení soudního poplatku za řízení splatného podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání nebo dovolání, připsaná na účet soudu, jde na vrub poplatníka, jemuž nic nebránilo v zaplacení poplatku současně s podáním poplatného úkonu (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2021, sp. zn. , uveřejněné pod č. 76/2022 Sb. rozh. obč., nebo ze dne 5. 8. 2025, sp. zn. , a dále usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2020, sp. zn. ).

6. Ze závěrů judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu plyne, že lhůta stanovená k zaplacení soudního poplatku podle a 2 , o soudních poplatcích (dále jen „“), je propadnou soudcovskou lhůtou procesní povahy. Takovou lhůtu může předseda senátu prodloužit jen před jejím uplynutím, a to na návrh účastníka (podaný ve lhůtě) či bez návrhu ( věta druhá, a 2 zákona o soudních poplatcích), případně lze negativnímu následku zastavení řízení zabránit postupem podle zákona o soudních poplatcích včasným (ve lhůtě podaným) sdělením okolností, které osvědčují nebezpečí z prodlení, a doložením, že bez své viny nemohl účastník poplatek dosud zaplatit (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. ). Prominutí zmeškání lhůty s účinky podle přichází v úvahu pouze u lhůt zákonných, nikoliv soudcovských podle (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2002, sp. zn. , ze dne 23. 3. 2011, sp. zn. , ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. , nebo ze dne 26. 11. 2020, sp. zn. ).

7. Ústavní soud ve svém rozhodování opakovaně zdůraznil, že povinnost hradit soudní poplatky a dodržovat procesní lhůty je standardní podmínkou řádného vedení soudního řízení, a je proto na poplatníkovi, aby svou povinnost zaplatit soudní poplatek za podaný návrh v určené lhůtě (stanovené v přiměřené délce) řádně splnil. Již samotná povinnost soudů vyzvat poplatníka k úhradě splatného soudního poplatku je přitom do jisté míry beneficiem, jelikož poplatková povinnost je jednoznačně určena zákonem a poplatníkovi v zásadě nic nebrání, aby ji řádně splnil již při podání žaloby (odvolání, dovolání). Pokud tak neučiní, a dokonce tak neučiní ani v dodatečné (náhradní, propadné) lhůtě poskytnuté soudem, je zastavení řízení logickým a ústavně konformním důsledkem jeho pasivity (srov. již uvedený nález Ústavního soudu ze dne 30. 3. 2021, sp. zn. , usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. , ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. , nebo ze dne 15. 5. 2018, sp. zn. ).

8. V projednávané věci vyšly soudy ze zjištění, že žalobce podal proti rozsudku Okresního soudu v Blansku ze dne 25. 3. 2025, č. j. -131, odvolání, aniž současně zaplatil soudní poplatek. Soud prvního stupně proto žalobce usnesením ze dne 13. 5. 2025, č. j. -147, vyzval k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě do 15 dnů od doručení výzvy (usnesení) s poučením, že v případě nezaplacení poplatku ve stanovené lhůtě bude odvolací řízení zastaveno, přičemž k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží; soud však řízení nezastaví, je-li tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, jestliže poplatník ve stanovené lhůtě sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl soudní poplatek dosud zaplatit. Výzva (usnesení) k zaplacení poplatku byla žalobci, respektive jeho zástupkyni, doručena dne 13. 5. 2025 a posledním dnem pro zaplacení soudního poplatku byla středa 28. 5. 2025. Žalobce soudní poplatek za odvolání ve stanovené lhůtě, tj. do 28. 5. 2025, neuhradil (na účet soudu byl připsán dne 29. 5. 2025). Odvolací soud (shodně se závěrem soudu prvního stupně) uzavřel, že žalobce ve stanovené lhůtě soudní poplatek za odvolání neuhradil, neboť k zaplacení soudního poplatku dochází až jeho připsáním na účet soudu, ani nesdělil žádné okolnosti ve smyslu § 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích. Okresní soud tudíž nepochybil, pokud odvolací řízení podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích zastavil. Závěr odvolacího soudu je tak zcela v souladu se shora citovanou judikaturou Nejvyššího soudu i Ústavního soudu.

9. Závěrem Nejvyšší soud uvádí, že namítá-li dovolatel ve svém podání rozpor napadeného rozhodnutí odvolacího soudu s „dosud zákonodárcem publikovanou judikaturou“, může být tato námitka způsobilým vymezením přípustnosti dovolání, jen je-li z dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které „dosud publikované judikatury“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. ).

10. K podání dovolatele ze dne 20. 3. 2026, které bylo doručeno Nejvyššímu soudu dne 23. 3. 2026, dovolací soud již nepřihlížel, neboť dovolání může být doplněno o zákonem požadované náležitosti pouze v průběhu trvání lhůty k dovolání ( věta první ).

11. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle odmítl.

12. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. 6. 2026

Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D. předseda senátu