Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3663/19

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Lee Loudy, sídlem Vodičkova 791/41, Praha 1 - Nové Město, insolvenčního správce dlužníka - Správa pohledávek OKD, a. s., zastoupeného JUDr. Dušanem Dvořákem, advokátem, sídlem Hlinky 505/118, Brno, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. září 2019 č. j. -1195, za účasti Vrchního soudu v Olomouci, jako účastníka řízení, a obchodní korporace Správa pohledávek OKD, a.s., sídlem Stonavská 2179, Karviná, Krajského státního zastupitelství v Ostravě, sídlem Na Hradbách 1836/21, Ostrava, obchodní korporace Citibank N.A., London Branch, sídlem Citigroup Centre, Canada Square 25, Canary Wharf, Londýn, E14 5LB, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, obchodní korporace New World Resources N. V., sídlem na adrese 115 Park Street, Londýn, WIK 7AP, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, a obchodní korporace NWR Holdings B. V., sídlem Herengracht 448, 1017 CA, Amsterdam, Nizozemské království, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle písm. d) y a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatel domáhá zrušení výše uvedeného rozhodnutí, neboť má za to, že jím bylo porušeno zejména jeho základní právo na soudní ochranu podle a násl. d a na spravedlivý proces podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Tímto usnesením bylo v insolvenčním řízení rozhodnuto tak, že: "Soudkyně Krajského soudu v Ostravě JUDr. Simona Pittermannová není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. ( )."

2. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti ( a 2 ), přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.

3. Ústavní soud zdůrazňuje, že ve své judikatuře ctí zásadu subsidiarity řízení o ústavní stížnosti. Ta se mimo jiné projevuje v tom, že ústavní stížností lze brojit proti zásahu orgánu veřejné moci, teprve není-li k jeho nápravě příslušný žádný jiný orgán, protože jakékoliv duplicitní rozhodování je z podstaty institutu ústavní stížnosti vyloučeno. Jinými slovy, Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů, a proto do jejich činnosti zasahuje toliko v případě, kdy náprava tvrzené neústavnosti v rámci jejich systému již není možná. Tato zásada výslovně plyne z , podle něhož je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

4. Za nepřípustnou je ve světle výše uvedeného nutno považovat i nyní posuzovanou ústavní stížnost stěžovatele proti rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci o námitce podjatosti. V obecné rovině sice platí, že projednávání a rozhodování ve věci musí být spravedlivé, čemuž by odporovalo, byla-li by věc projednávána a rozhodnuta soudcem, kterým věc projednávána a rozhodována být neměla. Současně je však nutno konstatovat, že ačkoliv je toto usnesení pro rozhodující soud i pro účastníky řízení závazné, stěžovateli, bude-li mít v dalším průběhu řízení za to, že rozhodnutí pro něj nepříznivé bylo vydáno soudcem, resp. soudci k tomu nepříslušnými (vyloučenými), nic nebrání, aby uvedené námitky uplatnil později v průběhu meritorního řízení, neboť rozhodnutím nadřízeného soudu o námitce podjatosti nemusí být otázka vyloučení soudce definitivně vyřešena.

5. Je tak třeba uzavřít, že napadené usnesení, jakkoliv přímo proti němu nejsou přípustné opravné prostředky, není možno považovat za konečné rozhodnutí ve věci stěžovatele, neboť ten má k dispozici další prostředky, jak svá práva v průběhu probíhajícího řízení hájit. Za dané situace byla tedy ústavní stížnost podána předčasně, a proto jde o návrh nepřípustný, jak ostatně vyplývá i z ustálené rozhodovací praxe Ústavního soudu (srov. např. usnesení ze dne 19. 3. 2015

sp. zn.

, ze dne 19. 1. 2016

sp. zn.

, ze dne 16. 3. 2016

sp. zn.

, ze dne 10. 5. 2016

sp. zn.

, ze dne 15. 6. 2016

sp. zn.

, ze dne 28. 7. 2016

sp. zn.

, ze dne 5. 12. 2016

sp. zn.

, ze dne 8. 3. 2017

sp. zn.

, ze dne 3. 5. 2018

sp. zn.

, ze dne 9. 10. 2018

sp. zn.

, či ze dne 14. 11. 2018

sp. zn.

; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz).

6. Ústavní soud shrnuje, že s ohledem na skutečnost, že řízení ve věci nebylo skončeno napadeným rozhodnutím, nýbrž stále běží, nedošlo dosud k vyčerpání všech procesních prostředků k ochraně práv stěžovatele, a podaná ústavní stížnost je proto nepřípustná podle ; v dané věci nejsou splněny ani výjimečné předpoklady přijetí ústavní stížnosti vymezené v . K aplikaci této výjimky totiž Ústavní soud přistupuje jen velmi zdrženlivě například v situaci, kdy by rozhodnutí vyloučeného (podjatého) soudce znamenalo uvržení stěžovatele do výkonu trestu odnětí svobody (srov. k tomu přiměřeně např. nález ze dne 31. 7. 2018

sp. zn.

).

7. Argument, že nepřistoupí-li Ústavní soud ke zrušení ústavní stížností napadeného usnesení (tedy ve věci bude dále rozhodovat eventuálně vyloučená soudkyně), dojde k nápravě až se značným odstupem a hrozí tak velké škody, sám o sobě neobstojí, neboť opačné řešení by bez dalšího znamenalo popření východisek uvedených výše. Jiný závěr ostatně neplyne ani ze stěžovatelem odkazovaného usnesení ze dne 27. 11. 2018

sp. zn.

.

8. S ohledem na shora uvedené Ústavní soud ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný dle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. listopadu 2019

Josef Fiala v. r.

soudce zpravodaj