Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3842/19

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti obchodní korporace Správa pohledávek OKD, a.s., sídlem Stonavská 2179, Karviná - Doly, zastoupené JUDr. Tomášem Zagarem, advokátem sídlem 28. října 767/12, Praha 1, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. září 2019 č. j. -1195, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Napadeným rozhodnutím Vrchního soudu v Olomouci (dále jen "vrchní soud") bylo v řízení o odpůrčí žalobě a o určení pravosti a výše pohledávek (jakožto incidenčního sporu v insolvenčním řízení dlužnice - stěžovatelky) rozhodnuto o námitkách podjatosti soudkyně Krajského soudu v Ostravě JUDr. Simony Pittermannové tak, že jmenovaná soudkyně není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. ( ).

2. Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení napadeného rozhodnutí s tvrzením, že jím došlo k porušení práva na spravedlivý proces podle d (dále jen " ") a práva na zákonného soudce dle y.

3. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti ( a 2 ), zejména zda je ústavní stížnost přípustná.

4. Ústavní soud úvodem připomíná, že napadeným rozhodnutím se již zabýval v usnesení ze dne 28. 11. 2019. Zde rozhodoval o ústavní stížnosti podané druhým z žalobců ve shora uvedeném sporu (insolvenčním správcem stěžovatelky), přičemž s obdobnou argumentací napadala stejné usnesení vrchního soudu týkající se tvrzené podjatosti shora jmenované soudkyně krajského soudu.

5. Stejně jako v usnesení dospěl nyní Ústavní soud k závěru, že podmínky pro meritorní projednání stížnosti nejsou dány, neboť ústavní stížnost je nepřípustná. Dle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

6. Ústavní soud tak opakuje, že vzhledem k zásadě subsidiarity řízení o ústavní stížnosti lze ústavní stížností brojit proti zásahu orgánu veřejné moci teprve tehdy, není-li k jeho nápravě příslušný žádný jiný orgán. Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů, a proto do jejich činnosti zasahuje jen v případě, kdy náprava tvrzené protiústavnosti v rámci systému obecných soudů již není možná. Ústavní soud ve shodě s usnesením připomíná, že bude-li mít v dalším průběhu řízení stěžovatel za to, že rozhodnutí pro něj nepříznivé bylo vydáno soudcem, resp. soudci k tomu nepříslušnými (vyloučenými), nic nebrání, aby uvedené námitky uplatnil později v průběhu meritorního řízení, neboť rozhodnutím nadřízeného soudu o námitce podjatosti nemusí být otázka vyloučení soudce definitivně vyřešena.

7. Napadené usnesení tedy není možno považovat za konečné rozhodnutí ve věci stěžovatele, neboť ten má k dispozici další prostředky, jak svá práva v průběhu probíhajícího řízení hájit. Za dané situace byla tedy ústavní stížnost podána předčasně a je nepřípustná (obdobně srov. např. usnesení ze dne 19. 3. 2015

sp. zn.

, ze dne 19. 1. 2016

sp. zn.

, ze dne 16. 3. 2016

sp. zn.

, ze dne 10. 5. 2016

sp. zn.

, ze dne 15. 6. 2016

sp. zn.

, ze dne 28. 7. 2016

sp. zn.

, ze dne 5. 12. 2016

sp. zn.

, ze dne 8. 3. 2017

sp. zn.

, ze dne 3. 5. 2018

sp. zn.

, ze dne 9. 10. 2018

sp. zn.

, či ze dne 14. 11. 2018

sp. zn.

; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz).

8. Stejně jako v usnesení dospěl Ústavní soud k závěru, že v dané věci nejsou splněny výjimečné předpoklady pro meritorní projednání ústavní stížnosti vymezené v , ostatně stěžovatelka uvedeným ustanovením ani neargumentuje.

9. S ohledem na shora uvedené Ústavní soud ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný dle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. února 2020

Milada Tomková v. r.

soudkyně zpravodajka