Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 765/18

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou o ústavní stížnosti stěžovatelů 1) Čestmíra Motejzíka, 2) MASO UZENINY POLIČKA, a.s., se sídlem Kamenec u Poličky 300, obou zastoupených JUDr. Pavlem Sedláčkem, advokátem se sídlem Dlouhá 16, Praha 1 a 3) MASO UZENINY PÍSEK, a.s., se sídlem Novodvorská 1062/12, Lhotka, Praha 4, zastoupeného Dr. Josefem Černohlávkem, advokátem se sídlem Palác Adria, Jungmannova 31, Praha 1 proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. listopadu 2017 č. j. -796, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelé se svou ústavní stížností domáhají zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, neboť se domnívají, že jím bylo porušeno jejich základní právo na spravedlivý proces, podle d (dále "") a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Dále se stěžovatelé domnívají, že bylo porušeno jejich právo na právní pomoc v řízení před soudy podle y a právo rovnosti účastníků řízení, podle y.

2. Napadeným usnesením Nejvyšší soud nepřipustil vstup Miroslava Moškvana jako vedlejšího účastníka do řízení, zrušil dovoláním napadený výrok Vrchního soudu v Praze (dále "odvolací soud") o nákladech řízení a ve zbytku dovolání stěžovatelů odmítnul. Nejvyšší soud z části dovolání stěžovatelů odmítnul pro nepřípustnost, neboť ohledně otázky rozporu zájmu mezi žalobcem v původním řízení a Miroslavem Moškvanem odpovídá právní posouzení věci odvolacím soudem v plném rozsahu závaznému právnímu názoru vyslovenému v předcházejícím usnesení Nejvyššího soudu.

3. Stěžovatelé si jsou vědomi toho, že jejich ústavní stížnost směřuje proti kasačnímu rozhodnutí Nejvyššího soudu a také zásady subsidiarity ústavní stížnosti. Tvrdí však, že jsou v tomto případě důvody pro aplikaci ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1193 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""). Tyto důvody stěžovatelé spatřují v tom, že napadeným usnesením se sice nekončí věc sama, ale končí se tím rozhodování o otázce významné pro řízení, a to o otázce rozporu zájmu mezi žalobcem v původním řízení a Miroslavem Moškvanem.

4. Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému projednání ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti stanovené . Při posouzení podmínek přípustnosti a zvážení okolností tohoto případu Ústavní soud došel k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná.

5. Ústavní soud zvážil, zda je v dané věci možné postupovat podle ustanovení , podle kterého Ústavní soud neodmítne ústavní stížnost, i když není splněna podmínka uvedená v ustanovení , a to pokud stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo.

6. Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost není ve smyslu ustanovení přípustná. Podle judikatury Ústavního soudu (viz např. usnesení

sp. zn.

ze dne 26. 11. 1998 nebo usnesení

sp. zn.

ze dne 30. 1. 2007) je možné použití citovaného ustanovení pouze v případech, kdy stížnost přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Zároveň musí být posuzování těchto podmínek spojeno vždy s hodnocením dopadu napadeného rozhodnutí na základní práva a svobody stěžovatele. Postup podle tohoto ustanovení je zároveň výjimkou ze zásady subsidiarity, a proto je toto ustanovení vykládáno restriktivně.

7. V předmětné věci řízení podle kasačního principu pokračuje a dosud nebylo skončeno. Ústavní soud také připomíná, že hovoří o procesních prostředcích proti meritorním rozhodnutím, a nikoli proti dílčím procesním, byť samostatně pravomocným rozhodnutím. Z tohoto pravidla Ústavní soud připouští výjimky u takových dílčích rozhodnutí, která jsou způsobilá bezprostředně a citelně zasáhnout do základních práv stěžovatele a která tvoří samostatnou uzavřenou součást řízení, přestože řízení ve věci samé dosud neskončilo. V ostatních případech Ústavní soud přistupuje k přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž se nápravy nelze domoci jiným způsobem, především příslušnými procesními prostředky.

8. Ústavní soud neshledal, že by napadené usnesení tvořilo takto samostatnou uzavřenou část řízení, ani že by podstatně ovlivňovalo základní práva stěžovatelů uvedená v ústavní stížnosti, a ústavní stížnost by tak svým dosahem podstatně překračovala vlastní zájmy stěžovatelů. Vzhledem k tomuto závěru Ústavní soud aplikoval ustanovení , podle něhož je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatelé nevyčerpali všechny procesní prostředky, které jim zákon k ochraně jejich práv poskytuje.

9. Z výše uvedených důvodů nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. března 2018

Kateřina Šimáčková, v. r.

soudkyně zpravodajka